Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dnes podepsali dohodu, která má ukončit odmítání přesčasové práce ze strany tisíců nemocničních lékařů. Z peněz, které jdou nemocnicím příští rok z veřejného zdravotního pojištění, dává 9,8 miliardy korun na růst odměňování zaměstnanců. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda po podpisu lékaře vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli. Totéž očekává i premiér Petr Fiala (ODS). Většina nemocnic by se příští týden měla vrátit k běžnému provozu, jsou ale výjimky. Někteří lékaři zatím výpovědi stáhnout nehodlají.
Výpovědi z přesčasů podle dřívějších vyjádření komory podalo přes 6100 lékařů, což v řadě nemocnic vedlo od prosince k omezení provozu zejména v plánované péči. „Vyzýváme všechny lékaře, vzhledem k tomu, že jsme podepsali dohodu, ke stažení těch výpovědí z přesčasů, pokud se vejdou v rámci přesčasové práce do legálních limitů, samozřejmě,“ řekl Přáda. Dokud nebude změněn zákoník práce, jak protestující lékaři žádali, jde až o 832 hodin za 52 týdnů.
Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SLČ) ve čtvrtek uvedl, že stažení výpovědi je individuálním rozhodnutím každého. Někteří lékaři však ani po podpisu dohody výpovědi vzít zpět nechtějí. Týká se to například kardiologie v Městské nemocnici Ostrava. „Primárním cílem našeho protestu bylo, aby došlo k vyřešení a jakési reformě přesčasů, které sloužíme a sloužíme jich značnou sumu, což současná reforma absolutně neřeší,“ uvedl kardiolog Jan Alexander Mohr.
Premiér Fiala dnes zdůraznil, že při přípravě dohody nešlo jen o platy a mzdy, ale také o pracovní podmínky a podmínky vzdělávání. „Zohledňují náročnost práce lékařů a zdravotníků, ale také nutnost se dále vzdělávat,“ řekl premiér. „Samozřejmě se z obou táborů ozývají názory, že jedna či druhá strana udělala ústupek, který nebyl nutný,“ doplnil Přáda.
Měsíční výdělek lékaře má podle dohody vzrůst o 5000 až 15.000 korun, ostatním zaměstnancům o pět procent. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) hodnotí dohodu jako nákladnou a rizikovou. Problém s přesčasy podle něj neřeší. Prezident SZP Ladislav Friedrich upozornil, že již před touto dohodou bylo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění nastaveno na příští rok schodkově. „Plánovaný deficit se touto dohodou navýší nejméně o další tři miliardy korun a současně trvale zvýší celkové náklady pro další roky. Takto navýšené náklady prakticky znemožní jakoukoliv cenovou dohodu pro rok 2025,“ uvedl.
Systém veřejného zdravotního pojištění má příští rok hospodařit se zhruba 500 miliardami korun. VZP jako pojišťovna, která pokrývá asi 60 procent populace v ČR, obhospodařuje z celkové částky zhruba 300 miliard korun. Dalších šest menších pojišťoven, které se na financování bonifikací nemocnic nad rámec úhradové vyhlášky nepodílejí, sdružuje právě SZP.
Podle ministerstva zdravotnictví (MZd) dohodou o růstu platů jednání nekončí, stejného názoru jsou i lékaři. MZd chce připravit zákon o odměňování zdravotníků, chystá další změnu zákoníku práce a další novely, které mají změnit fungování českého zdravotnictví. Další změny žádají také lékaři. Chtějí dál jednat o přesčasech, ale i o možnosti výsluh. Prezident ČLK Milan Kubek dnes vyjádření o výsluhách mírnil. „Spíš než o výsluhách mluvme o benefitech,“ podotkl. Na sociální síti X vyvolal v týdnu požadavek na výsluhy i mezi lékaři značnou kritiku, vznikly i dvě petice za odvolání Kubka.
Provoz v jednotlivých nemocnicích je nyní omezený podle toho, jak velký podíl lékařů tam odmítl od prosince sloužit přesčasovou práci. Většinou se odkládala plánovaná vyšetření a operace, snížila i se i kapacita operačních sálů nebo lůžek. Většina nemocnice se chce vrátit k normálu v příštím týdnu, některá zařízení to ale před Vánoci neočekávají, protože se plánuje na několik týdnů dopředu.
„Zbývá krátká doba a nenaplánujete už moc elektivních výkonů, takže to necháme doběhnout tak, jak je to nastaveno, ať už lékaři výpovědi z přesčasové práce stáhnou nebo ne,“ řekl dnes ČTK ředitel městské nemocnice v Jablonci nad Nisou Vít Němeček. Také Nemocnice Pardubického kraje se soustředí na nastavení provozu od příštího roku. Ani v Jihlavě nebude prosincový režim takový, jak se plánoval před přeorganizováním služeb kvůli vypovězeným přesčasům, nemocnice se k němu vrátí až v lednu.
