Čína těží z krádeží cizího duševního vlastnictví již celá desetiletí.
Komentář
Krádeže cizího duševního vlastnictví (IP) čínskými komunisty nadále přitahují pozornost médií – jde především o oblast umělé inteligence (AI), technologií STEM s dvojím využitím a mnoho dalších témat.
Čím dál větší obavy vzbuzuje čínská ekonomická špionáž a další mechanismy, které využívá Komunistická strana Číny (KS Číny) k získávání pokročilých technologií s dvojím využitím, a to jak pro civilní, tak vojenské účely, včetně umělé inteligence, telekomunikací nové generace, pokročilých softwarových systémů a technologií pro elektronické sledování.
Podle FBI je čínský režim „hlavním světovým porušovatelem práv duševního vlastnictví“, což Spojeným státům způsobuje ztráty až 600 miliard dolarů ročně kvůli pirátství softwaru, krádežím obchodních tajemství a jiným nelegálním transferům technologií.
Mechanismy, kterými režim získává cizí duševní vlastnictví, jsou rozmanité, jemné a záludné, a významně se vyvinuly od doby, kdy 27. února 1972 podepsali americký prezident Richard Nixon a čínský premiér Čou En-laj tzv. Šanghajskou deklaraci, která zahájila proces otevření Číny pro zahraniční investice.
Za posledních 50 let došlo k exponenciálnímu nárůstu čínské kybernetické špionáže, programů technické výměny (zejména mezi univerzitami a technologicky vyspělými společnostmi), přímé ekonomické špionáže ze strany čínských státních příslušníků v amerických a jiných zahraničních společnostech a různých americko-čínských a jiných společných podniků, které usnadňují transfer technologií.
Čínské obchodní předpisy byly od počátku záměrně psány tak, aby usnadnily získávání duševního vlastnictví v rámci procesu otevírání čínské ekonomiky světu, o kterém pravidelně hovoří čínský vůdce Si Ťin-pching. (Je zvláštní, že navzdory neustálým slibům Si a jeho předchůdců, že „otevřou Čínu“, se zdá, že tato práce není nikdy nekončí!)
Společné podniky byly původně prezentovány jako výhodná volba pro všechny strany podle původního Zákona o čínsko-zahraničních společných podnicích z roku 1979, přičemž zahraniční firmy jako Foxconn, Volkswagen, Apple, Tesla a další získaly levnou pracovní sílu a přístup na „obrovský čínský trh“, zatímco čínské firmy získaly cizí duševní vlastnictví bez nutnosti vynaložit značné náklady na výzkum a vývoj.
Ve skutečnosti dochází k rozsáhlému pirátství autorských práv, reverznímu inženýrství a padělání ochranných známek ze strany čínských společností a k tomu přičtěme nesčetná pravidla a předpisy, které brání plnému přístupu k čínským spotřebitelům. Všechny tyto praktiky přímo přispívají k dlouhodobým cílům KS Číny, kterým je dosažení soběstačnosti a globálního vedení v klíčových odvětvích. Mezi konkrétní příklady patří:
- Stíhání čínského občana za spiknutí za účelem krádeže citlivých vojenských informací, včetně návrhů letounů F-22 a F-35, pro čínskou armádu. Šíří se spekulace, že čínské stíhačky Chengdu J-20 „Mighty Dragon“ a připravované stíhačky Shenyang FC-31 stealth pravděpodobně obsahují konstrukční prvky, které mohly být ukradeny z amerických a možná i ruských stíhacích programů.
- Skandální krádeže obchodních tajemství v oblasti telekomunikací ze strany společnosti Huawei, včetně jejího několikaletého úsilí o krádež obchodních tajemství souvisejících s robotem „Tappy“ společnosti T-Mobile.
- Harbin Z-20, čínský středně těžký užitkový vrtulník, který byl téměř jistě reverzně zkonstruován z vrtulníku Sikorsky UH-60 Black Hawk používaného Navy SEALS americké armády při razii na Bin Ládina v roce 2011. Tento vrtulník byl sestřelen a Číně jej poskytl Pákistán.
