Milan Kajínek

1. 9. 2025

Kam budou směřovat Českou republiku jednotlivé politické strany pokud přijde na spolupráci s Čínou a tamní vládnoucí komunistickou stranou?

Volby do Poslanecké sněmovny na začátku října mimo jiné rozhodnou o dalším směřování České republiky v oblasti zahraniční politiky. Celkem 200 nově zvolených poslanců a nově vytvořená koalice bude formovat i vztahy s Čínou a její vládnoucí „státostranou“.

Programy v této oblasti moc detailů neprozrazují, a proto jsme oslovili sadou tematických otázek všechny strany, hnutí a uskupení, které jsou již součástí sněmovny nebo mají naději na zvolení svých zástupců.

Nejprve se ale pojďme podívat na současnou situaci.

Současná vláda

O tom, že se současná vláda vydá jiným směrem, než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) za úřadu prezidenta Miloše Zemana, svědčila iniciativa poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), kterou v roce 2019 podpořily všechny strany současné vládnoucí koalice, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, kteří později vládu opustili.

Pět poslaneckých klubů tehdy chtělo otevřít na jednání pléna sněmovny závažné otázky pronásledování disidentů a náboženských či etnických menšin v Číně a projednat výsledky mezinárodního soudního tribunálu v Londýně, který potvrdil případy masového zneužívání vězňů svědomí v Číně k orgánovým transplantacím.

Po nástupu pětikoalice do vlády přišel skutečně politický obrat, co se týče (ne)spolupráce s čínským režimem, což ještě více prohloubilo zvolení nového prezidenta Petra Pavla.

Následoval odklon od iniciativ jako jsou Pás a stezka, 16+1, Čínské investiční fórum nebo Konfuciovy instituty. Došlo k významnému prohloubení vztahů ústavních činitelů s demokratickým ostrovním státem Taiwanem a tibetskou exilovou vládou.

Ve sněmovně a Senátu se v široké míře začaly řešit otázky pronásledování duchovního hnutí Falun Gong, Ujgurů, obhájců práv a Tibeťanů. V českém parlamentu dokonce proběhlo setkání mezinárodní meziparlamentní aliance IPAC, která volá po změně politiky vůči Čínské lidové republice.

Česká tajná služba BIS o čínském režimu hovoří stále více jako o hrozbě demokracie a strategické hrozbě v případě závislosti na dodávkách léků nebo průmyslových surovin.

„Národní centrum kybernetických operací VZ se podílelo na vyšetřování a technickém přisouzení škodlivé kybernetické kampaně aktéra z Čínské lidové republiky proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR“. (Zdroj)

Ministerstvo vnitra také upozorňuje na kybernetické útoky, špionáž a sběr citlivých dat ve spojitosti s Čínou a ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP09) varuje podnikatele před „krádežemi know-how“.

Vládní kabinet Petra Fialy (ODS) zakázal čínské společnosti Emposat provozovat družicovou stanici ve Vlkoši na Hodonínsku.

Připomeňme ještě aktivitu nynějšího pirátského předsedy a bývalého primátora Prahy Zdeňka Hřiba, za jehož působení došlo ke zrušení smlouvy o spolupráci mezi Prahou a Pekingem. Hřib také během návštěvy Taiwanu kritizoval zneužívání vězňů svědomí v Číně k transplantacím.

Současná opozice

Začneme-li u současné opozice stejnou událostí z roku 2019 jako v předchozí retrospektivě současné vlády, vidíme, že hnutí ANO a SPD v podstatě ve Sněmovně zablokovala jednání o této věci tím, že se zdržela hlasování.

Půjdeme-li do současnosti, vidíme, že místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček kritizuje cesty českých ústavních činitelů na ostrovní stát Taiwan. „Zachoval bych dobré ekonomické vztahy, nezasahoval bych do čínské politiky a neřešil bych otázku Taiwanu,“ uvedl Havlíček letos v březnu. Podle něj by Česká republika měla postupovat tak, aby nevyvolala negativní reakce Komunistické strany Číny.

Postoj ANO k Číně není jednoznačně vstřícný. Je spíše neutrální nebo ekonomicky motivovaný, ale zároveň reaguje na možné bezpečnostní hrozby.

