Výstavbu větrných a solárních parků v plánovaných akceleračních zónách chce ministerstvo životního prostředí oddálit až jeden kilometr od obcí. Je ale limitováno rozlohou obnovitelných zdrojů, které pro získání evropské dotace musí mít výrobní kapacitu alespoň tři gigawatty. Novinářům to dnes řekl vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Česko na podporu velkých obnovitelných zdrojů může z unie získat až devět miliard korun.
Akcelerační zóny jsou administrativně vymezená území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren, než standardně. „Samozřejmě to chceme vymezit tak, aby elektrárny stály tam, kde to lidem nevadí, ale zároveň abychom mohli čerpat těch devět miliard dotací,“ řekl Turek. Uvedl, že musí být proveden ornitologický průzkum a přesné stanovení zón. Podle něj je třeba přesvědčit obyvatele obcí, kteří obnovitelné zdroje v blízkosti svých domů nechtějí.
V souvislosti se stavebním zákonem Turek řekl, že podmínky budou trochu jiné. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si podle Turka představoval vzdálenost 500 metrů od obydlí. „Nám by se líbil kilometr, v nouzi 750 až 800 metrů, nebo pětinásobek výšky té elektrárny, kdy nejvyšší má 240 metrů. Je také třeba zohlednit ráz krajiny a ochranu přírody,“ řekl Turek.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v únoru uvedl, že současné nastavení, které schválila předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS), je špatné a vyvolává obavy obcí.
Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta.
