Aktualizace v 14:23 o zvyšování podílů pokročilých biopaliv
Trh s kryptoaktivy, z nichž nejznámější je digitální měna bitcoin, zřejmě získá zákonná pravidla. Nad trhem bude dohlížet Česká národní banka. Počítá s tím zákon o digitalizaci finančního trhu, který podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě Hrad. Ukotvení pravidel v zákoně má zlepšit ochranu spotřebitelů.
Zákon stanoví například požadavky na odbornou způsobilost, k nimž patří schopnost řádně zákazníkovi vysvětlit povahu kryptoaktiv, informace týkající se této oblasti nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytnout mu doporučení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si od pravidel slibuje pročištění trhu, neboť licencovaných obchodníků s kryptoaktivy mají být maximálně desítky.
Norma souvisí s evropským nařízením (MiCA), které představuje zatím nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé se budou muset v EU registrovat a budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Úřady také díky normě budou moci získat přístup k některým údajům z transakcí.
Navrhovaná regulace i rychlé licenční řízení má podle zastánců pomoci udržet firmy z oboru v Česku a může motivovat i další, aby se do ČR přesunuly. Přijímané předpisy představují nejpřísnější mezinárodní standardy pro obchodování s virtuálními aktivy.
Zákon například stanoví, že kryptoaktiva nepodléhají exekuci na majetek poskytovatele služeb spojených s nimi. Stanoví i postup v případě úpadku poskytovatele služeb. ČNB jako dohledový orgán bude mít právo uložit za porušení pravidel pokutu až 50 milionů korun, případně i zakázat činnost poskytovateli služeb spojených s kryptoaktivy. Povede také seznamy vydavatelů kryptoaktiv, kterým udělila povolení k činnosti nebo kteří získali povolení k činnosti v jiném členském státě EU.
Pro daňové osvobození příjmu z prodeje kryptoaktiv obsahuje navazující novela zákona o daních z příjmů tříletý časový test. Osvobozeny budou i do výše 100 000 korun za zdaňovací období.
Navazující předpisy mají mimo jiné stanovit pravidla pro takzvané evropské zelené dluhopisy. Jsou to cenné papíry, které slouží k financování technologií šetrných k životnímu prostředí a efektivnímu využívání zdrojů. Prospekt emitenta ve vztahu k evropským zeleným dluhopisům bude schvalovat Česká národní banka a bude orgánem dohledu ve vztahu k dané emisi.
Prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny
Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí jsou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, proti čemuž protestovala část zákonodárců. Kritizovali také znovu zaváděnou možnost zvláštních zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Novela nabyde účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc má v základní sazbě hrozit až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Formulace je podle kritiků příliš vágní a obecná a mohla by být zneužita. Odpůrci ji navíc považují za ústavně nepřípustný přílepek a chtějí ji napadnout u Ústavního soudu. Zastánci změny namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který Sněmovna teprve projedná, a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.
Zvyšování podílu pokročilých biopaliv
Podíl pokročilých biopaliv v pohonných hmotách se bude zvyšovat tak, aby v souladu se směrnicí Evropské unie v roce 2030 dosáhl 5,5 procenta. Počítá s tím novela o ochraně ovzduší, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom v tiskové zprávě Hrad. Novela má také rozšířit počet firem s povinností nepřetržitého monitoringu znečištění životního prostředí a přispět ke zlepšení kvality ovzduší hlavně ve městech.
Senát k novele přijal na návrh ekologického výboru doprovodné usnesení, v němž požádal ministerstvo životního prostředí o vytvoření pracovní skupiny, která by měla projednat možné změny v odpovědnosti za provádění měření emisí a v kontrole provádění měření emisí. Do komise by měli být podle výboru přizváni i zástupci odpůrců obnovením spalovny v Rybitví u Pardubic.
Navyšování podílu pokročilých biopaliv se týká biosložky převážně rostlinného původu, například ze slámy, řas a podobných materiálů, ale i obnovitelných paliv nebiologického původu. Dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů ve stanoveném rozsahu proti stanovené základně. V roce 2026 se bude muset snížit o 6,25 procenta na hodnotu 11 procent v roce 2030.
Novela upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů. Zavést má také informační systém těchto zón. Města podle vlády tyto zóny nevyužívají, ačkoli je lze považovat za vhodný nástroj k omezení znečištění ovzduší. Pro zavedení nízkoemisní zóny nemá nově platit podmínka obchvatu daného města. Bude na obcích, jaké náhradní trasy vyhláškou určí.
Nově budou obce také moct stanovit kvůli pachu z průmyslových výrob vzdálenost vznikajících bytových zón od podniků. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že změna vychází ze zkušeností z posledních desetiletí, kdy se bytové zóny přibližují průmyslovým, nikoli naopak.
Firmy podle novely budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Cílem opatření je podle vlády zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Norma má stanovit jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, které musejí omezit třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb.
