Aktualizováno 5. 3. 2026 ve 12:18 o reakci tiskové mluvčí policie
Policie při loňském pražském Pochodu pro život podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka pochybila, protože nepřijala adekvátní opatření k zajištění trasy pochodu. Reagovala pozdě a pomalu, míní Křeček. ČTK to zjistila z databáze stanovisek ombudsmana.
Podle pořádající organizace Hnutí pro život ČR měla akce vyjádřit podporu těhotným a jejich rodinám a zlepšit povědomí o pomoci při neočekávaném otěhotnění. Cíl měl být na Staroměstském náměstí, kam měl přijít z Mánesova mostu Kaprovou. Když se pochod dostal na náměstí Jana Palacha, zdržela jej blokáda odpůrců, kterou se však policii povedlo odstranit. Následně ale odpůrci zablokovali i Kaprovu ulici, která spojuje náměstí Jana Palacha a Staroměstské náměstí a tam se pochod zastavil. Pořadatel pochod později ukončil, když mu policie s blížícím se koncem ohlášky pochodu nabídla alternativu.
Akce se konala loni 26. dubna 2025. Podle policie se jí zúčastnilo asi 3 000 lidí, aktivní blokády asi stovka odpůrců, dalších 750 jich přihlíželo. Na akci bylo 233 policistů, meziročně asi o stovku více. Při nenásilné blokádě policie povolala další posily. Spolek kvůli postupu u blokády podal na Policii ČR a další orgány žalobu.
Ombudsman se domnívá, že policie pochybila. Podle něj nepřijala adekvátní opatření k zajištění trasy pochodu.
Podle ombudsmana měla policie i přes změnu trasy před zahájením pochodu dostatek informací i času, aby riziková místa obsadila dříve než odpůrci, ale neučinila tak. Kvůli tomu účastníci pochodu nedošli do plánovaného cíle na Staroměstském náměstí. „Mám na mysli např. rozmístění hrazení či obsazení komunikace služebními vozidly, případně jinými způsoby nebo i v jejich kombinaci, a to v takové šíři, aby byl posléze možný průjezd vozidla pochodu a průchod jeho účastníků. Policie tak nevyužila informační výhodu, kterou měla, a v důsledku toho došlo k blokádě v ulici Kaprově názorovými odpůrci,“ uvedl ombudsman.
Na listopadovém soudním jednání právní zástupkyně policie Eva Matyášová sdělila: „Policie napomohla k uskutečnění shromažďovacího práva účastníků, a to s náležitou péčí. Domníváme se, že policie učinila vše, co po ní bylo možné spravedlivě požadovat.“
Obdobně reagovala i policejní mluvčí Eva Kropáčová pro ČTK 5. března 2026: „V této věci se s názorem ombudsmana neztotožňujeme. Postup přezkoumal i nezávislý soud, který všechny námitky zamítl a rozhodl, že Policie ČR nepochybila.“
Pochybení policie spatřuje ombudsman i v tom, že ačkoli k blokáda začala už od zhruba 14:55, přikročila policie k jejímu odstraňování, tedy odvádění či odnášení jednotlivých odpůrců, až zhruba po hodině. „K adresování výzvy k upuštění od protiprávního jednání a poskytnutí přiměřeného času ke splnění výzvy by postačilo i výrazně méně času a stejně tak pokud by policie přistoupila k izolování již vzniklé blokády, postačila by výzva jediná, protože by nemohl být nikdo, kdo by se k blokádě přidal až po jejím vyslovení,“ uvedl ombudsman.
Křeček kritizoval i podle něj pomalé tempo zásahu. Uvedl, že policisté odváděli lidi, kteří pochod blokovali, s výraznými časovými odstupy, což prodloužilo celkovou dobu zákroku. Své zjištění ombudsman poslal řediteli Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy.
Městský soud v Praze koncem loňského roku zamítl žalobu, kterou podalo Hnutí pro život ČR a jeho příznivci nejen na pražské policejní ředitelství, ale i na ministerstvo vnitra, magistrát a Prahu 1. Správní žaloba se týkala obvinění z nezákonného postupu při ochraně svobody slova a práva na shromáždění.
Policie podle soudu nemohla v krátké době zajistit účastníkům pochodu jeho trasu masivními opatřeními a uzavřením části centra Prahy.
Předseda Hnutí pro život ČR Radim Ucháč tehdy uvedl, že hnutí se obrátí na Nejvyšší správní soud.
