Aktualizace v 17:44 o vyjádření Hradu
Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který návštěvou dalajlamy 27. července údajně poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny. Podle čínského velvyslanectví v Praze to dnes uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
„Bez ohledu na opakované protesty a důrazný odpor Číny se Pavel vydal do Indie, aby se setkal s dalajlamou. To je ve vážném rozporu s politickým závazkem, který česká vláda přijala vůči čínské vládě. S ohledem na závažnost Pavlova provokativního jednání se Čína rozhodla s ním ukončit veškeré kontakty,“ uvedl Lin.
Vyjádření ministerstva zahraničí a Hradu
„Za českou diplomacii můžeme zopakovat, že se jednalo se o ryze soukromou návštěvu pana prezidenta, který navštívil dalajlamu, aby mu osobně poblahopřál k jeho významnému jubileu. Čínská strana by k návštěvě měla tedy i tak přistupovat,“ uvedl ve vyjádření pro novináře český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Setkání prezidenta republiky s dalajlamou mělo ryze soukromý charakter,“ podotkla prezidentská kancelář. „Na prezidentské úrovni mezi ČR a Čínou v současnosti neprobíhá žádná přímá komunikace, nejde tedy o krok, který by měnil dosavadní nastavení,“ dodala na síti X Kancelář prezidenta republiky.
První místopředseda TOP 09 a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na síti X uvedl, že jeho strana za prezidentem stojí, stejně jako za svojí předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou, když jela na Tchaj-wan. „Nejsme zvědaví na to, aby nám čínští soudruzi nakazovali, kam čeští představitelé mohou jezdit a kam ne. To ať si zkoušejí na ty, kteří nás chtějí zatáhnout zpět na východ,“ dodal Válek.
Prezident Pavel přijel dalajlamovi poblahopřát k 90. narozeninám do Indie, kde tibetský duchovní vůdce pobývá, v rámci soukromé cesty po skončení pracovního programu v Japonsku. Krok tehdy odsoudila čínská ambasáda v ČR s tím, že Pavel ignoroval stanovisko čínské strany a celkovou situaci čínsko-českých vztahů, když na své návštěvě trval. Velvyslanectví zároveň vyzvalo, aby Česko dodržovalo politický závazek jedné Číny.
Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije 14. dalajlama v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Peking má dalajlamu za separatistu, exilovou vládu neuznává a Tibet považuje za součást čínského území. Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury.
