Senát dnes neschválil novelu zákona známou jako Lex Ukrajina VII, která sklidila kritiku kvůli zavedení nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“ do trestního zákoníku či kvůli procesu „schvalování občanství“ pro ruské uprchlíky nebo zvláštnímu režimu pro zápis dětí ukrajinských uprchlíků do základních škol. Přesto míří k podpisu prezidentovi.
Senát návrh neschválil ani nezamítl a následně hlasoval o pozměňovacích návrzích. Senátoři se však nedokázali shodnout ani na jednom z nich. Výsledkem tedy je, že bude plynout takzvaná marná lhůta (30 dní) a zákon tak i přes neschválení Senátem poputuje k podpisu prezidentovi.
„Senát se nedokázal dnes shodnout na ničem ohledně Lex Ukrajina VII. Bohužel. Zákon tak míří ve sněmovní podobě (i s nebezpečným gumovým trestním paragrafem) k prezidentovi,“ napsal senátor Hraba (bez politické příslušnosti, zvolen s podporou KONS+ODS+Mon+Sv), jeden ze spolupředkladatelů pozměňovacích návrhů na vypuštění dvou výše zmíněných kritizovaných částí.
Kritika „vágní“ formulace zákona o „činnosti pro cizí moc“
Několik senátorů vystoupilo proti části novely, která zavádí nový trestný čin „činnost pro cizí moc“. Kritizovali nestandardní a „protiústavní“ způsob jeho schvalování v poslanecké sněmovně, ale zejména jeho text.
Jana Mračková Vildumetzová (ANO) vyčetla poslaneckému pozměňovacímu návrhu „činnost pro cizí moc“ přidání až při druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Podle ní by měla být tato část z návrhu odstraněna a projednána v rámci novely trestního zákoníku, která nyní prochází sněmovnou.
Jak senátorka Mračková Vildumetzová, tak senátor Martin Bednář (ANO) upozorňovali na „vágní formulaci“ a nebezpečí „zneužitelnosti“ takového zákona pro sledování nebo zastrašování.
Senátor Michael Canov (SLK) upozornil na to, že podle vyjádření Ústavního soudu je způsob takovéhoto navrhování a schvalování zákona protiústavní. Podle něho je nutné tento „přílepek“ zamítnout a prohlásil, že pokud tento nový trestný čin bude schválen Senátem, podá stížnost k Ústavnímu soudu s cílem zákon zrušit. Kritizoval „vágnost“ a „nejednoznačnost“ zákona, který bude podle něho snadno zneužitelný.
Pochybnosti k textu znění paragrafu „činnost pro cizí moc“ podle senátorů vyjádřili i Nejvyšší soud, nová nastupující nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová nebo konfederace politických vězňů.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) byly námitky Nejvyššího soudu „vypořádány“ a soud již poté neměl námitky další.
Senátorka Hana Kordová Marvanová (bez polittické příslušnosti, zvolena s podporou KDU+ODS+TOP 09) uvedla, že podle výkladu Ústavního soudu se jedná v případě paragrafu „činnost pro cizí moc“ o „přílepek“ a tedy by měl být z návrhu vyřazen. Ve Sněmovně se v rámci novely trestního zákona podle senátorky projednává obdobný návrh paragrafu, kde jsou vyjádřeny připomínky Nejvyššího soudu, který říká, že formulace jsou „nevymezené a vágní“ a pojmy nejsou definované.
Podle Kordové Marvanové v praxi dojde k tomu, že pokud Senát schválí celý Lex Ukrajina VII, bude paragraf zaveden, ale po schválení novely trestního zákoníku, bude změněn, což podle ní avizoval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Text paragrafu také podle ní dostatečně nezabraňuje zneužití proti svobodě slova a svobodě přístupu k informacím.
Senátor láska zákon podpořil
Senátor Václav Láska (SEN 21) vystoupil v emotivním projevu, při němž prohlásil, že „žádný z těch dvou navrhovaných zákonů nejsou protiústavní“ a podle něho případná stížnost u Ústavního soudu „neuspěje“. Podle Lásky nebude zákon zneužitelný a obvinil senátory, že straší občany a „nevěří vlastní vládě a soudnímu systému“.
