Německý fyzik Albert Einstein se v životě zbavoval mnoha zbytečností. Zřídka nosil ponožky nebo šle, protože je považoval za nepotřebné. Vlasy nosil dlouhé, aby se vyhnul časově náročným návštěvám holiče. Právě díky tomu vznikl jeho typický rozcuchaný účes, který navíc pravděpodobně zesiloval vzácný genetický stav nazývaný „syndrom nečesatelných vlasů“.
Při cestování bydlel raději u přátel nebo známých než v hotelech. Ve vlaku jezdil třetí třídou. Dopřával si jen několik jednoduchých radostí: dobré doutníky, dýmku, kávu a hudební nástroje.
Einstein si zjednodušil denní režim, aby se mohl plně soustředit na práci. V letech 1933 až 1945 působil na Institute for Advanced Study na Princeton University a během tohoto období dodržoval pravidelný rozvrh. Jak uvádí Mason Currey ve své knize „Daily Rituals: How Artists Work“, Einstein snídal mezi 9. a 10. hodinou ráno. V 10:30 odcházel pěšky do kanceláře, pokud bylo příjemné počasí. Když ne, univerzita pro něj poslala automobil.
Fyzikova kancelář byla pověstně neuspořádaná. Slavná fotografie Ralpha Morseho, pořízená krátce po Einsteinově smrti, ukazuje na vědcově stole hromady rozházených papírů a knih. Dokumenty trčí pod podivnými úhly, visí přes okraje stolu a další knihy zaplňují police za ním. Jsou natlačené bez jakéhokoli řádu vedle tabule pokryté zaprášenými výpočty, diagramy a vzorci.
Vynalézavý Morse získal přístup do kanceláře tak, že školníkovi nabídl láhev skotské whisky. Na rozdíl od mnoha jiných aspektů Einsteinova života byl jeho stůl pravým opakem jednoduchosti. Přesto dokázal pracovat i v takovém chaosu a zůstal mimořádně produktivní. Během své kariéry publikoval více než 300 vědeckých prací.
Einstein pracoval v kanceláři přibližně do 13 hodin. Obvykle se v 13:30 vracel domů na oběd, krátký spánek a šálek čaje. Odpoledne pracoval doma – přijímal návštěvy a psal dopisy. Večeřel v 18:30 a poté se znovu vracel k práci a korespondenci.
Spánek Einstein rozhodně nepovažoval za zbytečnost. Podle dostupných zpráv spal nejméně 10 hodin denně. Možná právě díky tomu dokázal udržet svůj pozoruhodný duševní výkon. Podle BBC totiž moderní výzkum ukazuje, že dostatek spánku zlepšuje schopnost řešit problémy.
Einsteinova schopnost soustředit se na jediný úkol vstoupila do legend. Když rozvíjel teorii relativity, došel k nepříjemnému zjištění: jeho matematické rovnice vztahující se ke gravitaci obsahovaly chyby a bylo nutné je přepracovat.
Po několik měsíců v roce 1915 zaměřil svou pozornost pouze na jediné: rovnice. Situaci navíc vyhrocoval fakt, že německý matematik David Hilbert se pokoušel teorii dokončit sám. Pokud by uspěl, připravil by Einsteina o výsledky mnohaleté práce. Smithsonian Magazine k tomu uvádí:
Série pohlednic a dopisů, které si oba vědci vyměnili během listopadu 1915, zachycuje přátelskou, ale velmi intenzivní rivalitu. Oba se snažili dokončit rovnice obecné teorie relativity. Hilbert považoval za legitimní využít příležitosti a pokračovat v rozpracované teorii gravitace. Einstein naopak pokládal za krajně nezdvořilé, že Hilbert zasahuje do jeho samostatného výzkumu těsně před cílem. Navíc si uvědomoval, že Hilbertovy hlubší matematické znalosti představují vážnou hrozbu. Přes roky tvrdé práce hrozilo, že ho kolega předběhne.
Einstein pracoval dlouhé hodiny téměř v úplné izolaci a zároveň čelil silnému stresu. Nakonec se mu podařilo opravit původní chyby a v listopadu 1915 představil konečnou podobu obecné teorie relativity. Tento mimořádný pracovní zápal ho provázel po celý život. Dokonce i v den své smrti v roce 1955 pracoval – připravoval projev, který měl pronést.
Na sklonku kariéry se Einstein stal světovou celebritou. Při každodenních procházkách do kanceláře a zpět ho často zastavovali nadšení kolemjdoucí, kteří se chtěli setkat se slavným fyzikem. Mason Currey zaznamenal vzpomínku jednoho z Einsteinových kolegů: „Einstein ochotně zapózoval s manželkou, dětmi nebo vnoučaty toho, kdo ho zastavil, a prohodil několik veselých slov. Pak pokračoval dál, potřásal hlavou a říkal: ‚Tak, starý slon zase předvedl své kousky.‘“
Jeho největším „kouskem“ možná byla právě schopnost hlubokého soustředění. Jednoduchý životní styl a promyšlený denní režim mu umožnily soustředit veškerou energii na práci. I díky tomu vznikly teorie, které zásadně změnily náš pohled na vesmír.