Čínské společnosti byly za předchozí vlády Andreje Babiše vyřazeny z dostavby jaderné elektrárny Dukovany a na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bylo omezeno používání zařízení čínských firem Huawei a ZTE v kritické infrastruktuře.

Babiš také kritizoval cestu poslance Marka Nováka (ANO) do Číny v roce 2024 údajně na pozvání Čínské hospodářské komory, kde navštívil i společnost Huawei. Novák je členem sněmovního hospodářského výboru a předsedá podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku.

V roce 2020 český Senát s podporou premiéra Andreje Babiše usiloval o výměnu čínského velvyslance v Praze, který zaslal výhružný dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi kvůli jeho plánované cestě na Taiwan.

Postoje SPD jsou více nakloněné Číně. Jeho předseda Tomio Okamura se na jedné straně staví kriticky k otázce přiznání Číně statusu tržní ekonomiky, což by podle něho mohlo „velmi negativně dopadnout na české i evropské firmy“ a upozorňuje na čínský „legislativní dumping“, proti kterému je třeba evropské firmy chránit.

Na druhé straně kritizoval oficiální návštěvu předsedy Senátu na Taiwanu a zpochybňoval validitu varování před bezpečnostní hrozbou ze strany technologií firmy Huawei a prohlašoval, že USA se zlobí, že nebudou moci čínský software využívat k odposlouchávání politiků v Evropě. Senátor Pavel Fischer (nezávislý, klub ODS a TOP 09) v této souvislosti uvádí, že pokud umožňují čínské technologie krádeže dat, budou mít spojenci zábrany vyrábět v ČR bezpečnostně citlivá zařízení (např. čipy) v obavě před krádežemi know-how.

Okamura také nepřímo kritizoval vyřazení čínské firmy z dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

Člen SPD Ivan David naopak kriticky upozornil na stránkách hnutí na společnost Lead Stories, kterou si sociální síť Facebook najala na „kontrolu faktů“. Byla financována čínskou platformou Tik Tok, kterou vlastní čínská firma vlastněná členem Komunistické strany Číny Yimingem Zhangem.

Strana SPD se do voleb spojila se stranami PRO, Svobodnými a Trikolorou, jejichž postoje k Číně jsou v mnoha oblastech vzájemně značně protichůdné. Jejich odpovědi a oficiální postoj SPD vůči Číně uvádíme níže.

U menších stran vstřícný postoj vůči čínskému režimu ukazuje například aktivita Filipa Turka (Motoristé), který byl podporován bývalým českým prezidentem Václavem Klausem, který se koncem září 2024 účastnil oslav na čínském velvyslanectví v Praze spolu s expremiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD).

Otázky zaslané politickým stranám, hnutím či uskupením

Jak se vaše politické uskupení staví k otázkám:

lidských práv: Svoboda víry, myšlení, slova, tisku a přístupu k informacím.

území: Nezávislost Taiwanu a mezinárodní oblast Jihočínského moře.

etnických menšin a jejich kulturnímu dědictví: Situace v Tibetu nebo provincii Sin-ťiang.

– války na Ukrajině: Dlouhodobá podpora Ruska ve smyslu podpory války na Ukrajině.

– ekonomickým: Čínský dovoz a vývoz. Celní politika nebo závislost ČR potažmo EU na dovozu z Číny.

politickým: Spolupráce na projektech jako jsou Pás a stezka, Konfuciovy instituty a další.

technologickým: Využívání technologií čínských firem ve státní správě a kritické infrastruktuře.

Odpovědi jednotlivých subjektů

Níže nabízíme odpovědi jednotlivých stran podle pořadí, v němž nám je zaslaly, od prvních po poslední.


Stačilo!

Na dotazy odpověděl tiskový mluvčí hnutí Roman Roun.

Otázka lidských práv

K těmto otázkám se hnutí Stačilo! staví hlavně ve spojitosti se situací v ČR, kde se opět za názor vyhazuje, kde opoziční strany jsou pronásledovány bojůvkami hlásící se k vládním stranám a kde je záměrně diskutován v médiích jediný povolený narativ… Jestliže dochází k omezování svobody a nasazování náhubků v ČR, nemáme právo kádrovat jakékoli ostatní země. 

