Podvodníci lákají klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na dárkový balíček za vyplnění dotazníku. Mohou přijít o citlivá data i peníze, varovala dnes pojišťovna v tiskové zprávě. Podobně posílají také falešné e-maily, zprávy přes WhatsAp nebo SMS, v nichž se vydávají se za další velké společnosti nebo státní instituce, například dodavatele energií nebo finanční úřad. Minulý týden před falešnými telefonáty a kontrolory varovala také Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
„Lidé se mohou teď před Vánoci snadno nechat nalákat vidinou odměny za vyplnění krátkého dotazníku, ve skutečnosti ale mohou přijít o úspory. Obezřetnost je rozhodně namístě, v žádném případě nevyplňujte žádné osobní ani bankovní údaje,“ uvedl ředitel odboru bezpečnosti VZP Jan Svoboda. Za VZP se různí podvodníci vydávají v posledních letech opakovaně.
Stránky falešného průzkumu vytvářejí dojem, že jde o oficiální web VZP. Po zodpovězení několika otázek jsou lidé vyzváni k zadání osobních údajů a údajů k bankovnímu účtu. Podobný pokus VZP podle Svobody už letos zaznamenala.
„Na jeho konci měl být také balíček v podobě velké lékárničky, tentokrát slibují podvodníci wellness kit s lékárničkou, dezinfekcí a teploměrem. Ve skutečnosti jde podvodníkům o údaje k bankovnímu účtu,“ dodal Svoboda. Pojišťovna podle něj nikdy nezasílá e-maily s požadavkem na aktualizaci osobních ani bankovních údajů prostřednictvím odkazu, SMS nebo telefonicky.
Podle průzkumu společnosti MasterCard z konce letošního listopadu nejsou Češi vůči podobným hrozbám dostatečně obezřetní. To, že kliklo na odkaz nebo přílohu, které se následně ukázaly jako potenciálně nebezpečné, přiznává 35 procent lidí. Na potenciálně podezřelé stránce vyplnilo své údaje 15 procent dotázaných a 11 procent předalo své údaje podvodníkovi telefonicky. Ve vzdělávání jsou lidé pasivní a čtvrtina se školení a edukaci zcela vyhýbá.
Lidé přiznávají, že v důslednějším dodržování opatření ke zvýšení kyberbezpečnosti jim nejvíce brání vlastní pohodlnost a lenost, což uvedlo 36 procent respondentů. Takřka čtvrtina zmiňuje podceňování rizik a důvěřivost a 17 procent neznalost a nedostatek informací.
