Finská vláda oznámila ve čtvrtek záměr změnit zákon, který zakazuje přítomnost jaderných zbraní ve Finsku. Tímto krokem hodlá otevřít dveře případnému rozmístění atomových zbraní na finském území v době války. Helsinky se tak chtějí legislativně sladit se svými sousedy – Švédskem, Dánskem a Norskem. V těchto zemích sice obdobný zákaz jaderných zbraní platí také, ovšem s klíčovou výjimkou: v době války pozbývá účinnosti, informuje agentura Reuters.
Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku. Navrhovaná změna zákona nyní zamíří do parlamentu, kde má pravicová koaliční vláda většinu.
„Tato novela je nezbytná k tomu, aby umožnila vojenskou obranu Finska jako součásti aliance a plné využití odstrašujících prostředků a kolektivní obrany NATO,“ uvedl finský ministr obrany Antti Häkkänen na tiskové konferenci. Finsko během studené války udržovalo neutralitu, ale v roce 2023 vstoupilo do Severoatlantické aliance. Učinilo tak v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala o rok dříve.
Spojenci Finska v NATO, Francie a Německo, v pondělí oznámili plány prohloubení spolupráce s evropskými partnery v oblasti jaderného odstrašování, což podle Reuters značí posun v bezpečnostní politice Evropy v době, kdy kontinent čelí rostoucím hrozbám ze strany Ruska a nestabilitě spojené s konfliktem v Íránu. Kromě Německa podepsalo dohodu o spolupráci s Francií také Norsko.
Minulý týden švédský premiér Ulf Kristersson na otázku ohledně možného umístění francouzských jaderných zbraní ve Švédsku odpověděl, že země má doktrínu, která v době míru nedovoluje umisťovat na švédském území žádné cizí jednotky ani jaderné zbraně. „Pokud bychom se však ocitli v jiné situaci, tato konkrétní formulace by neplatila,“ dodal Kristersson.
