Vládní koalice chce od ledna zrušit měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy, a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu. Dostat mají méně, než činí očekávaný výnos z poplatků. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes novinářům řekl, že příští rok má ČT dostat 5,74 miliardy korun, což je o zhruba miliardu méně, než se letos chystá vybrat od poplatníků. Rozhlas dostane od státu 2,07 miliardy, tento rok má získat z poplatků o 400 milionů víc. Vedení ČT a ČRo se změnou financování nesouhlasí, sněmovní opozice hovoří o likvidaci obou médií a chystá obstrukce při projednávání vládní předlohy.
Financování veřejnoprávních médií se podle návrhu zákona bude pravidelně valorizovat o inflaci, a to maximálně o pět procent. Dalšími zdroji příjmů mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací stav do roku 2024, tedy před zvýšením poplatků na současných 150 korun měsíčně za televizi a 55 korun za rozhlas.
Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Vládní politici dříve hovořili například o zbavení povinnosti platit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo firmy. Podrobnosti chtějí oznámit později.
Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů. Obě média mají zůstat samostatná, na jejich fungování mají stejně jako dosud dohlížet rady. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich volbě poslanci a senátory, což podle Klempíře zajistí veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Ministr kultury označil stávající systém prostřednictvím poplatků za nemoderní. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura dodal, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků pouze lidé v deseti zemích EU, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit.
Česká televize a Český rozhlas proti zrušení poplatků argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která veřejnoprávním médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral dnes uvedl, že pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod. Nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí, zdůraznil. Současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků je podle něj funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný. „Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou dnes nebo v budoucnu od poplatku osvobozeni,“ uvedl Zavoral.
Ještě závažnější ale podle Zavorala je, že takový model přímo napojuje rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné.
Propouštění v ČT
Ředitel Hynek Chudárek dnes řekl, že očekává, že televize bude muset omezit původní tvorbu a také propouštět a zdůraznil, že rozpočet neodpovídá tomu, o čem se s Klempířem bavili na páteční schůzce. „Dohoda byla, že bude vytvořena pracovní skupina, kde budou experti České televize, Českého rozhlasu a ministerstva kultury, a celý návrh budeme společně připomínkovat a řešit,“ uvedl.
Také opozice tvrdí, že se vláda změnou financování snaží dostat obě média pod svůj vliv. „Končí systém nezávislého financování veřejnoprávních médií v naší zemi. S tím nesouhlasíme,“ řekl novinářům exministr kultury Martin Baxa (ODS). Jde podle něj o velké riziko. To podle něj umocňuje i fakt, že nejsou známy podrobnosti poslaneckého návrhu, který má poplatky změnit od poloviny roku. Snížení rozpočtu pro ČT o miliardu korun podle něj znamená, že některé projekty bude třeba zrušit. Média také budou muset měnit některé své závazky. Na základě kusých informací podle něj nelze zaručit nezávislost médií.
Opoziční obstrukce
„Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve Sněmovně zažije vláda peklo, ‚spacáky‘ jsou slabý odvar,“ doplnil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle šéfa STAN Víta Rakušana jde o cestu k postupnému zestátnění médií. Novinářům řekl, že nevidí důvody ke změně jejich financování. „Jedná se o frontální útok na ČT a ČRo. Veřejnoprávní média budeme nadále bránit všemi prostředky. Představený zákon není zákon o médiích veřejné služby, ale zákon o likvidaci veřejnoprávních médií,“ napsal lidovecký poslanec František Talíř.
Pro prezidenta Petra Pavla budou důležitější než forma financování Česká televize a Českého rozhlasu garance nezasahování politické moci. Z toho pohledu bude posuzovat jakýkoli návrh, řekl během dnešní návštěvy Argentiny.
Podle odborníka na média ze serveru Médiář Jana Potůčka je skvělé, že nový zákon zachovává nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Obává se ale toho, že ztráta jedné miliardy korun u ČT a 400 milionů korun u ČRo povedou k dramatickému omezení jejich produkce.
Třetím veřejnoprávním médiem v zemi je Česká tisková kancelář (ČTK). Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá koncesionářské poplatky a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.
