Hamás souhlasil s návrhem na příměří v Pásmu Gazy, který v neděli dostal od zprostředkovatelů jednání – Egypta a Kataru. Souhlasné stanovisko Hamásu, o kterém informovaly agentury, potvrdil představitel hnutí Básim Naím. Rámec dohody předpokládá 60denní příměří, propuštění poloviny izraelských rukojmích a zahájení vyjednávání o uzavření trvalého klidu zbraní. Nový návrh na příměří Izrael zatím nekomentoval a neměl ho ani k dispozici. Dříve však souhlasil s podobným textem.
„Hnutí předalo své souhlasné stanovisko k novému návrhu představenému zprostředkovali,“ uvedl na sociálních sítích Naím. Televize Al-Džazíra či agentura AFP uvedly s odkazem na vlastní zdroje, že Hamás nepožadoval žádné změny v textu.
Nejmenovaný egyptský zdroj agentuře Reuters řekl, že Hamás v návrhu souhlasil se zastavením bojů na 60 dnů a vydání poloviny izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy. Těch je podle předchozích informací pět desítek, z nichž asi jen dvě desítky stále žijí. Izrael by měl propustit i jistý počet vězněných Palestinců.
Izrael s novým návrhem nebyl seznámen předem, zprostředkovatelé mu ho předají, píše agentura AP a další média. Text se ale velmi podobá návrhu sepsanému vyslancem Bílého domu pro Blízký východ Stevem Witkoffem, se kterým dříve Izrael souhlasil. Vůči tomuto návrh měl dříve výhrady právě Hamás. Hnutí podle arabského diplomata, které cituje server The Times of Israel, však na mnoho svým požadavků rezignovalo.
Izrael s Witkoffovým návrhem souhlasil před tím, než na začátku srpna rozhodl o rozšíření vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy a obsazení města Gaza. Izraelští vládní politici dávají v posledních týdnech najevo, že už nemají o dočasné příměří zájem. Podle agentury AFP minulý týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael bude souhlasit s dohodou na zastavení bojů jen za předpokladu, že „všichni rukojmí budou propuštěni najednou“. Dohodu o příměří odmítají krajně pravicoví ministři. Jeden z nich Itamar Ben Gvir dnes v reakci na postoj Hamásu uvedl, že premiér Netanjahu nemá mandát uzavřít dohodu o dočasném příměří.
Zdroj z Palestinského islámského džihádu, ozbrojeného uskupení, které je spojencem Hamásu, AFP dříve řekl, že „všechny frakce podporují to, co předložili“ egyptští a katarští prostředníci. Diplomaté z Kataru, Egypta a USA dlouhodobě působí jako prostředníci vyjednávání.
Nutnost dosáhnout dohody dnes zdůraznil egyptský ministr zahraničí Badr Abdal Áttí, který navštívil přechod Rafáh na hranici mezi Egyptem a Pásmem Gazy. „Současná situace na místě je nepředstavitelná,“ řekl podle AFP ministr s odkazem na humanitární krizi v oblasti.
Od počátku války zemřelo v Pásmu Gazy v důsledku akutní podvýživy a hladovění podle tamního ministerstva zdravotnictví 263 lidí, včetně 112 dětí, píše agentura Reuters. Lidskoprávní organizace Amnesty International dnes v tiskové zprávě Izrael obvinila ze záměrné politiky hladovění v Pásmu Gazy a genocidy palestinského obyvatelstva.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito přes 62.000 Palestinců. Podle agentury AFP OSN tato data považuje za spolehlivá.
