Britský mediální dům The Guardian minulý týden informoval, že Světová zdravotnická organizace (WHO) plánuje zmírnit limity dvou toxických chemikálií v pitné vodě. Jedná se o kyselinu perfluorooktanovou (PFOA) a kyselinu perfluorooktansulfonátovou (PFOS). Obě dvě kyseliny patří do skupiny věčných chemikálií (per- a polyfluorované látky, PFAS).
Věčné chemikálie jsou obzvláště nebezpečné, protože se v životním prostředí prakticky nerozkládají. Následně se hromadí v lidském těle a podle odborníků mohou vést k závažným zdravotním rizikům: od onemocnění rakovinou přes jaterní problémy, poškození ledvin a štítné žlázy až k různým vývojovým vadám.
Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) je jakékoliv množství PFOA a PFOS v pitné vodě nebezpečné. Letos v dubnu tak EPA snížila maximální povolené limity u obou těchto chemikálií na 4 ng/l (nanogram na litr). WHO je připravena stanovit jejich limity na 100 ng/l.
Experti tento návrh WHO kritizují a obviňují organizaci z toho, že podlehla tlaku chemického průmyslu.
Odborníci jsou z návrhu WHO šokováni
Betsy Southerlandová, bývalá vrcholová manažerka EPA, pro deník Guardian sdělila, že se „jedná o bezprecedentní krok WHO“ a že za to také organizace obdržela bezprecedentní kritiku.
Southerlandová označila vyjádření WHO, že neexistuje dostatečné množství výzkumu ke stanovení zdravotních limitů, za „šokující rozhodnutí“.
„V současnosti máme k dispozici o těchto chemikáliích více dat než o jakékoli další znečišťující látce během celé historie WHO,“ uvedla Southerlandová.
Několik desítek odborníků zaslalo také WHO dopis, ve kterém organizaci žádají, aby na základě dostupných studií o nebezpečnosti věčných chemikálií svůj aktuální návrh přehodnotila. A také, aby zabránila jakémukoli střetu zájmů.
Odborníci totiž upozorňují na fakt, že během sběru dat a samotného posouzení nebezpečnosti věčných chemikálií WHO využila služeb řady konzultantů, kteří v minulosti pracovali pro vodárenský či chemický průmysl.
Jaká je situace s PFOA a PFOS u nás
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanovuje celkový limit „Suma PFAS“ u 20 konkrétních PFAS „považovaných za znepokojivé“ na 100 ng/l. Mezi těmito věčnými chemikáliemi, které jsou uvedeny v seznamu v příloze III části B směrnice, najdeme také PFOA a PFOS.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve Zprávě o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2021 uvedl, že „stopové znečištění životního prostředí látkami PFAS je i v České republice prakticky všudypřítomné, protože nějaký nález nad mezí stanovitelnosti byl učiněn u více než 90 % sledovaných vodovodů“.
Podle Zprávy SZÚ „znepokojení budí zejména kyseliny perfluoroktansulfonová (PFOS) a perfluoroktanová (PFOA)“.
SZÚ dále upozornil, že „Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil v rámci dopadů na zdraví člověka pro sumu čtyř PFAS (PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS) extrémně nízký bezpečný celkový týdenní příjem“.
Kdybychom podle tohoto bezpečného příjmu EFSA „odvodili limitní hodnotu v pitné vodě, dostáváme se k limitu 4 ng/l pro sumu čtyř výše uvedených látek. S tímto limitem by již mělo problém 17 ze sledovaných vodovodů. Vzhledem k obavám z jejich toxicity uvažuje několik zemí EU včetně ČR – navzdory limitu EU pro sumu 20 PFAS – o stanovení limitní hodnoty pro čtyři PFAS hodnocené EFSA ve výši okolo 5 ng/l“, napsal ve Zprávě SZÚ.
SZÚ v období let 2019 až 2020 také zkoumal přítomnost PFAS ve vzorcích krevního séra u 242 osob. Ve všech zkoumaných vzorcích SZÚ bohužel zjistil i přítomnost PFOA a PFOS.