„Máme strach, že my tady něco schválíme a přijde nějaký diktátor, který ten zákon zneužije,“ prohlásil Láska a dodal, že pokud přijde diktátor, „schválí si vlastní zákony nebo nebude brát na zákony zřetel“.
Láskův projev podnítil ministra Rakušana k dalšímu vystoupení a emotivnímu projevu v němž opět nový paragraf obhajoval.
„O co tady jde. Jsme v jiné autentické skutečnosti, kdy se bráníme proti tomu, aby na nás měly cizí moci vliv,“ řekl Rakušan a dodal, že podle něho je nemyslitelné, aby došlo ke zneužití paragrafu a odmítl tvrzení, že se může jednat o „návrat totality“.
V předcházejícím proslovu ministr Rakušan uvedl několik praktických případů, kvůli nimž je podle něj důležité paragraf zavést a zákon schválit.
Senátor Michael Canov namítl, že za „cizí moc“ může být považována jakákoliv moc včetně zemí Evropy nebo Ameriky a tento zákon na ně při jeho vágní formulaci může být použit.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nezávislá) uvedla, že senátor Láska varuje před hysterií, ale „u kolegů, kteří zákon kritizovali, jsem viděla klid a hysterii jsem viděla jen u něj“. „Výhrady a zdvižené prsty od justičních špiček“ jsou podle Zwyrtek Hamplové zásadní a o zákonu by se mělo hlasovat „podle kritérií na odborné bázi“.
„Nenápadně a nebezpečně otáčíme ústavní princip, že co není zakázáno, je dovoleno,“ řekla senátorka. Dodala, že výklad zákona je „zneužitelný“ policií a následně v soudním řízení. Řekla také, že proces a forma zařazení nového paragrafu do návrhu vzbuzuje dojem, že někdo chce „narychlo“ paragraf zavést do trestního zákoníku.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) schválení návrhu podpořil a uvedl, že je třeba se bránit proti hybridním hrozbám Ruské federace a naznačil, že zpochybňování přijetí zákona, který by měl tyto hybridní hrozby stíhat a potlačovat, je v zájmu Ruské federace, která zpochybňování hybridní činností posiluje.
Fischer jmenoval případy útoků
Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer vyjmenoval dvanáct případů, o kterých informovala média, které zahrnují útoky v Evropě, proběhly v roce 2024 a útočníci měli „něco společného s Ruskem“ a cílili na civilní infrastrukturu. Jednat se mělo o útočníky, kteří nebyli ruského původu a byli rekrutováni, aby vykonávali činnost, která by podlomila pomoc Ukrajině ve prospěch Ruské federace.
„Žhářský útok v ČR, pokus, který neuspěl. Bylo to v dopravním podniku, jak všichni víme, je můj první příklad. Žhářský útok v Polsku. Cílem bylo nákupní centrum. Vražda pilota ruské armády ve Španělsku poté, co tam zběhl. Zmařený pokus o atentát na prezidenta Zelenského při jeho pobytu v Polsku. Pokus o atentát na výrobce zbraní v Německu, šéfa skupiny Rheinmetall. Jak známo, tato obrovská průmyslová skupina v té době už plánovala otevření fabriky na Ukrajině. Požár továrny Diehl Group v Berlíně. Firma dodávala prostředky protivzdušné ochrany pro Ukrajinu. V Bejrútu byli za přípravu výbuchu na vojenských základnách, tedy nejenom německých, ale i amerických, zatčeni občané Ruské federace. Požár v Londýně. jednalo se o sklady logistické firmy, která sbírala pomoc pro Ukrajinu. Útoky v centrále DHL v Birminghamu nebo v Leipzigu. Finsko. Útoky na vodárny nebo na energetická zařízení. Švédsko. Opět útoky na elektrárny, a to nejenom hackerské, ale i fyzické nebo s využitím dronů. Útok s pomocí štěnic v rychlovlacích v první třídě ve Francii, který měl ublížit reputaci Francie jako příštího organizátora olympijských her. Tady cituji ze slov náčelníka generálního štábu francouzské armády z letních měsíců.“
Podle Fischera existuje procesní chyba při schvalování zákona, ale je podle něj pochopitelné, pokud vláda vnímá naléhavost schválení tohoto nového trestného činu. Citoval například trestní zákoníky Švédska a Německa nebo Velké Británie, které podobná ustanovení obsahují.