Čína provádí v zahraničí řadu aktivit a ani Česká republika není v činnosti čínské „sjednocené fronty“ výjimkou.
Česká média aktuálně oživila zprávu Vojenského zpravodajství o sledování vysoké tchajwanské političky během její návštěvy Prahy. Aktuální česko-tchajwanské vztahy jsou velice významné. Jak se v roce 2020 rodily během pohnutých událostí a jakého rozsahu dosahují čínské zpravodajské aktivity na území ČR?
Nově zvolená viceprezidentka Čínské republiky (Tchaj-wanu) navštívila v březnu minulého roku Českou republiku, kde mimo jiné uctila památku bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Ten plánoval v roce 2020 podniknout cestu na Tchaj-wan, ale za nejasných okolností zemřel. Čínské vyslanectví se tehdy proti cestě ostře ohradilo, což nejvyšší čeští ústavní činitelé označili za „vyhrožování“.
Plán navštívit Tchaj-wan uskutečnil nově zvolený předseda senátu Miloš Vystrčil. Vztahy mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR – Čínou) a ČR jsou aktuálně napjaté. Současná česká vláda v podstatě „zmrazila“ diplomatické styky s Čínou a upozorňuje na masivní porušování lidských práv tamní komunistickou stranou.
Poslední vyhrocení vztahů přichází po zveřejnění informací o sledování a plánu fyzicky napadnout viceprezidentku Tchaj-wanu Hsiao Bi-khim během její zmiňované březnové návštěvy Prahy. To měli podle rozvědky provést příslušníci čínského zastupitelského úřadu v Praze. Deníku Epoch Times to potvrdil mluvčí Vojenského zpravodajství.
„Tyto aktivity flagrantně porušující povinnosti vyplývající z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích byly realizovány mj. osobami legalizovanými na diplomatických pozicích čínského velvyslanectví v Praze,“ sdělil redakci Epoch Times Jan Pejšek, mluvčí Vojenského zpravodajství.
Podle něho se jednalo o „fyzické sledování viceprezidentky, o získávání informací o jejím programu a o snahu zdokumentovat její setkání s významnými představiteli české politické a veřejné scény“.
Plánovaná byla podle mluvčího i fyzická konfrontace viceprezidentky. „Zaznamenali jsme dokonce snahu čínské civilní tajné služby vytvořit si podmínky k realizaci demonstrativní kinetické akce vůči chráněné osobě, která však nepřesáhla fázi přípravy.“
Tyto informace rozvědka údajně předala Ministerstvu zahraničí, které na žádost o komentář do doby vydání článku nereagovalo.
Podivná smrt předsedy Senátu
Bývalý šéf českého Senátu Jaroslav Kubera chtěl na začátku roku 2020 podniknout cestu na Tchaj-wan. Oznámil ji na konci roku 2019. V polovině ledna 2020 předalo čínské velvyslanectví dopis kanceláři prezidenta Miloše Zemana, v němž hrozilo, že pokud Kubera cestu uskuteční, komunistický režim bude Kuberu a také české firmy podnikající v Číně trestat.
Jaroslav Kubera zemřel náhle 20. ledna ve věku 72 let. Jeho manželka Věra Kuberová spojovala jeho smrt s cestou na Tchaj-wan, kterou plánoval a kvůli níž čelil značnému tlaku Pražského hradu (tehdejšího prezidenta Miloš Zemana, nakloněného Číně) a čínské ambasády.
Věra Kuberová v dubnu 2020 sdělila v rozhovoru pro zpravodajský web Seznam Zprávy své pochybnosti o manželově smrti. „Nikdy jsem se moc neprojevovala, takže si mysleli, že s tím nic neuděláme a necháme to být. Ale já jsem se rozhodla o tom mluvit. A i když vím, že to možná nic nepřinese, aspoň budu vědět, že jsem pro to něco udělala.“
„Manžel byl o cestě na Tchaj-wan stoprocentně přesvědčen,“ uvedla Věra Kuberová. „Protože to nebyl jen jeho názor, ale byl to názor mnoha lidí, kteří se měli cesty zúčastnit. Vždycky se nejdřív zorientoval, konzultoval to s právníky, radil se s lidmi, kterých se to týkalo. Nešel do ničeho jen tak z vlastní vůle, vždycky si to nějak ověřil. Tak tomu bylo i tentokrát. Uznával demokracii. A my jsme v demokratickém státě, takže šel touto cestou.“
Týden před jeho smrtí se podle Kuberové chování jejího manžela změnilo. „Můj manžel vždycky žertoval. Všichni vědí, že byl veselý a hodně mluvil. Ale týden před smrtí stále mlčel, a když jsem se ho zeptala, co ho trápí, nechtěl mi nic říct,“ řekla Kuberová. „Věděla jsem, že je to reakce na to, co jsem s ním zažila předtím.“
„Myslela jsem si, že za tím stojí Čína. Několikrát ho navštívil čínský velvyslanec a různě se to objevovalo v tisku. Diskutovalo se o tom, zda je lepší jet na Tchaj-wan, nebo ne. Přišlo mi to divné. Kdo ví, jestli mu někdo vyhrožoval. Nechtěl mi to vysvětlovat, asi nás do toho nechtěl zatahovat, nechtěl ohrozit svou rodinu, nevím,“ řekla Kuberová.
