„Nový zákon o vědě, výzkumu a inovacích má pomoci chránit naše know-how,“ uvádí jeden ze zamýšlených přínosů chystané legislativy ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP09). „Pracoviště budou muset zavést mechanismy pro prověřování rizik a určit zodpovědnou osobu. Důležitý krok k ochraně našich znalostí před zneužitím.“
O chystané novelizaci zákona hovořila již předcházející ministryně Helena Langšádlová, dle které měl zákon vést k lepšímu fungování české vědy, snížení byrokratické zátěže nebo k ochraně bezpečnostních zájmů státu.
Právě v rámci bezpečnosti měla novela zavést „princip předběžné opatrnosti a institucionální odolnosti“ a soustředit se na „ochranu duševního vlastnictví“. Jako hrozbu krádeží know-how označovala jmenovitě Čínu a odvolávala se na níže citované části zprávy české tajné služby BIS z roku 2021.
Současný ministr Ženíšek v předcházejícím období působil jako předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, kde podle úřadu vlády „prosazoval aktivní a sebevědomou zahraniční politiku ukotvenou v prozápadním směřování“.
Zahraniční výbor se během jeho předsednictví zasadil mimo jiné o schválení sankčního neboli Magnitského zákona v roce 2022, který umožňuje uvalit sankce například na konkrétní jednotlivce porušující lidská práva v zahraničí. Tento sankční zákon umožňuje postihovat i konkrétní představitele totalitních režimů včetně Číny.
Na dotaz deníku Epoch Times uvedl tiskový mluvčí ministerstva, že bližší informace k zákonu sdělí redakci začátkem příštího týdne.
Nový zákon o vědě, výzkumu a inovacích má pomoci chránit naše know-how.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) August 16, 2024
Pracoviště budou muset zavést mechanismy pro prověřování rizik a určit zodpovědnou osobu. Důležitý krok k ochraně našich znalostí před zneužitím. pic.twitter.com/vFm7a1iiG0
„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne,“ uvádí Ženíšek na svých osobních webových stránkách. V tomto kontextu má, podle nebývalé celkové shody současné vlády, prezidenta, Sněmovny i Senátu, smysl vyvázat se v dlouhodobém měřítku ze závislosti na Číně ovládané komunistickou stranou a navazovat spíše užší spolupráci s demokratickým ostrovním státem Taiwanem a dalšími zeměmi, zejména v Evropě.
Řada zemí v Evropě s Čínou navazuje a prohlubuje spolupráci – Německo, Francie, Itálie – ale zároveň hovoří o ochraně know-how a duševního vlastnictví, aby zabránily ztrátě náročně budovaného výzkumu a výrobních procesů.
Kanadský expert na Čínu a bývalý diplomat v Pekingu, Charles Burton, upozorňuje, že žádná čínská společnost neexistuje nezávisle na čínské komunistické straně. V souvislosti se změnou investičního zákona varoval, že jakékoli duševní vlastnictví, které získá čínská firma prostřednictvím investice do kanadského partnera, skončí nakonec stejně v rukou čínského režimu.
V některých případech existují důvodná podezření, že čínské firmy nakupují podíly v zavedených zahraničních společnostech, aby získaly jejich know-how a převedly ho do výroby v Číně.
Exkluzivně: Jak hacking a špionáž pohánějí ekonomický růst Číny
(K obrázku výše) Již v roce 2015 zveřejnila americká redakce Epoch Times exkluzivní reportáž mapující propletenou síť subjektů z řad čínské armády, státu, podnikatelského a akademického sektoru, která spolupracuje po několik desetiletí, aby dosáhla jednoho cíle: okrást Západ o jeho tajemství. Tyto krádeže nejsou nijak postihovány, přitom pohánějí čínskou ekonomiku a nejmodernější vojenskou výrobu. Více…