Otázka územní

Hnutí Stačilo! uznává politiku jedné Číny, k níž patří i Tchaj-wan. Politiku jedné Číny ostatně zastává drtivá většina států na světě – včetně těch západních a dokonce včetně České republiky. Různým Tchajwancům navzdory.

Otázka etnických menšin

Otázka etnických menšin a jejich práv je samozřejmě důležitá, ale rovněž nesmí platit dvojí metr, který státy EU – a samozřejmě i Fialova vláda a mnohá média – pokrytecky uplatňují. 

Otázka války na Ukrajině

Konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení, nýbrž diplomatické. Největší podporu Ukrajině poskytneme tehdy, pokud donutíme obě strany jednat a zastavit ozbrojený konflikt.

Ekonomická otázka

Politici hnutí Stačilo! – ostatně jako jediní na české politické scéně – dlouhodobě prosazují soběstačnost ČR v co největším počtu odvětví. Závislost – ať je na jakémkoli státě – v sobě vždy nese rizika. Mimochodem zejména politika EU a její Black Deal (bůhvíproč zvaný Green Deal) nás vede do mnohem závislejšího postavení. 

Politická otázka

Každý projekt, z něhož mohou mít čeští občané ekonomický, kulturní či jiný prospěch, hnutí Stačilo! podporuje. 

Technologická otázka

Tady nestojí otázka jen o čínských firmách. Je otázkou, o kolik bezpečnější je používání jiných technologií, když dnes už víme, že USA špiclovaly de facto všechny důležité státníky v EU. Apriorně vyřazovat někoho je dle našeho soudu špatně a mělo by se vždy přistupovat ke všem uchazečům stejným metrem. 


PRO – Právo respekt odbornost

Na dotazy odpověděla tisková mluvčí Eva Fiderická. Strana PRO se spojila do voleb s SPD, Svobodnými a Trikolorou.

Otázka lidských práv

Otázka základních lidských práv a svobod byla, je a bude pro PRO vždy otázkou zcela zásadní. Porušování svobody víry, myšlení, slova, tisku a přístupu k informacím v ČLR PRO sleduje se znepokojením.

S podstatně větším znepokojením však PRO vnímá skutečnost, že mnohé totalitní prvky, dosud vlastní politice Komunistické strany Číny, jsou přejímány a uplatňovány v EU jako celku a v jejích členských státech, Českou republiku nevyjímaje.

Perzekuce odlišného názoru, nadřazenost kolektivního zájmu nad individuálními lidskými právy a svobodami, podřízení vůle jedinců vyššímu ideologickému cíli – tedy doktríny, které byly v minulých dekádách spojovány takřka výhradně s dirigistickou vnitrostátní politikou ČLR – jsou prostřednictvím řady mechanismů (Green Deal, social scoring, boj s dezinformacemi, covidová legislativa aj.) postupně implementovány v EU a jednotlivých členských státech.

PRO je proto pevného názoru, že stav lidských práv a svobod v ČLR a jinde v zahraničí lze věrohodně kritizovat jen tehdy, pokud nepřipustíme jejich porušování v našem vlastním státě.

Otázka územní

PRO podporuje rozvoj vzájemně výhodné ekonomické, kulturní, školské a vědecké spolupráce s Tchaj-wanem a nevyhýbá se ani úvahám o možné spolupráci politické.

Zahraničněpolitickou koncepci jednotné Číny PRO respektuje, ale integrálně ji spojuje s úrovní vzájemně výhodných bilaterálních vztahů mezi ČR a ČLR, mírovou koexistencí mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem a přísným respektováním mezinárodních hranic a teritoriální integrity v oblasti Jihočínského moře.

Pokud by došlo k narušení shora uvedených předpokladů, je PRO připravena podpořit samostatné mezinárodněprávní postavení Tchaj-wanu, včetně povýšení politické úrovně vzájemných bilaterálních vztahů.

Otázka etnických menšin

PRO jednoznačně podporuje práva těchto etnických menšin a jejich situaci vnímá jako velmi neuspokojivou.

