Senát dnes projednává zákon známý jako Lex Ukrajina VII, který sklidil kritiku kvůli několika jeho částem, především kvůli vložení kontroverzního znění „činnosti pro cizí moc“ do trestního zákoníku či „schvalování občanství“ pro ruské uprchlíky, které někteří označují za tzv. přílepek. Dalším problematickým bodem je podle senátorů zvláštní režim pro zápis dětí ukrajinských uprchlíků do základních škol.
Lex Ukrajina VII je v podstatě novelou zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Rakušan obhajuje zákon
Návrh v Senátu představil jeho navrhovatel ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vyzdvihl nutnost prodloužení dočasné ochrany uprchlíků, jež je jádrem novely, a také přechod na zvláštní dlouhodobý pobyt pro „ekonomicky soběstačné“ uprchlíky s čistým trestním rejstříkem na dobu pěti let.
Komentoval také tři sporné okruhy. Zvláštní režim pro zápis dětí uprchlíků do základních škol Rakušan nepodpořil, ale nyní v Senátu jeho schválení podporuje. Návrh pro nabývání státního občanství podle Rakušana „nemění“ získávání dlouhodobého pobytu, ani „nevyhání“ členy ruské komunity z České republiky.
Zákon ukládá zrušení občanství v Rusku pro možnost nabytí občanství v České republice. Kritici jej označují za diskriminační a také mluví o tom, že nová podmínka předložit doklad o pozbytí ruského občanství může být pro jedince v hledáčku ruského režimu nerealizovatelná nebo nebezpečná. Zástupci ministerstva však na výborech poukázali na možnost výjimky.
Podle Rakušana je problém, pokud by měl někdo občanství české i ruské – podléhal by povinnosti mobilizace v obou zemích a mohl by vstupovat do bezpečnostních sborů ČR. Podle Rakušana jsou protiargumenty „relevantní“, ale současnost je dle něj dobou „hybridního působení“ Ruské federace v Evropě a zákon je reakcí na současnou situaci.
Rusů s trvalým pobytem, jenž je jedním z předpokladů získání českého občanství, je v ČR podle Rakušana 25 000. ČR podle něho dlouhodobě podporuje ruskou občanskou společnost v ČR. „Poskytuje útočiště“ těm, které „Putin pronásleduje“. Ministerstvo vnitra vytvořilo program, díky němuž mohou pronásledovaní Rusové získat v ČR povolení k pobytu.
Zákon je podle Rakušana pouze dočasný a je vytvořen tak, že jeho funkčnost je limitována. Platnost zákona končí podle Rakušana v době skončení konfliktu na Ukrajině.
Nový trestný čin „činnost pro cizí moc“, který novela zavádí, je dalším trnem v oku kritiků, a to především kvůli „gumovitosti“ jeho znění a tedy možného zneužití stíhání. Kromě některých senátorů se proti němu minulý týden vyslovily i některé justiční špičky.
Podle Rakušana je nutný k možnosti trestat činy, které by mohly ohrozit bezpečnost státu, které ještě nejsou v zákoně zahrnuty. Má se jednat například i o „sběr neutajovaných informací“ za účelem poškození státu. Ministr problém ve formulaci nevidí, neboť dle něj je předpoklad, že čin musí být soudně prokázán jako „úmysl“ poškodit republiku.
Hybridní útoky se podle Rakušana již neomezují na kybernetické útoky, ale jsou vedeny „rozsáhlé vlivové operace“ zahrnující i fyzické útoky na objekty infrastruktury. Podle Rakušana je třeba zákon schválit co nejdříve, aby mohl přispět k prevenci.
„V Praze byla identifikována skupina osob, která sledovala a fotografovala významné osoby, politiky, novináře a jejich rodiny. Přestože existovaly informace o tom, že se jedná o součást připravovaného útoku, policie je nemohla zatknout,“ řekl Rakušan na podporu přijetí zákona. Zmínil ještě další dva případy, které „jednoznačně ohrozily bezpečnost ČR“, ale nebylo možné je trestně stíhat.
Na senátním bezpečnostně-zahraničním výboru v minulém týdnu se diskutovalo i o tom, že za současné legislativy mají orgány činné v trestním řízení omezení pracovat s informacemi, které získávají zpravodajské agentury jako BIS.
Nový zákon by podle Rakušana umožnil stíhání a předcházení trestné činnosti.
Vyzval plénum ke schválení celého návrhu.
Vyjádření senátních výborů
Výbor pro lidská práva doporučil odmítnout zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, sociální výbor pak uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení.
Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučil vrátit Lex Ukrajina VII sněmovně s pozměňovacím návrhem, který se týká zápisu ukrajinských dětí do škol.
Ústavně-právní výbor nepřijal k novele žádné usnesení.
Více detailů z výborů se dočtete v souvisejících článcích níže.