Rodina našla výše uvedený dopis z čínského velvyslanectví v Kuberově tašce doma až po jeho náhlé smrti. Nevěděli o něm.
„Táta se to na sobě snažil nedávat znát, ale bylo na něm vidět, že ho něco hodně trápí,“ řekla Deníku.cz Kuberova dcera Vendula Vinšová, v únoru 2020.
„Měl to před námi dobře schované. Nechtěl, abychom o tom věděli. I tak jsme měli strach,“ dodala. „Tři dny před osudným infarktem měl schůzku s Číňany. Od té doby s námi téměř nemluvil. Vůbec jsme tehdy nevěděli proč. Teď už bohužel víme, co ho trápilo a před čím se nás snažil chránit,“ dodala se slzami v očích.
„Z toho dopisu jsem byla zděšená,“ řekla Věra Kuberová poté, co v jeho tašce odhalila dopis z čínské ambasády. „Když jsem si uvědomila, do čeho jdeme, měla jsem šílený pocit. Měla jsem strach o rodinu, bála jsem se o děti, nebylo to příjemné.“
„Bylo mi líto, že nám tak ubývá svobody a že můj muž už s tím nemůže nic dělat. Tak jsem se rozhodla o tom promluvit. A i když vím, že možná nic neuděláme, tak aspoň budu vědět, že jsem pro to něco udělala,“ dodala Kuberová.
Čínské aktivity v ČR
Čína podle zveřejněných informací vede na území České republiky řadu aktivit.
ČLR loví na území ČR influencery, které zve do Číny, aby tam natáčeli pozitivní PR. Jak ve svém článku na Refresher.cz upozornil influencer Milan Dobrovolný, Čína již minimálně od roku 2022 s některými českými influencery spolupracuje. Youtubový kanál Mikýřová úžasná pouť internetem zjistil, že k takové propagaci je svolných hned několik poměrně sledovaných českých influencerek a jeden influencer.
V květnu označila Česká vláda Čínu jako zdroj kybernetické kampaně proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí ministerstva zahraničí. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že si nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze.
Ambasador Feng Piao byl předvolán na ministerstvo, kde mu protest vyjádřila ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální Veronika Stromšíková, sdělil to na dotaz ČTK mluvčí resortu Daniel Drake.
Čína již minimálně od roku 2022 s některými českými influencery spolupracuje. Ukázalo se, že ke spolupráci je svolných hned několik poměrně sledovaných českých influencerek a jeden influencer.
Nejde o první problém s Čínou týkající se technologií. V prosinci 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE.
Podle senátora Pavla Fischera trvalo deset let, než se v České republice podařilo reagovat na bezpečnostní hrozbu, která byla rozpoznána ve výrobcích čínských firem Huawei a ZTE. Částečně to bylo podle něho způsobeno zájmy, které měly české firmy a politici v Číně.
Šéf české tajné služby (BIS) Michal Koudelka v říjnu 2024 potvrdil, že zařízení od Huawei stále představují riziko. Podle Koudelky se Čína tváří jako atraktivní partner, ale usiluje o úpadek demokracie. „Navenek se tváří jako přítel a atraktivní partner, ale vždy se bude snažit omezit a ovlivnit své svobodné protějšky,“ řekl Koudelka.
NÚKIB také v roce 2023 vydal varování před instalací a používáním čínské aplikace TikTok na zařízeních s přístupem k systémům spadajícím do kritické informační infrastruktury a dalším významným informačním systémům. Později v témže roce upozornil úřad na hrozbu spojenou s používáním aplikace WeChat, za kterou stojí čínská firma.
V říjnu 2022 potvrdil senátor Pavel Fischer deníku Epoch Times, že se jako předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bude zabývat zprávou nevládní organizace Safeguard Defenders, která tvrdí, že čínský režim provozuje v Praze dvě „neoficiální policejní služebny“.
Existenci těchto policejních stanic potvrdily Spojené státy a Kanada. Vyšetřování se rozběhlo v Kanadě, Španělsku a Portugalsku. V Česku jejich činnost monitoruje BIS a ministr zahraničí Jan Lipavský vyzval čínskou stranu k vysvětlení jejich existence.
Podle projektu Sinopsis „čínská strana může existenci policejních stanic v zahraničí jen těžko popřít. Snaží se proto tento problém bagatelizovat a diskreditovat zjištění vědců, novinářů i aktivistů. Nic z toho by ale nemělo zastřít podstatu problému, a sice, že policejní orgány Čínské lidové republiky si na území cizích států včetně České republiky založily síť center, která mají dle vyjádření představitelů orgánů veřejné bezpečnosti ČLR za cíl monitoring čínské menšiny žijící v cizích zemích, prosazování čínské politiky a ideologie i sběr zpravodajských informací.“