Otázka války na Ukrajině

PRO vnímá současnou čínskou podporu RF v historickém kontextu tradiční politické a vojenské spolupráce sahající hluboko do období SSSR a ČLR, a proto ji tato situace příliš nepřekvapuje.

Zahraniční politika ČLR a RF, jako kontinentálních hegemonů, vykazuje shodné a velmi znepokojivé rysy. PRO vždy zastávala jednoznačný názor, že zájmy (nejen) těchto velmocí musí být řešeny mírovou cestou prostřednictvím nástrojů mezinárodního práva a politiky, a nikoliv cestou vojenskou.

Ekonomická otázka

Celní a jiná tarifní a netarifní ekonomická politika ČR, resp. EU, musí být zaměřena na ochranu trhu před prohlubováním pasivní obchodní bilance s ČLR. Závislost na dovozu z Číny, zejména v komoditách zásadního významu, musí být eliminována, případně minimalizována na zcela nezbytné minimum.

Politická otázka

PRO tyto projekty a priori nevylučuje, přistupovat k nim je však možné jen velmi obezřetně a po hluboké analýze jejich výhodnosti pro ČR, neboť dosavadní zkušenosti ukazují, že se jedná především o nástroj prosazování zahraničněpolitických a ekonomických zájmů ČLR.

Technologická otázka

Využívání technologií čínských firem ve státní správě a kritické infrastruktuře PRO zásadně nepodporuje. PRO zásadně nesouhlasí s transferem technologického know-how do ČLR, včetně majetkové účasti čínských subjektů v národních a evropských společnostech kritické infrastruktury a společnostech majících zásadní význam pro národní bezpečnost, včetně bezpečnosti ekonomické.


Trikolora

Na otázky zaslal odpovědi 1. místopředseda Trikolory Petr Štěpánek.

Otázka lidských práv

Čeští politici by se měli více starat o svobodu slova, tisku a přístupu k informacím u nás doma, kde sami máme dost co napravovat, než o supervelmoc na druhém konci světa.

Otázka územní

Trikolora ctí politiku jedné Číny, kterou dlouhodobě zastává Česká republika. Pozérské návštěvy Tchaj-wanu předsedy Senátu Vystrčila či předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové na vztazích Číny a Tchaj-wanu nic nezmění a České republice jsou jen ke škodě.

Otázka etnických menšin

Největší chybou Západu je, že se snaží vyvážet svůj způsob života a svůj politický systém do zemí s jinou kulturní, náboženskou a společenskou tradicí. Čína se svojí císařskou, konfuciánskou i maoistickou minulostí si své problémy bude vždy řešit po svém.

Otázka války na Ukrajině

Čína nechť si provozuje vůči komukoli takovou politiku, jakou sama uzná za vhodné. Je to jen a pouze její věc.

Ekonomická otázka

Čína je obrovský trh. Měli bychom usilovat o co největší spolupráci, a to nejen co se týká importu, ale především exportu.

Politická otázka

Ano, ano, ano.

Technologická otázka

Nevytvářejme zbytečné a často i nesmyslné bariéry z ideologických důvodů.


Starostové a nezávislí (STAN)

Na otázky zaslala odpovědi tisková mluvčí hnutí Sára Beránková.

Otázka lidských práv

Spolu s našimi partnery v EU a dalšími demokratickými státy musíme tlačit na dodržování lidských práv v Číně. A to i v Hongkongu, kterému po návratu do čínských rukou byla autonomie a určitá míra demokracie dokonce slíbena. Tento závazek ale Čína porušila.

Otázka územní

I když Tchaj-wan nezávislost oficiálně nevyhlásil, vystupuje jako de facto samostatný stát. Je to demokratická země se silnými institucemi a vlastní identitou. Pro Česko je Tchaj-wan partnerem a pro západní svět dodavatelem nejvýkonnějších čipů. Spolu s Jihočínským mořem je to zároveň jedna z hrází, která brání Číně nekontrolované námořní expanzi do celého světa.

Otázka etnických menšin

Brutální represe a snahy o vymazání identity Ujgurů v Sin-ťiangu i porušování náboženských a kulturních práv v Tibetu nelze přehlížet. Západ by měl nabízet podporu ujgurským a tibetským komunitám.

