V největší soudní síni městského soudu nezůstala v úterý jediná volná židle. Velký zájem vzbudil spor spolku Hnutí pro život, které žaluje Ministerstvo vnitra, Policii ČR, pražský magistrát a Prahu 1 kvůli letošnímu Pochodu pro život.
Podporu těhotným ženám, jejich rodinám a zvýšení povědomí o neočekávaném početí v dubnu letošního roku chtělo Hnutí pro život vyjádřit pochodem. Průvod vyšel z Hradčanského náměstí s cílem dojít na Staroměstské náměstí. Po cestě se potkali se dvěma blokádami odpůrců, kteří si sedli na zem. Podle nich se Hnutí pro život snaží o propagaci omezení nebo až úplného zákazu potratů.
První blokáda nebyla moc velká a policistům se ji podařilo zanedlouho odstranit.
K větší blokádě však došlo v Kaprově ulici, kterou chtěl pochod projít na Staroměstské náměstí. Tam si odpůrci sedli na zem a pochod zablokovali. Mnozí měli rouškami zakryté obličeje, někteří nesli bannery s proti-církevními hesly. Protože jich bylo více, policii jejich uklizení trvalo delší dobu.
Podle předsedy Hnutí pro život Radima Ucháče museli účastníci pochodu stát více než hodinu v blokované ulici a čekat, než policejní složky situaci uklidní. Policisté aktivisty vyzývali pomocí megafonů, ať místo opustí. Ti však neposlouchali, a proto se do akce zapojili i těžkooděnci, kteří je začali identifikovat a „odnášet“. K uklidnění došlo až těsně před plánovaným koncem pochodu. Organizátor proto rozhodl, že do cílového místa nedojdou, protože to nemají ohlášené na pražském Magistrátu. Ucháč při soudním jednání zmínil, že vyčkávání bylo velmi nepříjemné, obzvlášť pro rodiny s dětmi. Aktivisté totiž pokřikovali hesla jako „fašisti“ a další podobné výrazy.
Žaloba
Právě od dlouhého prodlení se odvíjí žaloba, kterou v úterý řešil soudce Martin Kříž. Hnutí pro život je přesvědčené, že žalované složky veřejných orgánů mohly udělat víc pro to, aby pochod včas došel do cílové destinace. „Jádro sporu není ani tak skutkové, jako právní. Je to totiž otázka, zda orgány veřejné moci postupovaly s náležitou péčí. Tedy zda přijaly veškerá potřebná opatření, která po nich lze rozumně požadovat,“ poznamenal u soudu právní zástupce Hnutí pro život Jakub Kříž.
Podle něj klíč v celé věci spočívá v odpovědi na otázku: „Jsou policejní složky tak slabé, že 20 osob sedících na zemi, které se postupně rozrostou na počet 90, jsou schopny paralyzovat činnost policejních složek natolik, aby situaci prostě vzdaly? Že není v jejich silách poskytnout ochranu ústavně zaručenému shromažďovacímu právu?“
Žalující strana také tvrdila, že policisté zakazovali účastníkům pochodu z místa odejít, což bylo náročné pro starší osoby či děti. A chtěli znát odpověď na to, proč policisté dávali blokujícím asi čtyřicet minut verbální výzvy místo toho, aby zakročili.
Co na to obžalovaní?
U soudu stanuli zástupci všech čtyř obžalovaných institucí, a to Policie ČR, Ministerstva vnitra, Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 1. Všichni obžalobu odmítali, a to včetně jakéhokoliv pochybení.
Podle právní zástupkyně policie Evy Matyášové organizátorovi navrhovali průvod přerušit, když v Kaprově ulici zjistili blokádu. To však Ucháč odmítl s tím, že pochod má určitý cíl, čímž je Staroměstské náměstí a bez jeho dosažení by nebyl kompletní. „Policie napomohla k uskutečnění shromažďovacího práva účastníků, a to s náležitou péčí. Domníváme se, že policie učinila vše, co po ní bylo možné spravedlivě požadovat,“ dodala. Zároveň podle ní nepočítali s tak velkou skupinou osob a museli postupovat při odstraňování podle zákona.
Svědci
Jako svědci vystoupili i čtyři policisté, kteří pochod zabezpečovali. Všichni obdobně tvrdili, že podle předem nahlášených informací počítali s malými skupinami odpůrců, a to čtyřmi až osmi osobami. V Kaprově ulici jich bylo přes devadesát a spousta z nich neslyšela na verbální výzvy. Policisté je proto museli identifikovat a případně z místa odnést. Dále sdělili, že dle určitých protokolů a zákonů nemohli ihned zakročit fyzicky. V ulici prý z baru navíc vycházeli lidé v podnapilém stavu, což situaci ještě komplikovalo.
Všichni ale tvrdili, že situaci rozhodně nepodcenili. Na pochod údajně povolali maximální množství složek, které mohli. „V roce 2022 jsme na pochod, který čítal kolem tří tisíců lidí, nasadili 84 policistů. V roce 2023, kde bylo čtyři a půl tisíce účastníků, jsme nasadili 110 policistů a rok potom, na pochod s dvěma tisíci lidmi, jsme nasadili 136 policistů. A v tomto roce, kdy s pochodem šly tři tisíce lidí, jsme nasadili 233 policistů,“ řekl svědek – plukovník a náměstek ředitele pro vnější služby, Petr Víšek.
Nejvyhrocenější situace, kde se objevují i násilnosti, bývají podle Víška derby Sparty a Slávie, na které letos nasadili 252 policistů. I přestože Pochod pro život podle něj proběhl bez násilí, nasadili jich na něj téměř stejně jako na derby, a to 233. Navíc poté ještě volali posilu 55 policistů. Zprůchodnění situace za hodinu a zpracování devadesáti osob považuje Víšek za úspěch policie, nikoliv za selhání.
Svědci také upozorňovali na fakt, že nabízeli pochod dokončit po uklidnění situace, to ale organizátor odmítl.
Je v tom politika?
„Cítil jste nějaký politický nátlak?“ zeptal se Kříž majora Daniela Koláře, který je vrchním komisařem vnější služby a šel v čele průvodu. Ten odpověděl, že politický tlak určitě necítil. „Na jedné z kamer jsou zaznamenána vaše slova, kde říkáte, že nechcete, aby to vyznělo tak, že policie nemá dostatek posil a prostředků. Jsou tam také nesrozumitelné pasáže, ale zazněly tam fráze jako politické boje nebo politická taktika,“ podotkl Kříž.
„To je můj nešťastný výrok mezi kolegy. Bylo to záhy, co jsem se svolavatelem mluvil a informoval jsem jej o vývoji situace a on mi řekl, ať mu řeknu, že to nezvládáme a já to tady ukončím. Mně to přišlo neuctivé k policistům, kteří dělali, co mohli, abychom pochod pro život umožnili. Osobně se mě to dotklo, tak jsem si mezi kolegy ulevil,“ poznamenal Kolář.
Pokračování
Dlouhé soudní jednání v úterý ale nedosáhlo verdiktu a pokračovat bude šestnáctého prosince. Na něm chce soudce projednat důkazní materiály, jako jsou například kamerové záznamy, nahrávky komunikace mezi policisty či další audiovizuální prostředky.
