Komentář
Poprvé po tisíciletí Evropa již nehraje rozhodující roli při prosazování západní civilizace, a to ani ve světových dějinách obecně.
Zdánlivě by měla. Na evropském subkontinentu žije přibližně 750 milionů lidí.
Evropa je stále nejoblíbenějším turistickým místem na světě. Její posvátná architektura, umění, infrastruktura a přírodní krásy stále připomínají milionům návštěvníků kdysi nejdynamičtější a nejvelkolepější civilizaci světa.
I v současné době vytvářejí evropské země, ať už v Evropské unii nebo mimo ni, celkový hrubý domácí produkt ve výši 24 bilionů dolarů, což je druhá nejvyšší hodnota po Spojených státech.
Evropský vývoz patří mezi nejžádanější, včetně automobilů, sofistikovaných technologií a ceněného průmyslového zboží.
Avšak od druhé světové války hraje Evropa stále menší roli ve světových záležitostech, a to navzdory svému členství v alianci NATO a růstu Evropské unie.
Proč?
Traumata první a druhé světové války ve 20. století, v nichž zahynulo přibližně 70 milionů Evropanů, znamenala pro Evropu téměř kolektivní sebevraždu. Následná studená válka se odvíjela od ochrany relativně neozbrojené Evropy před agresivním jaderným sovětským impériem na hranicích Evropy.
Když však druhá světová válka a studená válka upadly v zapomnění, Evropa se nevrátila do své staleté role světového lídra a majáku západní civilizace.
Místo toho unavená Evropa přenechala svou bezpečnost Spojeným státům. Nově se definovala jako postmoderní, pacifistický, socialistický utopický projekt – v poslední době založený na přerozdělování, otevřených hranicích a radikální zelené politice, které nevyhnutelně zajistily evropský úpadek.
Evropané jsou tím více hlasití a naříkající, čím méně jsou důležití.
Ačkoli má Evropa velké zdroje nevyužité energie z vodních elektráren, jaderné energie, uhlí a zemního plynu, její zelené náboženství téměř zastavilo novou výrobu energie z jaderných a fosilních paliv a uzavřelo stávající elektrárny. Výsledkem je, že náklady na evropskou energii jsou pro občany i průmysl neúnosné.
Poslední hospodářský růst byl v celé eurozóně v podstatě nulový. Evropská sociální politika tzv. „od kolébky do hrobu“ a její nadměrná vládní regulace a omezování hospodářské činnosti jsou stále více neudržitelné.
Jen málo evropských zemí vydává na obranu pouhá dvě procenta svého HDP. Výsledkem je, že Evropa jako celek i její členové v NATO nemohou bránit svůj kontinent bez pomoci Spojených států.
Navíc Evropa ani nedokáže předvést sílu mimo své břehy předcházejíce tak nebezpečným hrozbám na svém vlastním obzoru nebo hrozbám pro své spojence.
Evropa také upadá a stárne. Její průměrná míra porodnosti 1,5 je hluboko pod úrovní obnovy populace. Většina mladých lidí v Evropě – starobylém domově křesťanství – nevyjadřuje víru v Boha ani víru v organizovaná náboženství.
V mnoha evropských zemích tvoří imigranti narozeni v zahraničí 20 procent obyvatelstva. Většina z nich přichází chudá, bez vzdělání, hromadně, nelegálně, s malou snahou o plnou integraci, z nepřátelských zemí a s politickými a náboženskými názory nepřátelskými vůči Evropě.
Druhá polovina Západu je na tom o „něco“ lépe.
Spojené státy se potácejí pod 33 biliony dolarů státního dluhu.
Po přijetí různých zkrachovalých akademických kritických právních „teorií“ jsou velká americká města nebezpečná, nezdravá a nevzhledná. Americká jižní hranice je otevřená dokořán. Jen od ledna 2021 sem vtrhlo osm milionů nelegálních přistěhovalců, z nichž mnozí jsou Spojeným státům nepřátelští.
Amerika je stále více politicky, rasově a kmenově rozdělená. Záhadným způsobem se rozhodla, že nebude plně využívat své obrovské přírodní zdroje, zejména plyn, ropu a kovy vzácných zemin.
V tomto vakuu vidí nepřátelé Západu jedinečnou příležitost.
Rusko napadlo evropskou Ukrajinu. Jeho pokračující agrese stále děsí frontové země NATO.
Čína pravidelně vyhrožuje, že vtrhne na Tchaj-wan, zatímco šikanuje své sousedy, napadá americké lodě a letadla a manipuluje s měnou, trhy a obchodem.
Írán po zuby ozbrojil protizápadní teroristické organizace jako Hizballáh a Hamás.
Íránský „šíitský půlměsíc“ od Teheránu přes Damašek, Bejrút až po Palestinu ohrožuje jak prozápadní arabské režimy, tak Izrael.
Írán se chlubí, že jeho prostředníci mohou zničit Izrael a že brzy bude mít jaderné zbraně s celosvětovým dosahem na Spojené státy i Evropu.
Hamás zaútočil na Izrael 7. října, pravděpodobně s předpokladem, že současné generace obyvatel Západu v Izraeli, USA a Evropě nebudou na jeho předcivilizační barbarství reagovat příliš ostře, pokud to bude znamenat následnou chaotickou válku.
Svět je tedy bezpečný pouze tehdy, když silná Amerika spolu se svými evropskými partnery zajistí své hranice, ochrání světové námořní a vzdušné prostory, podpoří ústavní a prozápadní národy a odradí loupeživé agresory.
Možná, že s tím, jak se stahují válečná mračna a přibývá nepřátel, Evropa znovu objeví své dědictví a probudí se ke své historické roli.
Osamělé Spojené státy – a celý vnější svět – stále více potřebují návrat rozumného a silného evropského partnera, který by se probral ze své vlastní letargie a obnovil svou odvěkou roli při ochraně civilizace před množícími se nepřáteli.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
Tento článek byl původně publikován v rámci americké edice Epoch Times
