Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dnes uveřejnily seznam nedostatků v návrhu ministra Ota Klempíře (Motoristé), podle kterého se od příštího roku mají zrušit koncesionářské poplatky pro média veřejné služby a financování půjde ze státní kasy. Legislativa podle nich zasahuje do jejich svobody a fungování. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes na tiskové konferenci po jednání vlády odmítl jakékoliv tvrzení, že by kabinet chtěl ČT a ČRO zničit.
Ředitel ČT Hynek Chudárek a ředitel ČRo René Zavoral se proti zvažované změně ohradili už několikrát.
Dnes, po prostudování návrhu, navázali společným prohlášením, ve kterém legislativu podrobně rozebrali. „Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v elementárních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby,“ uvedli ředitelé. Legislativa podle nich neposkytuje dostatečné záruky pro skutečně nezávislou existenci Českého rozhlasu a České televize.
„Místo posílení stability a důvěryhodnosti veřejné služby otevírá prostor pro právní nejistotu, vnější tlaky a oslabení redakční autonomie,“ stojí v prohlášení. Podle dvojice nejde jen o změnu způsobu financování médií veřejné služby, ale o zásah do „základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií.“ V dokumentu vyjmenovali deset bodů, které vnímají jako problematické.
10 nedostatků v návrhu zákona o změně financování ČT a ČRO z pohledu ředitelů médií.
1. Návrh fakticky ruší dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize.
2. Není zajištěna kontinuita práv, povinností, majetku a závazků obou institucí.
3. Nezávislost médií veřejné služby není chráněna dostatečně a jednoznačně.
4. Chybí jasné vymezení veřejné služby v oblasti rozhlasového, resp. televizního vysílání.
5. Není jasná další platnost Kodexů, Statutů a Memorand.
6. Text zákona je v rozporu se základními legislativními principy.
7. Zavádí prioritizaci funkcí veřejné služby.
8. Posiluje roli mediálních rad na úkor redakční autonomie.
9. Financování je nastaveno problematicky.
10. Povinnost zajistit dostupnost kompletního vysílání ČRo osobám se smyslovým postižením není realizovatelné – nelze zajistit titulky nebo tlumočení do znakové řeči.
Zdroj: Prohlášení Chudárka a Zavorala.
Připouští nepřímý vliv státu, míní ředitelé
Hlavní nedostatky vidí šéfové veřejnoprávních médií v tom, že návrh ruší dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize, aniž by přesvědčivě zajišťoval kontinuitu jejich existence, práv, závazků a vnitřních pravidel. Dále podle nich legislativa vnáší nejasnost do platnosti Kodexu, Statutu a Memorand a do postavení mediálních rad. „Zavádí vágní a rozporné vymezení veřejné služby, ruší oprávnění využívat kmitočty přidělované pro vysílání a opomíjí činnosti v oblasti nových vysílacích technologií,“ konstatovala také média v prohlášení.
„Dostatečně také neřeší regionální vysílání a regionální studia; upozaďuje publicistiku a oslabuje redakční autonomii tím, že stanovuje odpovědnost mediálních rad za obsah,“ dodali ředitelé. Legislativa podle nich otevírá prostor pro vliv zájmových skupin pramenící z financování z darů, grantů a účelových příspěvků, sdělili vedoucí médií. „Současně nejednoznačně garantuje samotnou nezávislost médií veřejné služby, když připouští nepřímý vliv státu, státních orgánů nebo dokonce politických subjektů na obě média,“ sdělili ve vyjádření.
Babiš chce o legislativě diskutovat
„Ten návrh já neznám do detailu,“ řekl k tématu na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády premiér. Ministr kultury má nyní podle předsedy kabinetu dodat návrh do připomínkového řízení, následně se k němu vyjádří koaliční strany a až poté se projedná na vládní úrovni. „Budeme se o tom bavit,“ dodal.
Ve středu má Babiš údajně schůzku s ředitelem ČT, na které s ním plánuje zamýšlené změny prodiskutovat. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se má zase setkat s ředitelem rozhlasu. „Určitě je absolutní nesmysl, že my bychom tady ohrožovali nějakou demokracii. Kdybychom chtěli ničit veřejnoprávní média, tak jsme to mohli udělat už v minulosti,“ poznamenal. Znovu upřesnil, že podobný systém financování má v současnosti 17 členských zemí EU.
