„Činnost pro cizí moc“. Od diskusí v parlamentu k zatčení čínského reportéra, co bude dál?

Paragraf trestního zákona, který postihuje „činnost pro cizí moc“, je v platnosti od února minulého roku. Jeho schvalování provázely četné diskuse o nutnosti postihovat rostoucí zahraniční aktivity na území republiky a o obavách z možného zneužití jeho široké definice na straně druhé. Letos v polovině ledna česká policie dle tohoto paragrafu zadržela reportéra největšího čínského státního deníku Guanming Ribao (Kuang-ming ž’-pao).

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě zatkla čínského reportéra 17. ledna ve spolupráci s českou tajnou službou BIS. Muž byl obviněn Vrchním státním zastupitelstvím v Praze. Čínské velvyslanectví na žádost o vyjádření k zatčení čínského občana nereagovala. Muž působil v zemi pod novinářskou akreditací, kterou mu 4. listopadu 2025 prodloužilo naše Ministerstvo zahraničí.

Jaká bude budoucnost paragrafu, pokusí se ho současná vládní koalice zrušit nebo upravit jeho znění? Jak rozsáhlé jsou vlivové aktivity čínského režimu na našem území a ovlivní zatčení čínského novináře budoucí česko-čínské vztahy?

Peripetie zrodu paragrafu

Historie paragrafu 318a trestního zákoníku „Neoprávněná činnost pro cizí moc“ začíná v roce 2024 pozměňovacím návrhem osmi poslanců Martina Exnera, Víta Rakušana, Petra Letochy (všichni STAN), Pavla Blažka, Pavla Žáčka (oba ODS), Jana Bartošky (KDU-ČSL), Michala Zuny (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti).

Paragraf prošel v rámci schvalování zákona Lex Ukrajina VII a byl silně diskutován zejména v Senátu, který se nakonec jeho schvalování vyhnul a poslal ho bez vyjádření k podpisu prezidentovi. V platnost vstoupil 10. února 2025.

V březnu 2025 předala skupina 24 senátorů Ústavnímu soudu stížnost obsahující 42 bodů (pdf) požadující zrušení paragrafu. Ústavní soud ve věci dosud nerozhodl.

Opodstatnění

Tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan paragraf označoval za „nutný“, aby vznikla možnost trestat činy, které by mohly ohrozit bezpečnost státu, ale ještě nejsou v zákonu zahrnuty. Například „sběr neutajovaných informací“ za účelem poškození státu nebo „vlivové operace“ zahrnující i fyzické útoky na objekty infrastruktury.

„V Praze byla identifikována skupina osob, která sledovala a fotografovala významné osoby, politiky, novináře a jejich rodiny. Přestože existovaly informace o tom, že se jedná o součást připravovaného útoku, policie je nemohla zatknout,“ řekl Rakušan a zmínil další případy, které „jednoznačně ohrozily bezpečnost ČR“, ale nebylo možné je trestně stíhat.

Jedním z diskutovaných případů je běloruská azylantka, novinářka Natalie Sudlianková, která před lety získala v ČR politický azyl a v důsledku jejího jednání byla zařazena na vnitrostátní sankční seznam (pdf). V dubnu 2025 Český rozhlas rozkrýval systém úzké spolupráce Sudliankové s ruskou zpravodajskou službou GRU.

Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (bez pol. příslušnosti, klub ODS + TOP 09) vyjmenoval dvanáct případů, o kterých informovala média. Zahrnují útoky v Evropě a proběhly v roce 2024.

Podle Fischera existuje procesní chyba při schvalování zákona, ale je podle něj pochopitelné, pokud vláda vnímá naléhavost schválení tohoto nového trestného činu. Citoval také trestní zákoníky Švédska a Německa nebo Velké Británie, které podobná ustanovení obsahují.

Kritika formulace

Během jednání Ústavně-právního výboru Senátu v lednu 2025 kritizovalo „gumové“ znění paragrafu několik senátorů.

„Je to tak neurčité, že se to dá použít – pokud to zjednoduším – na cokoliv,“ řekl senátor Michael Canov (SLK), který organizoval následnou ústavní stížnost a citoval kritiku návrhu adresovanou Nejvyšším soudem, který poukázal na problematický výklad znění paragrafu a možnost jeho zneužívání k potlačení svobody projevu. Jako „cizí mocí by se dalo označit cokoliv“, řekl Canov, včetně EU či NATO.

Senátoři na výboru kritizovali i formu začlenění paragrafu do zákona – tzv. přílepkem – čímž je myšleno, že změna se „veze“ povedle primární novelizace jiného zákona. Poukázali i na to, že ve stejnou dobu přitom měla sněmovna na stole novelizaci samotného trestního zákoníku, a bylo by dle nich vhodnější zařadit § 318a přímo tam.

Po vlně kritice a den poté, co novela „prošla“ Senátem, oznámil tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, že nový paragraf bude ještě revidovat v rámci novely samotného trestního zákoníku.

Podle Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) byl proces schválení zákona „protiústavní“ a vyhnul se průchodu přes poslanecké výbory. Navrhla také upřesnit formulaci, že se jedná o postih „zpravodajské“ činnosti pro cizí moc, například o sledování osob zpravodajskými prostředky. „Důvodová zpráva musí obsahovat jasné vysvětlení, na které případy tento trestný čin má nebo nemá být aplikován,“ dodává SOSP.

