V první části rozhovoru pro Epoch Times popsala poslankyně Gabriela Sedláčková náladu mezi poslanci, situaci uvnitř Motoristů a své ambice v oblasti svobody slova. V tomto pokračování vysvětluje, proč by Česká republika neměla podléhat progresivním trendům. Krizi podle ní čelí i rodina nebo křesťanství. Jaké kroky chystá?
Jste členkou Komise pro rodinu a rovné příležitosti. Co dnes podle vás rodiny v Česku nejvíc trápí a kde stát selhává nejvíc?
Odpověď je jednoduchá a bohužel alarmující. Když se podíváme na poslední statistiky porodnosti, jsou natolik děsivé, že by se nám měly rozblikat všechny červené kontrolky. Data ukazují, že jsme dosáhli historického minima od roku 1785, kdy se v roce 2024 narodilo historicky nejméně dětí. Data za loňský rok ještě nejsou známa, ale podle předběžných údajů budou zřejmě ještě horší. Musíme si uvědomit, že nejen nebudeme mít kým plnit školy a školky, ale nebude mít kdo pracovat na důchody a hlavně jako Česká republika ztratíme sami sebe. Protože pracovní síly budeme muset dohánět lidmi ze zahraničí a naše kultura se tím bude vytrácet.
Na to se musíme jako odborníci zaměřit. Odborníci i veřejnost po podpoře rodin volají, především z ekonomického hlediska – zlepšením dostupnosti bydlení, zmírněním ekonomické nejistoty, aby se mladí nebáli mít děti. V první řadě musíme zajistit, aby se lidé nebáli rodinu zakládat, tedy zamyslet se nad výhodami pro rodiny s více dětmi, daňovými úlevami a podobně. Debata o tom ještě nezačala, ale věřím, že v koalici najdeme shodu.
Dovolím si přidat ještě jednu rovinu. Roli hraje i progresivní propaganda mainstreamových médií, kdy na titulních stranách časopisů častěji vidíme ženu, která chce být single, nechce mít děti, nebo pornoherečku či OnlyFans modelku, než příklady ambiciózních žen, které se zároveň nebojí mít rodinu.
Jak chcete jako poslanci bojovat třeba proti mediální propagandě?
To je dobrá otázka, protože bychom se v tom mohli snadno stočit k čínskému režimu a regulacím, což nechci. Nechci ani omezovat média v tom, o čem mohou psát. Lidé dnes podle mě vyhledávají odchylky od mainstreamu. Já sama jsem si jako malá ráda četla životopisy žen, které toho hodně dokázaly a zároveň měly tři děti a manžela, což mě motivovalo. Proto si myslím, že proti propagandě nejde bojovat jinak než jít příkladem. Politici by podle mě měli rodiny mít a na tom stavět rodinnou politiku.
A máte ve výhledu nějaké semináře, návrhy zákonů nebo jiné aktivity, na které byste se chtěla zaměřit?
Určitě. Kromě rodinné politiky, kde už s kolegou Matějem Gregorem pracuji na některých zákonech, jsme začali upravovat zákon o LGBT skupinách, týkající se tranzicí a podobně. Brzy ho představíme.
Osobně se také velmi zajímám o bezpečnost Evropy, konkrétně o migraci. Přihlásila jsem se do více výborů, které se bezpečností zabývají, včetně Bezpečnostního výboru, Stálé komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu, kterou vedu, a také do Stálé komise pro dohled nad bezpečnostní službou BIS. Tam mám možnost migraci otevírat a řešit, protože současný stav považuji za alarmující. Evropská unie navíc prokazatelně financuje zprávy o islamofobii v Evropě, ale nezaměřuje se na to, co se zde reálně děje – tedy, že na denním pořádku vidíme útoky na Židy nebo křesťany. Přitom Evropa je původně převážně křesťanská část světa.
Našla jsem k tomu i studii z konce roku 2025, kterou vydala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ta ukazuje výrazný nárůst útoků na křesťany a křesťanská místa napříč evropskými státy. Data z roku 2024 odhalila nejen rostoucí počet incidentů, ale i jejich vyhrocení – od fyzických napadení až po žhářské útoky. Pokud se nepletu, uváděl se i případ zabití kněze. Výzkum zároveň upozornil, že se tyto činy nedostatečně hlásí a legislativně řeší. Křesťané se proto začínají bát. Na to se chci zaměřit. Nemůžeme na úkor naší bezpečnosti podléhat progresivním trendům.
Evropa byla dlouho považována za prostor, který překonal staré náboženské konflikty a stal se modelem pokojného soužití. Tak tomu bylo donedávna. Toho se vzdáváme například podpisem migračního paktu a dalších kroků, které učinila minulá vláda. Zároveň na nás ale přichází silný tlak z Evropské unie.
Co konkrétně chcete v oblasti migrace podniknout?
To je věc otevřené debaty například v Bezpečnostním výboru, ze kterého nemohu vynášet většinu věcí, protože jsou v režimu utajení. Probíhají ale konzultace s tajnými službami a policií. Musím říct, že bezpečnostní složky aktuálně migranty nevnímají jako bezprostřední hrozbu. Oproti okolním zemím jsme zatím relativně bezpečný stát.
Ráda bych otevřela ještě jedno téma, které se občas objeví, ale rychle se zavře, protože se ho lidé bojí dořešit. Jde o taxislužby, kde se často stává, že se je ženy bojí využívat. Nechci zmiňovat přímo konkrétní národy, protože jsem si vědoma, že to pak zbytečně hází všechny do jednoho pytle, ale doneslo se ke mně přímo od taxikářů, že například u Uzbekistánců či Dagestánců je vyšší míra obtěžování, kvůli čemuž musely taxislužby zavádět služby typu „women for women“. To není dobrý trend. Jako žena ve středním věku ve střední Evropě nechci připouštět vývoj, který vidíme v západní Evropě, kde se běžně řeší hromadná znásilnění a útoky na ženy a křesťany, často ze strany muslimů. Tato témata proto budu na Bezpečnostním výboru otevírat. Je mi jedno, že mě někdo označí za rasistu – nejde o rasismus, ale o zachování bezpečnosti a komfortu.
Ve vládním prohlášení jsem četla o návrhu zákona, který by zjednodušil vyhošťování cizinců, kteří spáchali trestnou činnost. Je to jeden z příkladů, jak chcete proti migraci postupovat?
Přesně tak. Tento návrh je už na stole. Nemohu zatím říkat detaily, ale princip je jasný – pokud cizinec spáchá trestnou činnost, okamžitě bude vyhoštěn. To považuji za jediný ideální scénář. Viděli jsme totiž mnoho případů, kdy zde cizinec opakovaně páchal trestnou činnost, nebyl vyhoštěn a své recidivy stupňoval, až došlo ke znásilnění, včetně případů malých dětí.
Zmínila jste křesťanství v Evropě. Budete chtít společnost více motivovat k této tradici?
Myslím si, že to už dokonce dělám. Dělala jsem to už i dříve jako aktivististka, nebo influencerka, jak mě média často označují. Často jsem o křesťanství mluvila s Filipem Turkem v pořadu Po Žních k Turkovi. Vždy jsme se shodli na tom, že křesťanství je pro společnost dobrý základ. Já jsem osobně řecko-katolička a do kostela chodím pravidelně. A musím konstatovat, že se poslední dobou více plní. Může to být i příchodem Ukrajinců, kde se ke křesťanství hlásí spousta lidí.
Děkuji za rozhovor.
