V této pohádce, zveřejněné sourozenci Grimmovými, dostane myš těžkou lekci poté, co uvěřila někomu, koho považovala za přítele.
Bratři Grimmové zvolili výstižný název své pohádky „O přátelství kočky a myši“. Ačkoliv kočka tvrdí, že je myší přítelkyní, jejich vztah se brzy ukáže spíš jako účelové spojenectví než skutečné přátelství – partnerství zaměřené na zisk.
Poté, co se kočka s myší seznámí, říká jí mnoho krásných slov o lásce a přátelství, které k ní cítí. Myš je sladkými řečmi a sliby dojatá, a tak se rozhodne s kočkou bydlet.
Brzy si však obě uvědomí, že se blíží zima – a že budou potřebovat zásoby, aby přežily chladné období. Aby měly co jíst, koupí hrnec sádla a ukryjí ho v kostele pod oltář, kde ho nikdo nenajde. S tímto plánem jsou spokojené, potěšené svou mazaností i bezpečně uloženou zásobou, a začnou spolu žít.
Hra na kočku a myš
Kočka však začíná myslet na ukrytý hrnec a brzy dostane chuť na kousek sádla. Aby se vyhnula podezření myši, řekne jí: „Moje sestřenka přivedla na svět synáčka, celý bílý s hnědými fleky, a požádala mě, abych mu byla kmotrou.“
Myš kočku podporuje a ta se rychle vydává na cestu směrem ke kostelu. Místo toho, aby stála jako kmotra, kočka však objeví ukrytý hrnec a slízne vršek sádla. Spokojená se svou vynikající pochoutkou, hledá střešní římsu, kde by si mohla zdřímnout.
Po dni plném jídla a odpočinku se kočka vrací domů. Myš se zdvořile zeptá, jak křest probíhal, a chce vědět, jaké dostalo koťátko jméno. „Ujedeno,“ odpoví kočka. Takovému neobvyklému jménu se myška velmi podivila.
Nicméně, netrvá dlouho a kočka opět dostane chuť na sádlo. Řekne myši, že byla znovu požádána, aby byla kmotrou. Myš jí opět souhlasí, a kočka se vydává na cestu.
Cestou k kostelu se kočka rozhodne sníst polovinu hrnce sádla. S plným břichem se cítí spokojená a říká si: „Nic není tak dobré, jak když to držíš jen pro sebe.“
Kočka se nakonec vrátí domů a oznámí, že křest proběhl v pořádku. Když se myš ptá na jméno koťátka, kočka odpoví: „Půlsnědeno.“ Myška se zarazí a po chvíli namítne: „Ujedeno a Půlsnědeno, to jsou mi ale divná jména.“
Potřetí kočka zatouží po sádle a znovu oznamuje, že musí vykonat svou kmotrovskou povinnost. Tentokrát sní celý hrnec sádla a oznámí, že jméno pokřtěného koťátka je „Všechno snědeno“.
Myška zůstane zticha – a teď už kočka i myš nemají nic na zimu.
Tato pohádka ukazuje, jak bratři Grimmové odlišovali pouhé partnerství od skutečného přátelství. Zvýraznili důležitost opravdového, upřímného přátelství tím, že zobrazili vztah, který ho postrádá. Ukázali tak, že skutečná přátelství jsou požehnáním pro ty, kteří je prožívají.
Stejně jako Charlotte Brontëová v Dopisech Charlotte Brontëové, bratři Grimmové zdůrazňují: „Přátelství je rostlina, která nemůže být vynucena – skutečné přátelství není dýně, která vyroste přes noc a uschne během dne.“
Na rozdíl od vztahu mezi kočkou a myší, skutečné přátelství vyžaduje práci a úsilí, ale bude silnější a déle trvající. O skutečné přátelství stojí za to bojovat, protože přináší světlo, smích a radost do zimních okamžiků života.
–ete–