Otázka války na Ukrajině

Válka na Ukrajině přimkla Rusko více k Číně – je na ní více závislé, než bylo doposud. To samozřejmě není pro Západ dobrá zpráva. Není to ale bezvýhradné partnerství, i Čína s Ruskem mají své spory.

Ekonomická otázka

Obchod s Čínou přináší velké výhody i velká rizika. Největším rizikem pro Evropu je, že Čína v některých klíčových odvětvích dominuje, případně se dominanci blíží. A to především v oblasti udržitelných technologií, na kterých bude stát ekonomika budoucnosti. To znamená rizika nejen pro pracovní místa v Evropě, ale také pro naši bezpečnost.

Čína dnes vyrábí většinu solárních panelů a větrných turbín. Pokud je budeme dovážet pouze z Číny, vytvoříme nebezpečnou energetickou závislost. Samotná cla toto nevyřeší – musíme také získat přístup ke kritickým surovinám, které jsou pro výrobu udržitelných technologií nezbytné. Právě na tom pracuje náš eurokomisař Jozef Síkela.

Politická otázka

Čína chce sebe prezentovat jako krásnou zemi s velkolepou historií a kulturou. V minulosti se ale komunisté snažili kulturu své země vymazat, teď ji naopak používají k tomu, aby ukázali světu přívětivější tvář jinak totalitního státu.

I když nemusí projekty jako Konfuciovy instituty přímo šířit propagandu, jsou v podstatě jejím nástrojem. Na první pohled velkolepé projekty pod značkou Pásu a stezky pak sebou nesou rizika dluhových pastí.

Technologická otázka

Rozhodně ne. Jde o riziko pro národní bezpečnost. Nikdy nebudeme vědět se stoprocentní jistotou, jestli si Čína nenechala někde v síti zadní vrátka pro krádež citlivých informací nebo tlačítko pro vypnutí systému.


TOP 09

Na otázky zaslala odpovědi ministra Marka Ženíška (TOP 09) mluvčí Markéta Volfová. 

Otázka lidských práv

Dlouhodobě kladu důraz na ochranu lidských práv a svobod jako základní hodnoty demokracie a jako strana stavíme lidská práva do centra naší zahraniční politiky.

V ČLR je svoboda slova i tisku dlouhodobě systematicky potlačována, internet je cenzurován a disidenti jsou pronásledováni. To odmítám jakkoliv podporovat a je třeba, aby Česká republika na mezinárodní scéně důsledně poukazovala na porušování lidských práv v Číně a nezavírala před tím oči, kvůli možným ekonomickým zájmům. 

Otázka územní

Tchaj-wan je v dnešní době fungující demokracie, technologická velmoc a důležitý obchodní partner. Naše vzájemná spolupráce by měla být rozšiřována, hlavně v oblasti vědy a technologií.

Já osobně nevidím důvod, proč bychom kvůli nátlaku Číny měli toto partnerství omezovat. Naše vysoké školy dlouhodobě spolupracují s tamními vědeckými institucemi a aktivní tam jsou i naše firmy. 

Co se týče Jihočínského moře, Čína zde uplatňuje expanzivní politiku, která je v rozporu s mezinárodním právem. Tak jako všude jinde by mělo platit právo, a ne politika síly, kterou tam Čína prosazuje. 

Otázka etnických menšin

Práv etnických a náboženských menšin je třeba se zastávat a nelze tolerovat jejich porušování. 

V případě Tibetu se jedná o omezování náboženské svobody, přímou kontrolu nad kláštery a vzdělávacím systémem a vytrácení tibetského jazyka. Děje se tak sice tiše, ale cíleně.

Ve Východním Turkestánu jsou miliony Ujgurů a dalších menšin vystaveny nuceným pracím a sledování. Existují dokonce důkazy o sterilizaci, mučení a mizení lidí. Tyto praktiky nelze označit jinak než jako zločiny proti lidskosti. 

Věřím, že bychom měli prosazovat sankce vůči čínským představitelům a všem zapojeným do těchto odsouzeníhodných aktivit a snažit se o ukončení potlačování těchto menšin.

