Izraelské ministerstvo energetiky dnes nařídilo zastavit přívod elektřiny do Pásma Gazy, informovala izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Elektřinu pásmo s přibližně dvěma miliony obyvatel potřebuje mimo jiné pro svá odsolovací zařízení, která produkují pitnou vodu, napsala agentura AP s tím, že zatím není jasné, jaký bude celkový dopad izraelského kroku. Před týdnem Izrael oznámil, že nebude ze svého území do Pásma Gazy vpouštět humanitární pomoc. Část energie pásmo obstarává pomocí generátorů a solárních panelů.
Pásmo Gazy je z velké části zdevastované v důsledku války, kterou Izrael zahájil po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023. Teroristé tehdy povraždili asi 1200 lidí a dalších více než 250 unesli, někteří z nich byli propuštěni v rámci dosavadních dohod.
Dopis izraelského ministerstva energetiky adresovaný izraelské energetické společnosti ji vyzývá, aby přestala prodávat elektřinu do Pásma Gazy. Izrael při zastavení dodávek zboží do pásma varoval, že může zastavit i přívod elektřiny a vody.
Izrael se podle AP pro krok rozhodl ve snaze přinutit teroristické hnutí Hamás přistoupit na prodloužení první fáze příměří, která skončila minulý víkend. Izrael chce, aby Hamás propustil polovinu zbývajících rukojmích výměnou za slib, že bude jednat o trvalém příměří.
Hamás tlačí na zahájení jednání o obtížnější druhé fázi příměří, která by znamenala propuštění zbývajících rukojmích z Gazy, stažení izraelských sil a uzavření trvalého míru. Předpokládá se, že Hamás má 24 žijících rukojmích a těla 35 dalších. Hamás nyní uvedl, že uzavřel poslední kolo rozhovorů o příměří s egyptskými zprostředkovateli beze změny svého postoje, a vyzval k okamžitému zahájení druhé fáze příměří.
V rámci první fáze příměří bylo z Pásma Gazy propuštěno 25 žijících rukojmích a vydána těla osmi dalších výměnou za propuštění skoro 2000 palestinských vězňů, napsala agentura AP.
Izraelské síly se v rámci pásma stáhly do nárazníkových zón a statisíce vysídlených Palestinců se poprvé od začátku válku vrátily do svých domovů na severu pásma. Do zastavení humanitární pomoci denně do pásma také přijížděly stovky kamionů s pomocí, uvedla AP.
Bílý dům ve středu překvapivě potvrdil, že USA komunikovaly s Hamásem. Zvláštní zmocněnec administrativy pro otázky rukojmích Adam Boehler dnes stanici CNN řekl, že možné řešení otázky příměří je na dosah.
„Myslím, že by mohlo dojít k něčemu jako je dlouhodobé příměří, kdy odpustíme vězňům, kdy Hamás složí zbraně, kdy bude souhlasit s tím, že nebude součástí politické strany. Myslím, že to je reálné. Je to opravdu blízko,“ řekl Boehler. Na otázku CNN, zda bude s Hamásem znovu jednat, Boehler odpověděl: „Člověk nikdy neví“ a vyjádřil naději, že v řádu týdnů by mohl nastat průlom.
Hamás mezitím zopakoval podporu návrhu na vytvoření nezávislé komise technokratů, kteří by spravovali Pásmo Gazy, dokud Palestinci neuspořádají parlamentní a prezidentské volby. Taková komise by podle návrhu pracovala pod dohledem palestinské samosprávy působící na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izrael odmítá, aby Pásmo Gazy spravovala vláda v Ramalláhu, ale alternativní plán poválečné správy pásma nenavrhl.
