Americké deníky Los Angeles Times, The Washington Post a USA Today se rozhodly v letošních volbách nevyjadřovat podporu ani jednomu z prezidentských kandidátů. Někteří to spojují s potřebou návratu k tradiční žurnalistice, jiní s přenecháním rozhodnutí na čtenářích nebo s obnovením důvěry v nezaujatost médií.
Deník The Washington Post se vzdává vyjádření podpory prezidentskému kandidátovi teprve podruhé od roku 1976. Rozhodnutí učinil jeho majitel, zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos.
Vydavatel a generální ředitel listu William Lewis rozhodnutí původně vysvětlil v názorovém článku jako návrat ke „kořenům“ listu, který kandidáty nepodporoval.
„Uvědomujeme si, že to bude čteno různými způsoby, včetně tiché podpory jednoho kandidáta, odsouzení jiného kandidáta nebo zřeknutí se odpovědnosti. To je nevyhnutelné,“ napsal Lewis 25. října. „My to tak nevnímáme. Vnímáme to jako soulad s hodnotami, které The Post vždy zastával a ve které u lídra doufáme: charakter a odvaha ve službě americké etice, úcta k právnímu státu a respekt k lidské svobodě ve všech jejích aspektech.“
„Vnímáme to také jako prohlášení na podporu schopnosti našich čtenářů rozhodnout se sami o tomto nejzávažnějším americkém rozhodnutí – koho volit jako příštího prezidenta,“ napsal Lewis.
Nedůvěra americké veřejnosti v média je živena vnímáním zaujatosti a prezidentská podpora ve skutečnosti takové vnímání vytváří. Ukončení podpory je zásadní a správné rozhodnutí.
— Jeff Bezos, majitel deníku The Washington Post
Majitel Los Angeles Times, Patrick Soon-Shiong, uvedl, že namísto podpory konkrétního kandidáta byla redakce listu požádána, aby poskytla věcnou analýzu politiky Harrisové a Trumpa.
„S těmito jasnými a nestrannými informacemi vedle sebe se naši čtenáři mohli rozhodnout, kdo by byl hoden být prezidentem příští čtyři roky,“ napsal Soon-Shiong v příspěvku na síti X 23. října a dodal, že redakční rada odmítla podpořit některého z kandidátů a místo toho se „rozhodla mlčet a já jsem jejich rozhodnutí přijal“.
Namísto podpory konkrétního kandidáta byla redakce listu požádána, aby poskytla věcnou analýzu politiky Harrisové a Trumpa.
— Patrick Soon-Shiong, majitel Los Angeles Times,
Také deník USA Today, spolu s několika stovkami dalších publikací spadajících pod síť USA Today Network kontrolovanou společností Gannett, se letos rozhodl nepodpořit žádného kandidáta.
Lark-Marie Antonová, mluvčí USA Today, sdělila deníku The Epoch Times, že noviny nebudou vyjadřovat podporu v prezidentských ani celonárodních volbách, přičemž tento krok znamená odklon od volebního cyklu v roce 2020, v němž publikace podpořila demokratického kandidáta Joea Bidena.
Noviny se zaměří na poskytování faktů, aby si čtenáři mohli sami udělat názor, koho volit.
— Lark-Marie Antonová, mluvčí USA Today
Kromě USA Today nebude prezidentské ani jiné kandidáty podporovat ani dalších více než 200 deníků spadajících pod síť USA Today, jako jsou Arizona Republic a Detroit Free Press.
„Díky více než 200 publikacím po celé zemi je naší veřejnou službou poskytovat čtenářům fakta, na kterých záleží, a důvěryhodné informace, které potřebují k informovanému rozhodování (ve volbách),“ uvedla Antonová.
Podrobnosti v pozadí
Jako první se rozhodl nevyjadřovat podporu list Los Angeles Times. Tento krok vyvolal odchod šéfredaktorky redakční části novin Mariel Garzové.
„Odstupuji, protože chci dát jasně najevo, že mi vadí, že mlčíme,“ řekla Garzová v rozhovoru pro Sewell Chan z Columbia Journalism Review. „V nebezpečné době se musí čestní lidé postavit. Takto se k tomu stavím já.“
Washington Post se kvůli svému rozhodnutí nepodpořit žádného z kandidátů také setkal s odporem a několik zaměstnanců kvůli tomu podalo výpověď.
Jeff Bezos, majitel deníku The Washington Post, ve svém článku z 28. října napsal, že nedůvěra americké veřejnosti v média je živena vnímáním zaujatosti a že „prezidentská podpora ve skutečnosti takové vnímání vytváří“. Dodal, že ukončení podpory je „zásadní a správné rozhodnutí“.
Dva anonymní zdroje obeznámené s událostmi však uvedly, že zaměstnanci redakce připravili návrh podpory viceprezidentky Kamaly Harrisové, ale Bezos se rozhodl jej nezveřejnit.
Marty Baron, bývalý výkonný redaktor, který vedl The Washington Post v době Trumpova prezidentství, označil toto rozhodnutí v textové zprávě pro The Post za „zbabělost“ a „okamžik temnoty, který zanechá demokracii jako oběť“, což pravděpodobně naráží na motto listu „Demokracie umírá v temnotě“.
Od doby, kdy Post tuto praxi zavedl, podporoval pouze demokratické prezidentské kandidáty a v roce 1976 podpořil bývalého prezidenta Jimmyho Cartera. Pouze v roce 1988, kdy o Oválnou pracovnu soupeřili viceprezident George Bush a guvernér státu Massachusetts Michael Dukakis, se The Post rozhodl mlčet.
Deník Epoch Times se obrátil na deník The Washington Post a společnost Amazon s žádostí o potvrzení.
Na této zprávě se podíleli Zachary Stieber, Kimberly Hayeková, T.J. Muscaro a Tom Ozimek.