Otázka války na Ukrajině

Ačkoliv se Čína nijak zvlášť aktivně nevyjadřuje k podpoře Ruska v otázce války na Ukrajině, fakticky poskytuje Rusku diplomatické, ekonomické i technologické krytí, čímž pomáhá obcházet západní sankce a prodlužovat válku na Ukrajině.

Čína současně odmítá jasně odsoudit ruskou agresi a její strategické partnerství s Ruskem je přímým ohrožením bezpečnostní situace celé Evropy.

Česká republika stojí jasně na straně Ukrajiny a každý, kdo podporuje zločinné Rusko a Putina, je za mě špatný partner v jakékoliv oblasti.

Ekonomická otázka

Zastávám volný a spravedlivý obchod, ale rozhodně ne strategickou závislost na jedné zemi. A už vůbec ne na autoritářském režimu, který nemá problém využít obchodní vztahy jako politický nástroj pro nátlak. 

Vztahy s Čínou jsou z hlediska obchodní bilance vysoce nevyvážené – ČR i EU mají dlouhodobě obrovský obchodní deficit s Čínou. Je podle mě důležité diverzifikovat dodavatelské řetězce a podporovat evropskou soběstačnost v klíčových oblastech. Případně navazovat nebo více rozvíjet obchodní vztahy s jinými partnery v Asii jako jsou Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan.

Obchodní vztahy bychom měli posilovat hlavně se spolehlivými a demokratickými partnery. Je to dlouhodobější záruka větší bezpečnosti a nezávislosti.

Politická otázka

Iniciativa Pás a stezka je podle mě spíše nástrojem čínského geopolitického vlivu, a ne úplně neutrální ekonomický projekt. Čína ji využívá k vytváření závislosti slabších států, prosazování svých politických cílů a šíření svého modelu. Spolupráci bychom měli směřovat spíše k EU a našim demokratickým partnerům, a nikoliv autoritářským režimům.

Konfuciovy instituty působí na řadě univerzit, nepředstavují standartní kulturní výměnu. Slouží často spíše k šíření čínské propagandy a ovlivňování akademického prostředí. 

Technologická otázka

Pro nás je absolutní prioritou bezpečnost naší země a našich občanů. Proto nechceme zapojení čínských firem, zejména pokud mají vazby na čínskou vládu, do výstavby kritické infrastruktury, státní správy nebo telekomunikací. 

Neměli bychom přehlížet varování našich bezpečnostních služeb jako jsou NÚKIB nebo BIS, které na dané riziko pravidelně upozorňují.


Přísaha

Na otázky zaslal odpovědi tiskový mluvčí hnutí Přísaha Ondřej Požár.

Lidská práva

Pro nás jako evropskou demokracii jsou svoboda slova, myšlení a přístupu k informacím základními hodnotami, na kterých stojí naše společnost. Uvědomujeme si však, že různé civilizace došly k různým modelům uspořádání během tisíciletého vývoje.

Zkušenost ukazuje, že vnucování ideologických modelů zvenčí nefunguje a příliš vyhrocená kritika vnitřního uspořádání vede ke zbytečné tenzi. Každá společnost potřebuje čas a prostor pro vlastní vývoj. Tlak a konfrontace vedou k uzavřenosti, dialog a obchod naopak přirozeně otevírají prostor pro výměnu nejen zboží, ale i myšlenek.

Každá společnost si musí najít vlastní cestu rozvoje v souladu s vlastními tradicemi a kulturním dědictvím. Dialog a postupné sbližování skrze prosperitu jsou účinnější než konfrontace nebo vnější kritika hodnot, které se formovaly v odlišném historickém a kulturním kontextu. Ekonomická spolupráce přirozeně vede k větší otevřenosti společností. Musí však být vyvážená ochranou bezpečnostních zájmů.

Otázka územní

Přísaha podporuje aktuální status quo a zachování míru v regionu. Případný konflikt by mohl mít devastující následky nejen pro Evropu – Taiwan produkuje 90 % světových čipů, na kterých závisí globální ekonomika. Věříme v konfuciánský princip „harmonie při zachování rozdílů“ – respektujeme odlišné pozice, ale hledáme společnou cestu.

