Aktualizace v 19:21
Sněmovna schválila státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Jde o první rozpočet, který předložila koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem (ANO). Poslanci během závěrečného schvalování přidali mimo jiné 800 milionů korun na podporu sportu. Koaliční většina odmítla v dílčích hlasováních všech více než 100 opozičních návrhů na přesuny peněz. Opozice chtěla přidat mimo jiné na obranu a na bydlení.
Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice. Proti hlasovalo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Příští týden o něm chce ale jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a s Babišem.
Příjmy rozpočtu se meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard korun. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun.
Sněmovna podpořila pouze koaliční pozměňovací návrhy, o nichž již dříve Babiš řekl, že je koalice podpoří. Dolní komora tak přidala 800 milionů korun Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury a 120 milionů korun na zdravotně humanitární program MEDEVAC. Uspěl i návrh přidat 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s mládeží. Přidat peníze těmto organizacím chtěla i opozice, ale její návrhy neuspěly. Sněmovna schválila i samostatný Babišův návrh, který přidává 100 milionů korun na protidrogovou politiku.
Schválený návrh ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) přidává 50 milionů korun na podpůrná opatření podle zákona o podpoře bydlení. Naproti tomu neuspěly opoziční návrhy přidat peníze armádě, na kulturu nebo například na lůžkovou péči.
První čtení rozpočtu zabralo poslancům 14 hodin. Druhé čtení trvalo 12 hodin. Dnešní závěrečné kolo trvalo asi 9,5 hodiny.
Opozice návrh rozpočtu tradičně podrobila kritice. Opakovala hlavně dřívější konstatování Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, protože schodek převyšuje zákonem povolený limit. Ministryně financí to již dříve opakovaně odmítla. Podle NRR by schodek, který by odpovídal zákonu, mohl činit maximálně 247 miliard korun.
Protože se rozpočet nepodařilo přijmout do konce loňského roku, je Česko dosud v režimu rozpočtového provizoria. Schválený rozpočet má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů. Původní návrh bývalé vlády Petra Fialy (ODS) Sněmovna loni hlasy nynější koalice odmítla, vláda poté předložila nový.
Schillerová označila nynější rozpočet za úplný, pravdivý a realistický. Navržený deficit je podle ní z velké části důsledkem rozhodnutí a hospodaření předchozí vlády. Připustila, že z jeho výše není nadšená. Poslanec ODS Karel Haas naopak prohlásil, že jde o rozpočet současné vládnoucí koalice. Opozice rozpočtu vyčítala hlavně pokles výdajů na obranu nebo například nízký objem peněz na podporu bydlení i kulturu. „ČR nikdy nedávala na obranu víc, než bude dávat v letošním roce,“ oponovala ministryně.
Předseda ODS Martin Kupka po hlasování řekl, že koalice zrychluje zadlužování Česka a hazarduje s bezpečností občanů. Česko se zařadilo na chvost mezi spojenci, pokud jde o obranné výdaje, přidal se ke kritice předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Vládní poslanci schválili možná poprvé rozpočet, který je v rozporu s platným zákonem, dodal s ohledem na zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Podle Jiřího Havránka (ODS) je například zarážející, že vládní většina po schválení rozpočtu přijala doprovodné usnesení na potřebu zvýšit výdaje Bezpečnostní informační služby, přestože několik minut předtím odmítla pozměňovací návrhy opozičních poslanců, které měly rozpočet kontrarozvědky zvednout. Řekl to na tiskové konferenci.
„Babišova vláda nemá konkrétní řešení pro aktuální problémy, jako je třeba bydlení nebo rostoucí životní náklady. Vláda Andreje Babiše ukradla budoucnost i této zemi,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu víc než loni.
