Vloni svět vydal rekordní částky na armádu. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) rostly globální vojenské výdaje jedenáctým rokem po sobě. Hlavními hnacími faktory byly četné války a konflikty.
I po zohlednění inflace se armádní výdaje meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Za posledních deset let dokonce vzrostly o 41 procent, uvádí ústav v nově vydané zprávě.
Všechny státy dohromady v roce 2025 vynaložily na armádu téměř 2,89 bilionu amerických dolarů. Pokud jde o jednotlivé země, žebříček s nejvyššími vojenskými výdaji vedou Spojené státy americké s 954 miliardami dolarů, což je ale o něco méně než v roce 2024. Do budoucna by se tato částka mohla opět zvýšit, uvedl expert SIPRI Diego Lopes da Silva: „Spojené státy už oznámily plány na navýšení svých vojenských výdajů.“
Nejistota žene výdaje na armádu
To, že globální vojenské výdaje v roce 2025 znovu vzrostly, souvisí podle výzkumníků především s vyzbrojováním v Evropě. Výdaje evropských států se loni zvýšily o 14 procent.
Nejistota ohledně toho, do jaké míry budou Spojené státy v budoucnu vystupovat jako spolehlivý partner v rámci NATO, sehrála podle da Silvy u mnoha zemí důležitou roli. „Když se mezinárodní bezpečnost zhoršuje, vytváří to atmosféru nejistoty – a aby se státy cítily bezpečněji, investují více peněz do své armády.“
Německo vede evropský žebříček
Spolková republika Německo se umístila na čtvrtém místě mezi zeměmi s nejvyššími výdaji – za USA, Čínou a Ruskem, ale před všemi ostatními evropskými státy.
Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly její výdaje o 24 procent na 114 miliard dolarů (zhruba 97 miliard eur). Německé výdaje na obranu tak poprvé od roku 1990 překročily dvouprocentní cíl NATO. Podle údajů SIPRI tuto hranici překročilo celkem 22 evropských členů NATO.
Česká republika je v žebříčku na 39. místě se 7,1 miliardami dolarů.
Rusko a Ukrajina ve čtvrtém roce války opět zvýšily své vojenské výdaje. Na Ukrajině tvořily celých 40 procent hrubého domácího produktu – ještě více než v roce 2024.
Také v mnoha asijských zemích, jako jsou Čína, Japonsko, Taiwan, Indie a Pákistán, vojenské výdaje v důsledku četných konfliktů a napětí znovu výrazně vzrostly. Na Blízkém východě naopak v roce 2025 rostly jen mírně. V Izraeli dokonce klesly, což výzkumníci SIPRI přičítají „snížení intenzity války v Pásmu Gazy po uzavření příměří s Hamásem v lednu 2025“.
Kolik peněz dává na armádu Írán?
V Íránu vojenské výdaje kvůli obtížné ekonomické situaci po zohlednění inflace klesly, nominálně ale podle SIPRI vzrostly.
„Oficiální údaje však s velkou pravděpodobností skutečné výdaje podhodnocují,“ uvedla expertka SIPRI Zubaida Karimová. „Írán financuje své vojenské aktivity, včetně výroby raket a dronů, také z ropných příjmů, které nejsou zahrnuty ve státním rozpočtu.“
Rostoucí trend vojenských výdajů bude podle odhadů výzkumníka SIPRI da Silvy pokračovat i v roce 2026. „Ve světě je v současnosti velmi mnoho konfliktů. A je velmi těžké si představit, že by se situace během jednoho roku natolik zlepšila, aby se tento trend obrátil.“
Každoročně vydávaná zpráva SIPRI o vojenských výdajích ve světě je považována za nejkomplexnější soubor dat svého druhu. Výzkumníci do těchto výdajů zahrnují také náklady na personál, vojenskou pomoc i výzkum a vývoj v oblasti obrany.
(S přispěnám dpa)
–etg–