V otázce Jihočínského moře podporujeme vždy mírové řešení a prevenci sporů prostřednictvím dialogu a v souladu s mezinárodním právem. Dialog není jen nástroj řešení problémů, ale především jejich prevence – kontinuální komunikace předchází nedorozuměním. EU by měla být mostem mezi Východem a Západem, ne hradbou. Naše zkušenost s mírovou integrací Evropy po staletích konfliktů může být inspirací, ne pouhým mentorováním. Stabilita regionu by měla být založena na respektu, spravedlnosti a prospěchu všech zúčastněných stran.

Etnické menšiny

Respektujeme politiku jedné Číny a princip nevměšování se do vnitřních záležitostí, současně však podporujeme právo všech národů a kulturních etnik na zachování své identity, jazyka a kultury. Věříme, že kulturní rozmanitost obohacuje každou společnost. Zachování jazyků, tradic a kulturního dědictví je v zájmu celého lidstva.

Každá země, včetně ČR, má své historické zkušenosti s integrací různých kultur a hledáním rovnováhy mezi jednotou státu a respektem k jeho rozmanitosti. Podporujeme dialog EU s Čínou jako rovnocenných partnerů. Prosperující a stabilní regiony, kde všechny komunity mohou rozvíjet svůj ekonomický a kulturní potenciál, jsou v zájmu Číny i světového společenství. Rozvoj není hra s nulovým součtem – ekonomický pokrok může jít ruku v ruce se zachováním kulturní identity.

Válka na Ukrajině

ČR jako součást EU jednoznačně podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a odsuzuje ruskou agresi. Tento ozbrojený konflikt porušuje základní principy mezinárodního práva a Charty OSN.

Ekonomické sankce jsou legitimním nástrojem, ale mají své limity a často dopadají i na ty, kdo je uvalují. Je klíčové, aby všechny velmoci včetně Číny použily svůj vliv k ukončení konfliktu. Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN může sehrát konstruktivní roli v nastolení míru založeného na respektu k mezinárodnímu právu.

Poválečná obnova Ukrajiny bude vyžadovat širokou mezinárodní spolupráci. Rekonstrukce bude příležitostí pro všechny, kdo respektují suverenitu a územní celistvost států – a české firmy s jejich zkušenostmi a geografickou blízkostí mohou v této obnově hrát významnou roli.

Ekonomická otázka

Ekonomická interdependence je realitou globalizovaného světa. Současný trend částečného přeskupování dodavatelských řetězců je přirozený vývoj vedoucí k větší odolnosti. Přílišná závislost na jednom trhu představuje bezpečnostní riziko, ale úplná deglobalizace by poškodila všechny ekonomiky. Věříme v princip „vzájemné výhody“ – obchod musí být férový a prospěšný oběma stranám.

EU potřebuje vyváženou strategii: diverzifikovat rizika, zajistit strategickou autonomii v kritických oblastech (energie, čipy, klíčové suroviny, kritická infrastruktura), ale udržet otevřenost vůči světu. Obchod ano, ale s důrazem na bezpečnost státu a ochranu strategických zájmů. Musíme čelit novým rizikům včetně kyberbezpečnostních hrozeb, ať již spolupracujeme s kýmkoliv. Podporujeme reciprocitu vyjednávanou konstruktivně.

Celní války oslabují všechny zúčastněné a deformují zainteresované trhy. Dialog a férové obchodní podmínky jsou cestou k prosperitě. ČR jako malá exportní ekonomika v srdci Evropy potřebuje přístup na globální trhy. České firmy nabízejí kvalitu, inovace a spolehlivost – to je naše konkurenční výhoda v čínsko-českých vztazích, které je třeba využít.

Pás a stezka, Konfuciovy instituty

Belt and Road Initiative (dříve One Belt One Road) je součástí dlouhodobé čínské strategie budování globálního vlivu a nabízí možnosti zapojení do rozsáhlých infrastrukturních projektů. Odmítat spolupráci automaticky by bylo krátkozraké, ale přijímat vše bez rozmyslu by bylo nezodpovědné.

Každý projekt musí být posuzován racionálně – vyhodnocovat přínosy a rizika, transparentnost, ekonomickou návratnost a soulad s našimi standardy i národními zájmy. EU potřebuje rovněž posilovat vlastní iniciativy, jako je Global Gateway.