Postoj současné vlády a prezidenta

„Trestný čin ‚neoprávněná činnost pro cizí moc‘ zrušíme, jak jsme slíbili. Zákon už máme připravený,“ uváděl 19. října 2025 poslanec Radek Vondráček (ANO).

„Zákon nesmí vágními formulacemi umožnit selektivní trestání. Proto zrušíme trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ uvádí programové prohlášení současné vlády Andreje Babiše z 5. ledna 2026.

Prezident Petr Pavel naopak paragraf obhajuje. Podle něho je zatčení novináře „jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat“.

Podle prezidenta veřejnost nemá o činnostech, které je třeba paragrafem stíhat, informace, „protože většina těch informací je v nějakém utajovaném režimu“, což podle prezidenta „neznamená, že se takové věci nedějí“ a naopak, má za to, že se „dějí v podstatě denně“ a je „potřeba se proti nim účinně bránit“, uvedla ČTK.

Zatčení novináře a česko-čínské vztahy

Z předvolebního průzkumu deníku Epoch Times je patrné, že současná vládní koalice vstupovala do voleb se záměrem oživit vztahy s Čínou.

„Jde-li o Čínu, je třeba se postupně vrátit do dřívějšího koridoru normálních vztahů – na úroveň, kterou praktikují jak všechny okolní, tak i důležité evropské země,“ uváděli před volbami např. Motoristé, ale zároveň dodávali, že „bezpečnostní otazníky nad účastí čínských technologických korporací v českých tendrech ale nelze podceňovat“.

Zatčený reportér největšího čínského státního deníku Guanming se měl podle Státního zastupitelství dopustit činnosti „ve prospěch čínské zpravodajské služby“. Čínské velvyslanectví zatčení nekomentovalo.

Do vazby byl podle zastupitelství vzat „z důvodu obavy, že by mohl být pro orgány činné v trestním řízení nedostupný, a dále z obavy, že by mohl opakovat trestnou činnost“. 

Mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze deníku Epoch Times sdělil, že muž nemohl být stíhán na základě jiného paragrafu a jeho zatčení umožnil právě diskutovaný 318a.

„Právní kvalifikace trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc podle § 318a trestního zákoníku odpovídá jednání, které bylo u obviněné osoby objasněno. Pokud by bylo možné obvinění osoby i pro jiné trestné činy, policejní orgán by tak učinil. Není možné si vybrat právní kvalifikaci, je vždy nutno přísně protiprávní jednání subsumovat pod příslušnou skutkovou podstatu trestného činu,“ uvedl státní zástupce Mgr. Martin Bílý.

„Zadržení čínského občana kvůli špionáži v ČR je vážnější věcí než třeba předvolání velvyslance,“ hodnotil policejní akci premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v reakci oznámil úmysl „revidovat proces udělování akreditací pro zahraniční novináře v České republice“.

Vývoj česko-čínských vztahů ukáží pravděpodobně až následující měsíce. Premiérův nový poradce Hynek Kmoníček údajně připravuje obrat vztahů s Čínou a nevyloučil ani návštěvu Babiše v Pekingu. To bylo však před zatčením čínského novináře v Praze.

Vlivové aktivity Číny v ČR

Čínská lidová republika, která je řízená Komunistickou stranou Číny, provozuje v České republice například čínské rádio CRI on-line, Konfuciovy instituty při vysokých školách v Praze, Brně a Ostravě. Také zde působí čínští novináři (požádali jsme Ministerstvo zahraničí o informaci kolika novinářům z Číny udělilo akreditaci).

Čínské velvyslanectví v Praze sdružuje komunitu Číňanů pracujících v čínských restauracích a jinde v rámci pracovního povolení. V hlavním městě na Florenci také sídlí čínská státní společnost CITIC.

Čínský režim podle českých úřadů provádí kybernetické útoky, sleduje vysoké tchajwanské představitele během návštěv Prahy nebo ovlivňuje funkcionáře akademické obce. Projekt Sinopsis uvedl, že jedním z takových příkladů je proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který působil jako místopředseda Rady Česko-čínského centra při Univerzitě Karlově, jež „pořádalo konference financované čínskou ambasádou a propagující čínské politické narativy“.

Experti upozorňují na to, že čínské firmy jsou podle čínského zákona povinné sdílet informace s čínskými úřady na vyžádání. V tomto směru v minulosti upozorňovali například na činnost čínských společností Huawei a ZTE, nebo na aplikace DeepSeek nebo TikTok. Značný vliv se podle BIS snaží prosazovat čínský režim také skrze firmy podnikající v Číně.

Ředitel BIS Michal Koudelka v březnu 2023 upozorňoval také na strategickou mezeru – závislost Evropy na Číně v oblasti dodávek důležitých komponentů (tzv. aktivních složek léčiv, zkratkou API) pro výrobu léků.

„Jenom pro vaši informaci, pro výrobu léčiv je třeba podle odhadu WHO 5000–6000 těchto komponentů, těchto API. WHO identifikovala 461 základních komponentů API. 75 % všech těchto API se vyrábí v Číně. V Evropě se vyrábí pouze 50 % velmi specializovaných API. Komponenty, ty prekurzory pro ně, jsou ale opět vyráběny většinou v Číně,“ uvedl ředitel BIS.