TÉMA: Česko-čínské vztahy
„Není možné, abychom záviseli na dodavatelích, kteří nás dostanou do situace, kdy si vytvoří monopolní postavení a budou ho zneužívat a nutit nás, abychom s jejich zbožím přijali jejich podmínky a jejich politický názor nebo politickou agendu,“ řekl nedávno předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, senátor Pavel Fischer.
„Nemusíme mluvit úplně teoreticky. Dovolte mi říci příklad z nedávné doby, který mi přijde skandální,“ uvedl senátor Fischer na senátní konferenci 16. března 2023.
„Stalo se to v České republice během pandemie covidu-19, kdy se ukázalo, že budeme potřebovat ochranný materiál. Roušky, respirátory a další se začaly ve velkém nakupovat v Číně za ceny, z nichž nám jde hlava kolem i dnes,“ říká senátor Fischer o předražených zakázkách na často závadný materiál.
Jeden respirátor se podle Fischera tehdy nakupoval za 800 korun „a navíc jsme se ještě chodili těm letadlům klanět, celá vláda na letiště“, dodává senátor.
„Ty respirátory nebo roušky, které jsme nakupovali za nemravně vysoké peníze, měly na sobě často zfalšované certifikáty evropské kvality,“ dodává Fischer. „Jsou toho dnes plné sklady a nikdo to nemůže využívat.“
Podle Fischera se jednalo o chybný postup, kvůli kterému Česká republika „vyhodila peníze z okna“ namísto toho, aby se zaměřila na vybudování vlastní výroby a na soběstačnost.
„Co se v té době dělo v podpalubí a co se dělo v Senátu? V té době celá řada podnikatelů a investorů přicházela za vládou a vláda jim ukazovala dveře, že mají zase odejít,“ vzpomíná předseda bezpečnostního výboru na dobu, kdy se podnikatelé začali obracet na Senát.
Česká republika je podle Fischera dnes průmyslovou velmocí ohledně výroby textilu i nanotechnologií. „Někteří z podnikatelů měli připraveno řešení, jak co nejrychleji založit a nahodit výrobu těchto ochranných prostředků, nejenom pro potřeby České republiky, ale celého regionu,“ řekl Fischer.
Senát v té době vydal požadavek na vládu Andreje Babiše, aby „postupně utlumovala závislost na čínském dodavateli a začala nabíhat výroba z českých zdrojů. Nestalo se tak. Vláda náš úkol okázale nesplnila a nikdy na něj neodpověděla“, dodává Fischer.
Tchaj-wan si na rozdíl od nás budoval samostatnost
Senátor Fischer na konferenci dále porovnával přístup České republiky s Tchaj-wanem, který v rámci vzájemné pomoci mimo jiné zaslal České republice výrobní linky na ochranné materiály.
„Tchaj-wan od začátku věděl, že nemá roušky ani respirátory, že všechny se vyrábějí na pevninské Číně. Vláda přišla, dala na stůl úkol a řekla, že do šesti týdnů potřebujeme jako země vybudovat dostatečnou kapacitu pro výrobu,“ komentoval Fischer postup Tchaj-wanu. „Museli stavět na zelené louce, ale nakonec dokázali pomáhat i ostatním zemím.“
Soběstačnost ve strategických oblastech
„Je úplně v pořádku, když budeme rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci po celém světě, ale ve strategických otázkách, jako je národní zdraví, se musíme zachovat jako suverénní země,“ míní senátor Fischer.
V době pandemie česká vláda podle Fischera nejenom že „nesnížila závislost na čínském dodavateli“, ale dokonce ji ještě více „prohloubila“. „Z toho je třeba se poučit,“ míní předseda bezpečnostního výboru.
Příkladů je podle senátora „celá řada“ a vedly k tomu, že mnozí aktéři mezinárodního obchodu začali vyvádět výrobu pryč z Číny.
„Politická reprezentace by měla s podnikatelskou veřejností jednat tak, aby je zatáhla do hry a učinila je spoluzodpovědnými za budování odolnosti v nejcitlivějších odvětvích,“ míní senátor.
Hrozba v oblasti farmaceutického průmyslu
Nedávno varoval ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, že největší hrozbou pro Evropu je podle něho oblast farmaceutického průmyslu.
„To, jakou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu ČR a vlastně celého evropského společenství představuje Čína, lze ilustrovat na velmi aktuálním tématu – na současné komplikované dostupnosti léčiv v ČR a v některých evropských zemích,“ uvedl Koudelka na únorové konferenci v Poslanecké sněmovně.
Jednou z hlavních příčin výpadku dodávek léčiv je podle Koudelky „přesun výroby léků či důležitých komponentů – tzv. aktivních složek léčiv, zkratkou API – pro jejich výrobu do ČLR, kde v souvislosti s prudkým nárůstem onemocnění covid-19 došlo k navýšení spotřeby a k výpadku výroby“.
„Jenom pro vaši informaci, pro výrobu léčiv je třeba podle odhadu WHO 5000–6000 těchto komponentů, těchto API. WHO identifikovala 461 základních komponentů API. 75 % všech těchto API se vyrábí v Číně. V Evropě se vyrábí pouze 50 % velmi specializovaných API. Komponenty, ty prekurzory pro ně, jsou ale opět vyráběny většinou v Číně,“ uvedl plukovník Koudelka.
„Asi si ani neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku nějaké mezinárodní krize, nebo přímo konfliktu, výrobu léků pro Evropu zastavila. To by byla bezpečnostní krize, jakou jsme tady ještě nezažili,“ říká šéf české tajné služby.