Kulturní a vzdělávací výměna obohacuje obě strany. Akademická svoboda je nedotknutelná, ale neměli bychom automaticky odmítat možnost poznávat čínskou kulturu a jazyk.

V multipolárním světě může být znalost Číny konkurenční výhodou. Klíčové jsou transparentnost financování, reciprocita a respekt k akademickým svobodám. České univerzity a instituce by měly mít stejné možnosti působení v Číně.

Technologická otázka

Bezpečnost kritické infrastruktury je absolutní prioritou. Využití technologií jakéhokoliv zahraničního dodavatele, včetně čínských firem, ve státní správě a kritické infrastruktuře vyžaduje důsledné posouzení všech bezpečnostních rizik. Ve strategických sektorech musí být bezpečnostní kritéria obzvláště přísná.

Pokud technologie splňuje přísná bezpečnostní kritéria – transparentnost vlastnické struktury, ochrana dat, kybernetická bezpečnost a nezávislost na externích vlivech – neměla by být automaticky odmítnuta pouze kvůli zemi původu. Řešením je důsledná kontrola a jasná pravidla aplikovaná na všechny dodavatele.

Technologický rozvoj vyžaduje mezinárodní spolupráci, ale bezpečnost státu má vždy přednost. Diverzifikace dodavatelů a budování evropských kapacit v klíčových technologiích zůstávají strategickou nutností. Technologická suverenita EU není protekcionismus, ale odpovědnost vůči našim občanům.

Dodatek

Svět směřuje k multipolárnímu uspořádání – tuto realitu musíme přijmout a pracovat s ní, ne proti ní. Pro ČR je klíčové posílení pozice prostřednictvím V4 jako „geopolitického pivotu“ – 65 milionů obyvatel může být skutečnou protiváhou v EU i globálně.

S Čínou potřebujeme vést věcný dialog založený na vzájemném respektu a společných zájmech. Rozvoj obchodu a spolupráce v dalších oblastech je prevencí konfliktů – „kde kvete obchod, snižuje se riziko konfliktu“. Ekonomická provázanost činí případný konflikt iracionální pro všechny. To není slabost, ale racionální strategie malé země uprostřed Evropy, která je zároveň součástí většího celku EU. Některé věci koordinujeme společně v rámci EU, jiné řešíme individuálně v rámci naší suverenity.

Úkolem odpovědné a pragmatické diplomacie je eliminovat bariéry a hledat společné zájmy, ne vytvářet nové dělící linie. Konfrontační politika škodí především Evropě – jsme první na ráně ekonomických dopadů. Zdravý rozum a národní zájem by měl převážit nad ideologickými předsudky. Spolupráce není kapitulace – je to pragmatická cesta k prosperitě.


Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Hnutí SPD na zaslané dotazy neodpovědělo. Níže nabízíme citaci z jejich oficiálního zahraničního programu, odstavec věnovaný Číně.

„V Čínské relaci bylo díky prezidentu Zemanovi a jeho týmu dosaženo velikých úspěchů. Naivní argumentace o porušování lidských práv v Číně a vyvěšování tibetských vlajek je pouze
nástrojem vnitřní politiky, prosazováním vlastních politických cílů nad ochranou ekonomických zájmů České republiky.

Tento nezodpovědný přístup zničil v minulosti celou řadu velkých obchodů (příkladů je možné najít spoustu na internetových sítích), ze kterých nakonec profitovala konkurence z EU.

Toto chceme v SPD rozhodně změnit a pokračovat v tom, co
započal prezident Zeman, budovat obchodní vazby s Čínou ve prospěch ČR.“


Motoristé

Hnutí Motoristé na zaslané dotazy neodpovědělo. Níže nabízíme z jejich oficiálního zahraničního programu, odstavec věnovaný Číně.

„Jde-li o Čínu, je třeba se postupně vrátit do dřívějšího koridoru normálních vztahů – na úroveň, kterou praktikují jak všechny okolní, tak i důležité evropské země.

Fialova vláda zbytečně vyhrotila vztahy s Čínou do nejhoršího stavu za celou dobu existence ČR. To musí přestat.

Bezpečnostní otazníky nad účastí čínských technologických korporací v českých tendrech ale nelze podceňovat.“


Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram