Hnutí pro život včera před soudem neuspělo se žalobou proti Policii ČR, Ministerstvu vnitra, Městské části Prahy 1 a Magistrátu hlavního města Prahy. Předmětem řízení byl postup orgánů při zajištění dubnového Pochodu pro život, který zablokovali odpůrci.
Hnutí pro život i letos podporu těhotným ženám a rodinám vyjádřilo pochodem. Průvod konaný v dubnu vyšel z Hradčanského náměstí s cílem dojít na Staroměstské náměstí. Po cestě se potkal se dvěma blokádami odpůrců, kteří si sedli na zem. Tu první se policii podařilo během krátké chvíle rozehnat, tu druhou už ne. Průchod Kaprovou ulicí zablokovalo posazením na silnici větší množství demonstrantů, než policejní složky údajně čekaly.
Podle předsedy Hnutí pro život Radima Ucháče museli účastníci pochodu stát více než hodinu v blokované ulici a čekat, než policejní složky situaci uklidní. Policisté aktivisty vyzývali pomocí megafonů, aby místo opustili. Ti však výzvy neuposlechli, a proto se do akce zapojili i těžkooděnci, kteří je začali identifikovat a „odnášet“. K rozehnání došlo až těsně před plánovaným koncem pochodu.
Organizátor proto rozhodl, že do cílového místa již nepůjdou – shromáždění totiž měli ohlášené jen do pěti odpoledne. Policie jim však nabízela pochod dokončit s tím, že to u Magistrátu nebude problém. Organizátor tuto možnost odmítl. Ucháč při soudním jednání zmínil, že čekání bylo velmi nepříjemné, obzvlášť pro rodiny s dětmi. Aktivisté totiž pokřikovali hesla jako „fašisté“ a další podobné výrazy.
Žaloba
Jádro žaloby spočívá v tom, že policie podle žalobců mohla udělat víc pro to, aby průvod včas došel do cíle, a umožnila účastníkům pochodu vykonat své ústavní právo na shromažďování. Obvinění však policisté odmítají. „Policie napomohla k uskutečnění shromažďovacího práva účastníků, a to s náležitou péčí. Domníváme se, že policie učinila vše, co po ní bylo možné spravedlivě požadovat,“ řekla na listopadovém soudním jednání právní zástupkyně policie Eva Matyášová.
Plukovník a náměstek ředitele pro vnější služby Petr Víšek situaci porovnal s fotbalovému derby Sparty a Slavie, na které podle jeho slov letos nasadili 252 policistů. I když se průvod nesl bez násilí, což se o derby zápasech podle plukovníka říct nedá, na průvod dohlížel podobný počet složek, a to 233. Poté na místo navíc dorazila posila 55 policistů. Víšek považuje odklizení přibližně devadesáti osob během hodiny za úspěch.
Videozáznamy
Na včerejším soudním jednání došlo i k prezentaci audiovizuálních důkazů pochodu. Šlo o videa z budov umístěných kolem pochodu a blokád, záznamy z policejních kamer nebo záběry natočené novináři. Jedním z nich byla reportáž novináře serveru Aktuálně.cz Radka Bartoníčka.
Důkazní materiály zobrazovaly, jak odpůrci pochodu pokřikovali hesla jako „Vaše děti budou jako my,“ „Ježíš by tu seděl s námi,“ nebo „Ženská práva, lidská práva“ či ostřejší hesla, a to i před dětmi, jako „Do p**ele s fašisty.“ Výraz fašisté se ozýval opakovaně. Poté, co někteří účastníci pochodu kvůli dlouhému čekání odcházeli, oponenti skandovali: „Neprošli, neprošli!“
Vedle toho šlo na záznamech vidět i to, jak policisté vybízeli, aby demonstrující blokádu opustili, a to po dlouhou dobu. „Jménem zákona z důvodu zachování veřejného pořádku vás vyzývám: uvolněte tento prostor,“ vyzývala policie několikrát přes megafon. Opakované výzvy a pomalejší fyzické odstranění jsou jedním z bodů, které zástupce Hnutí pro život kritizoval. Policejní představitelé u soudu vysvětlovali, že nemohou k fyzickým zákrokům sáhnout hned, protože mají protokol, kterým se musejí řídit.
Verdikt
Po dvou řízeních u městského soudu v Praze se soudce Martin Kříž rozhodl o zamítnutí všech žalob. Důvodů uvedl několik. Podle něj se žalovaní nedopustili nezákonného zásahu tím, že neumožnili Pochodu pro život trasu z Náměstí Jana Palacha přes Kaprovu ulici až do cíle. „Soud si je vědom pozitivního závazku státu napomáhat uskutečňování plánovaného shromáždění, nicméně z judikatury jak Ústavního soudu, tak Evropského soudu pro lidská práva plyne, že tento závazek má své limity,“ sdělil při pronesení rozsudku Kříž.
Podle něj nejde po policii „požadovat nemožné a není v jejich silách poskytnout absolutní ochranu všem a všude.“ Umožnění uvolnění trasy pro pochod přes Kaprovu ulici v krátké době považuje soud za nereálné. Policisté by podle soudce museli pro zajištění blokády a umožnění prostupu v kratší době uzavřít celé Náměstí Jana Palacha a Franze Kafky a výstupy z metra stanice Staroměstská. „Takováto masivní opatření není možné realizovat,“ řekl soudce.
Soudce také uvedl, že policejní složky neměly k odstranění blokády jinou možnost než tu, kterou zvolily. „To znamená v uvozovkách rozebírání blokády s použitím donucovacích prostředků v podobě hmatů a chvatů. Vzhledem k pasivnímu a nenásilnému chování odpůrců tvořících blokádu zkrátka nepřicházelo v úvahu použití jiných razantnějších donucovacích prostředků,“ uvedl. Soud podle jeho slov naprosto nesdílí názor žalobců, že policie mohla sáhnout po razantnějších prostředcích, jako je odtlačování blokády vozidlem, koněm nebo štítem. Ani s počtem nasazených policistů podle soudce nedošlo k pochybení.
Soud se vyjádřil i k námitce žalobců, že policie nezakázala odpůrcům „napadat“ účastníky pochodu akustickými prostředky. „Jednání však nedosáhlo takové intenzity, aby se mělo přistoupit k omezení ústavně zaručeného práva na svobodu projevu,“ uvedl. Tvrzení žalobců, že akustické prostředky použili odpůrci jako zbraň, považuje soud za „krajně přehnané“. Kdyby to pro účastníky pochodu bylo opravdu tak nepříjemné, mohli podle soudce odejít a nezůstat na místě.
Jak to bude s dalším pochodem?
Případ podle žalobců není jen otázka přítomnosti, ale i budoucnosti. Na příští rok si Hnutí pro život už nahlásilo své shromáždění na Hradčanské náměstí a jejich názoroví oponenti si jej údajně svolali na stejném místě, ve stejný čas.
„Upozorňovali jsme Magistrát, že na tomto místě už jedno shromáždění bylo oznámeno dříve a že v minulých letech využívalo celý prostor náměstí. Policie Magistrát informovala o nebezpečí vyplývající z kolize. Výsledek? Magistrát rozdělil náměstí červenou čarou na dvě části,“ uvedl právní zástupce Hnutí pro život Jakub Kříž. Tohle sestavení podle něj povede k nadávkám, hluku a narušování ze strany oponentů směrem k Pochodu pro život. „Shromažďovací právo je jedním z pilířů demokracie a nyní jde o to, zda je stát schopen a ochoten zaručit jeho existenci a výkon každé názorové skupině,“ uvedl.
„Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem se postupuje proti zásahu, který trvá nebo jehož důsledky trvají nebo u něhož hrozí opakování. Nikoliv jako ochrana před aktuálně neexistujícími zásahy, které mohou v budoucnu nastat,“ uvedl Kříž. Žaloba se podle něj týkala pouze pochodu, který se uskutečnil v dubnu letošního roku. „To, že budou žalovaní možná stejným způsobem postupovat i vůči shromáždění, které si Hnutí pro život svolalo na příští rok, je pouhá spekulace,“ uvedl soudce.
Odvolání
Hnutí pro život podá po písemném doručení písemného rozsudku odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu, uvedl předseda hnutí pro deník Epoch Times. „Vzhledem k soudním lhůtám budeme při přípravě Pochodu pro život, který se uskuteční 11. dubna 2026, počítat s tím, že vedení policie není schopno zabezpečit ochranu velkých shromáždění s významnou účastí rodin s dětmi,“ uvedl v písemném vyjádření pro Epoch Times Ucháč.
„Hnutí pro život včerejším rozhodnutím soudu vedle svého základního poslání pomoci nečekaně těhotným ženám a jejich nenarozeným dětem nečekaně otevřelo i zásadní otázku postupné eroze pilířů, na nichž stojí demokratické uspořádání naší země,“ poznamenal dále Ucháč. Podle něj se vytrácí ty nejzákladnější ústavní principy, a to především svoboda slova a právo na shromažďování.
„Poněkud překvapivě se soud v první instanci zatím nepravomocně přiklonil ke kritizovanému laxnímu přístupu vedení policie, které zjevně nevidí důvod k ochraně základních ústavních práv občanů, ,dokud nepoteče krev´. Soud potvrdil, že ,privilegovaná skupina si může porušovat zákony, jak chce´,“ sdělil Ucháč.
