Francie přidá 36 miliard eur (878 miliard korun) na obranné výdaje pro období do roku 2030, což umožní rozšířit jaderný arzenál či zásoby balistických střel, dronů a munice. Podle francouzských médií s tím počítá upravený návrh zákona o financování armády, který dnes ministryně obrany Catherine Vautrinová prezentuje prezidentu Emmanuelu Macronovi a vládním kolegům.
Vojenský rozpočet klíčové evropské země tímto navýšením v reakci na hrozbu představovanou Ruskem či nejistotu kolem amerických závazků k evropským spojencům vzroste ze dvou na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), píše agentura Reuters.
„Hluboká a brutální změna v rozložení mezinárodních geopolitických sil nás nutí jednat rázněji a rychleji,“ uvedla podle Reuters ministryně v textu prezentujícím novelu zákona. Dosavadní plán vojenských výdajů na roky 2024 až 2030 počítal podle agentury AFP s celkovou částkou 413 miliard eur, nyní se tedy pro zbývající část období zvýší zhruba o desetinu. Francie tak zvýší roční objem obranných financí na 2,5 procenta HDP v době, kdy se evropští členové NATO snaží přiblížit loni dohodnutému závazku 3,5 procenta HDP k roku 2035, na jehož splnění tlačí americký prezident Donald Trump. Dalších 1,5 procenta mají alianční země vydávat na nevojenské investice související s obranou.
Francouzský plán již letos nastínil Macron, který v březnu hovořil mimo jiné o navýšení počtu francouzských jaderných zbraní a o tom, že Paříž zvažuje rozšíření své obranné jaderné strategie na celou Evropu. Francie podle posledních odhadů disponuje 280 jadernými hlavicemi, o kolik chce tento počet navýšit, Macron neřekl.
Návrh počítá i s výrazným rozšířením konvenčního arzenálu, mimo jiné střel země – vzduch, střel s plochou dráhou letu SCALP, dronů či dělostřelecké munice.
Parlament by o návrhu měl jednat v červenci, píše AFP. Francie patří k zemím s nejvyšším rozpočtovým deficitem v Evropě a napjaté parlamentní hlasování o veřejných výdajích loni vedlo k pádu několika Macronových menšinových vlád.