KS Číny používá širokou škálu právních a regulačních taktik k tomu, aby tlačila zahraniční firmy do přenosu technologií na své čínské partnery, nebo aby je odradila od vyšetřování případů krádeží. Tyto taktiky zahrnují „ulovení“ technických talentů, nabídky státních dotací, podplácení, porušování patentových práv, využívání antimonopolních zákonů a využívání složitého soudního systému.
Vzhledem k rostoucímu obavám z čínské agresivity v Jihočínském moři, Tchajwanském průlivu a dalších místech, zejména novým nasazením pokročilých vojenských schopností, pokračuje americká vláda v zařazování čínských technologických společností na černou listinu, aby minimalizovala neoprávněný transfer technologií na čínské firmy napojené na armádu. Vzrůstají obavy, že ukradené zahraniční duševní vlastnictví je používáno k rychlé modernizaci Čínské lidové armády, zejména v oblastech, jako jsou protilodní rakety, elektronický boj, systémy SIGINT a protiponorkové schopnosti.
Například, jak bylo uvedeno na webových stránkách amerického ministerstva obchodu minulý měsíc, Úřad pro průmysl a bezpečnost (BIS) přidal více než 70 čínských společností na svůj seznam subjektů (Entity List), aby omezil „schopnost KS Číny získávat a vyvíjet vysoce výkonné a ,exascale‘ výpočetní schopnosti [a] kvantové technologie pro vojenské aplikace,“ a také aby „bránil rozvoji čínského hypersonického programu zbraní“.
Jako další šokující příklad uvádí Daily Caller News Foundation zprávu z minulého měsíce, že ministerstvo obrany a ministerstvo energetiky „financovaly více než 100 výzkumných projektů využívajících čínské vládní superpočítače, na které USA uvalily sankce za spolupráci s čínskou armádou“ v nejméně jednom z pěti sankcionovaných čínských superpočítačových center v Pekingu, Changsha, Guangzhou, Shenzhenu a Tianjinu.
Problémem těchto společných výzkumů je, že tato čínská zařízení jsou silně zapojena do zbrojení základního výzkumu pro vojenské účely. „[Tyto společné projekty] představují riziko přenosu citlivých amerických algoritmů a modelů, které by mohly významně posílit schopnosti Číny v kritických oblastech, jako je simulace jaderných zbraní a hypersonické zbraně,“ uvedl L. J. Eads, bývalý analytik zpravodajských služeb amerického letectva.
Konkurence mezi USA a Čínou v oblasti technologií AI rovněž přitahuje pozornost, vzhledem k tomu, že čínská firma DeepSeek 20. ledna 2025 překvapivě představila svůj model AI R1. Za zmínku stojí, že na webových stránkách amerického ministerstva spravedlnosti se objevila zpráva, že v březnu 2024 byl čínský státní příslušník obviněn ze „čtyř případů krádeže obchodního tajemství v souvislosti s údajným plánem ukrást společnosti Google LLC (Google) patentované informace týkající se technologie umělé inteligence (AI)“.
Dozvíme se někdy, zda 500 důvěrných souborů obsahujících obchodní tajemství o umělé inteligenci odcizených společnosti Google bylo hlavním důvodem, proč společnost DeepSeek vůbec mohla svůj model R1 nasadit?
Myšlenky závěrem
Krádeže duševního vlastnictví a technologií čínskými subjekty pokračují a jsou všudypřítomné. Čína rozumí výhodám zkracování vývojových nákladů integrací ukradeného duševního vlastnictví a patentovaných technologií. Americký Kongres se stále více snaží tento tok zastavit prostřednictvím skutečných akcí a diplomatického tlaku.
Aby zakryl rostoucí zahraniční obavy z krádeží duševního vlastnictví čínskými firmami a občany, Peking nahradil Zákon o čínsko-zahraničních společných podnicích z roku 1979 (novelizovaný v roce 1990) Zákonem o zahraničních investicích (FIL), který nabyl účinnosti 1. ledna 2020. Problém je jeho selektivní vymáhání, jak už to u zákonů a soudů v komunistických zemích bývá, a KS Číny má NULOVOU motivaci krádeže duševního vlastnictví v zahraničí omezovat.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
