Akce, které právě v různých částech světa probíhají v rámci oslav 90. narozenin čtrnáctého tibetského dalajlamy, jsou podle sinologa Davida Gardáše důležité. „Obzvláště v kontextu sporného procesu jeho reinkarnace, kterou se Peking dlouhodobě snaží narušit a kontrolovat,“ sdělil Gardáš deníku Epoch Times v e-mailové komunikaci.
Gardáš tím naráží na skutečnost, kdy v 1995 čínské úřady unesly tehdy šestiletého 11. pančenlamu, druhého nejvyššího představitele tibetského buddhismu po dalajlamovi, a na jeho místo dosadili vlastního adepta.
Jeho únos je strategický mocenský „tah“, protože tibetská duchovní tradice věří v existenci duše, která může po smrti za odměnu odcházet na nebesa nebo do podsvětí (pekla) nebo se znovu narodit v lidském těla (převtělit, reinkarnovat). A právě zde hraje tradice dalajlamy a pančenlamy kritickou úlohu. Když zemře dalajláma, hledá pančenlama jeho převtělení. Tedy má za úkol najít, kde se znovu dalajláma narodil a naopak, po smrti pančenlamy hledá jeho převtělení dalajlama.
Únosem pančenlamy a jeho nahrazení vlastním pančenlamou si Komunistická strana Číny připravuje možnost jmenovat si vlastního dalajlamu po jeho smrti.
„Přestože se 14. dalajlama v roce 2011 vzdal politické moci ve prospěch demokraticky volených zástupců Ústřední tibetské správy sídlící v indické Dharamsale, Komunistická strana Číny si je dobře vědoma symbolického významu spjatého s touto institucí, reprezentující tibetskou kulturu a identitu odlišnou od té čínské,“ míní sinolog, který působí v projektu Sinopsis.
Čínským režimem instalovaný pančenlama spolu s legislativními nástroji, jako jsou „Opatření k řízení reinkarnací živých Buddhů v tibetském buddhismu” z roku 2007, podle Gardáše „slouží pro legitimizaci čínských aktivit na tibetské náhorní plošině, která má strategickou důležitost pro ambice ČLR v regionu i ve světě“.
Podle sinologa je Tibet pro čínský režim důležitý pro své nerostné bohatství a prameny velkých vodních toků, které mají mezinárodní strategický charakter a na nichž vytváří čínský režim obří přehrady.
„Náš výzkum na tyto problémy dlouhodobě poukazuje a současně varuje před vměšováním čínské komunistické strany do náboženských otázek,“ říká Gardáš v souvislosti s prací pro projekt Sinopsis.
Britská expertka Kate Saudersová, na niž se Gradáš také odvolává, k situaci týkající se okupace Tibetu a jeho kulturní genocidy ze strany čínského režimu, uvádí, že „to, co visí na vlásku, dalece přesahuje budoucnost Tibetu – je to zkouška odhodlání mezinárodního společenství chránit pluralitu před nadnárodními autoritářskými sítěmi, jejichž dosah stále více překračuje hranice prostřednictvím dezinformací, ekonomického nátlaku a digitálních kontrolních mechanismů“.
Nového dalajlámu nově určí úřad dalajlamy
Kvůli únosu pančenlamy se současný dalajlama rozhodl pro změnu tradice. Výběr nového duchovního vůdce bude mít podle jeho nedávného prohlášení na starost úřad dalajlamy. „Nikdo jiný nemá autoritu do této věci zasahovat,“ řekl dalajlama s jasnou narážkou na požadavek čínských úřadů, které chtějí mít právo kontrolovat a vetovat výběr nového tibetského vůdce.
K situaci se vyjádřila také mezinárodní parlamentní aliance IPAC, která sdružuje zákonodárce z více než 25 zemí světa a jejímž zakládajícím a dlouholetým členem je i současný americký ministr zahraničí Marco Rubio (Republikáni).
„Náboženská svoboda je základním lidským právem. Vyznavači tibetského buddhismu snášeli po desetiletí represe a zásahy ze strany Pekingu, včetně únosu 11. pančhenlamy před 20 lety, o jehož pobytu se stále neví,“ uvádí IPAC v tiskové zprávě rozeslané médiím.
Aliance odsuzuje jakékoliv pokusy Komunistické strany Číny „zasahovat do duchovní záležitosti“, jakou je určení nového duchovního vůdce, za „nepřijatelné porušení náboženské svobody“.
Organizace dále prohlásila, že mezinárodní společenství „musí urychleně odsoudit“ takovéto snahy Pekingu, a vyzývá vlády po celém světě, aby „odmítly jakýkoli pokus zmocnit se dalajlamova nástupnického plánu a aby urychleně uvítaly 15. dalajlamu, až bude uznán fondem Gaden Phodrang (úřadem dalajlámy)“.
