Předseda Senátu Miloš Vystrčil se 25. srpna 2020 neformálně setkal s některými českými herci, kteří společně natočili videospot, jako vyjádření morální podpory pro jeho plánovanou cestu na ostrov Tchaj-wan. V návštěvních prostorách Valdštejnské zahrady diskutovali nejenom o současné Číně a Tchaj-wanu, ale i o posledních událostech v České republice.
Na setkání přišli divadelní herci David Steigerwald, Klára Cibulková, Andrea Černá, Vladimír Polák, Daniel Rous a další.
Senátor Vystrčil odletí na Tchaj-wan v neděli 30. srpna v doprovodu několika desítek českých politiků a celkem 46 zástupců českých firem. V delegaci budou čeští vědci i představitelé vysokých škol. Cesty se zúčastní také pražský primátor Zdeněk Hřib a Věra Kuberová, manželka zesnulého senátora Jaroslava Kubery (pozn.: nakonec nepojede na doporučení lékařů).
Senátor Lumír Aschenbrenner, který se cesty účastní, publikoval v deníku Reflex výčet 10 důvodů pro návštěvu ostrova. Mimo jiné kritizoval „velmi agresivní diplomacii Číny“. Tu podle Aschenbrennera reprezentují i její velvyslanci, například Čang Ťien-min v Praze.
Čtěte také: České osobnosti podporují Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan
Význam cesty na Tchaj-wan
Cestu na ostrovní stát plánoval již Vystrčilův předchůdce, bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera, který ji však nestihl uskutečnit, protože těsně před odletem zemřel za nejasných okolností.
Plánovaná cesta vyvolávala silné reakce ze strany čínského režimu, který považuje Tchaj-wan za svoji provincii, ale také hlasy podpory z prodemokraticky smýšlejících politiků a občanů ČR.
Senátor Vystrčil jako nový předseda Senátu, navázal na Kuberovu plánovanou cestu s podporou Senátu. Jeho cesta na Tchaj-wan postupně získala významnou symboliku boje proti totalitní moci v ČLR a obhajoby demokracie a lidských práv.
Fotogalerie: The Epoch Times
Tchaj-wan je pro Českou republiku významným obchodním partnerem a zároveň jako společnost obhájcem demokratických hodnot a lidských práv. Ostrov se těší vysoké míře suverenity, demokracie a oproti území ČLR je také významným držitelem a ochráncem tradiční čínské kultury.
V roce 2019 ve srovnání s rokem předchozím došlo k výraznému nárůstu vývozu na Tchaj-wan v celkové hodnotě cca 5,6 mld. CZK. Dovoz z Tchaj-wanu do ČR pak zaznamenal nepatrný pokles na 26 mld. CZK. Dle údajů CzechInvest činil počet projektů tchajwanských investorů do roku 2019 celkem 32. Tyto projekty reprezentují až 18,7 mld. CZK a 23 986 nově vytvořených pracovních míst. Financial Times uvádí za období 2003-2018 investice ve výši 1,17 mld. USD a 16 920 vytvořených pracovních míst. Foxconn zůstává největším tchajwanským investorem do ČR. Informace zveřejnil deník Businessinfo.cz.
Z celkového počtu zahraničních investic do České republiky činí investice z ČLR pouze 0,11 % za rok 2018. Export českého zboží do Číny tvoří za rok 2019 celkem 56,617 mld. CZK, což znamená v celkovém obejmu exportu ve výši 3 687,8 mld. CZK pouze 1,53 % z celkového exportu. Celkový import čínského zboží do ČR dosahuje výše 615,7 mld. CZK, což je v přepočtu 17,36 %. Výše uvedená data uvádí zpráva IRCC zde.
Existuje tedy výrazný nepoměr vzájemné obchodní bilance mezi ČR a Čínou.
Vztah Senátu a čínského velvyslanectví v Praze
Český Senát významně vstoupil do oblasti česko-čínských diplomatických vztahů, když v roce 2008 uspořádal veřejné slyšení, které vyvolala petiční akce téměř 40 tisíc občanů ČR. Petice žádala projednání případů masivního porušování lidských práv na území Číny a zejména represivní kampaně na potlačení příznivců meditační praxe Falun Gong.
Represe této skupiny, v roce 1998 čítající 70 – 100 milionů Číňanů, probíhají od 20. července 1999. Represivní kampaň prosadil tehdejší generální tajemník Komunistické strany Číny Tiang Ce-min. Podle něho se stal velký počet příznivců Falun Gongu hrozbou absolutní moci komunistické strany.
Falun Gong je metoda pro rozvoj těla a mysli, zakořeněná v tradiční čínské kultuře, hodnotách buddhismu a taoismu. Vyučuje pět meditativních cvičení a morálním principům. Klíčem metody má být zušlechťování charakteru a pozvedávání morální úrovně jedince.
Senátní výbor pro lidská práva a petice pozval na veřejné slyšení také zástupce čínského velvyslanectví v Praze, který se však nedostavil. Výstupy z veřejného slyšení následně projednával Senát 20. března 2019. Senátor Marek Hilšer navrhl ve spolupráci se sinology Karlovy univerzity a lidsko-právními aktivisty rezoluci, kterou na jednání Senátu představil, a kterou zároveň drtivá většina senátorů schválila.
V textu rezoluce Senát odsoudil represe příznivců Falun Gongu, křesťanů a Ujgurů a dalších skupin v Číně. Požaduje okamžité propuštění čínských občanů, vězněných na základě jejich politického přesvědčení, víry nebo etnické příslušnosti, z vězení a převýchovných pracovních táborů. Dále také vyzval vládu ČLR k dodržování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který podepsala dne 5. října 1998, a k jeho ratifikaci.
Dalším zásahem do česko-čínských vztahů byla plánovaná cesta bývalého předsedy Jaroslava Kubery, která byla tvrdě kritizována čínským velvyslanectvím v Praze, ale také prezidentem Milošem Zemanem, který je ve svém funkčním období dlouhodobě pro-čínsky orientovaný.
Těsně před smrtí senátora Kubery, obdržel senátor dopis z čínského velvyslanectví, který byl podle obsahu textu označen za „výhrůžný“. Obsah dopisu kritizoval jeho úmysl oficiálně odcestovat na Tchaj-wan. Vůči dopisu se později společně ohradili nejvyšší ústavní činitelé ČR, ale také samotný Senát.
Posilování vztahů s Tchaj-wanem
V kontextu nedávných diplomatických roztržek mezi vedením hlavního města Prahy a čínským režimem, Vystrčilovi cesty na Tchaj-wan a postojů Senátu k „nepřijatelné“ situaci lidských práv a totalitních represí v ČLR, se vztahy s čínským režimem ochlazují, a naopak zesilují vazby s Tchaj-wanem.
Předseda českého Senátu bude pravděpodobně nejvyšším politikem evropských zemí, který navštívil Tchaj-wan. Někteří podporovatelé jeho cesty uvádějí, že uskutečnění návštěvy ostrova může spustit celosvětovou iniciativu navazování větších vazeb s ostrovem, podobně jako přijetí dalajlámy českým prezidentem Václavem Havlem, spustilo celosvětové turné audiencí dalajlámy u nejvyšších zástupců světových mocností.
OPRAVA: Celkový import čínského zboží do ČR za rok 2019 dosahuje výše 615,7 mld. CZK. The Epoch Times lituje chyby.
