Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol uvedl, že současná ropná a plynová krize je horší než krize v 70. letech a v roce 2022 dohromady.
„Jsem velmi pesimistický, protože tato válka blokuje jednu z tepen světové ekonomiky. Nejde jen o ropu a plyn, ale také o hnojiva, petrochemické produkty, helium a mnoho dalšího,“ sdělil v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro, zveřejněném 6. dubna.
„Pokud se podíváme na tři hlavní ropné a plynové krize minulosti, současná krize je závažnější než krize v letech 1973, 1979 a 2022 dohromady. Čelíme velkému energetickému šoku, který kombinuje ropný šok, plynový šok a potravinový šok. Jde o zásadní otřes pro ekonomiku.“
Konstatoval, že Evropa, stejně jako Japonsko, Austrálie a další země, budou trpět, avšak nejvíce ohrožené jsou rozvojové státy, které budou čelit vyšším cenám ropy a plynu, vyšším cenám potravin a zrychlení inflace v důsledku omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu způsobených pokračujícím konfliktem na Blízkém východě.
Birol popsal rozsah poklesu těžby ropy v oblasti Perského zálivu jako obrovský, přičemž tyto země produkují jen o málo více než polovinu objemu oproti období před vypuknutím války. Dodal, že dopad na zemní plyn je ještě horší, protože vývoz prakticky ustal.
„Černý duben“
„Je třeba si uvědomit, že březen byl už velmi obtížný, ale duben bude mnohem horší. Pokud průliv zůstane uzavřen po celý duben, ztratíme dvakrát více ropy a rafinovaných produktů než v březnu,“ uvedl. „Vstupujeme do ‚černého dubna‘. Na severní polokouli, kde se nacházíme, duben obvykle znamená začátek jara, ale dnes se obávám, že může naopak znamenat začátek zimy.“
Členské země IEA se minulý měsíc dohodly na uvolnění části strategických rezerv. Část z nich již byla uvolněna a proces nadále pokračuje, vyzdvihl Birol.
V reakci na útoky Izraele a Spojených států Írán výrazně omezil dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu, což vedlo k prudkému růstu cen energií.
Birol ve svých dřívějších komentářích z 23. března řekl, že ropné krize v letech 1973 a 1979 způsobily společný pokles produkce o 10 milionů barelů denně, což vedlo k „vážným ekonomickým problémům po celém světě a k recesím“.
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 trhy se zemním plynem, zejména v Evropě, „ztratily přibližně 75 miliard kubických metrů, 75 BCM. A nyní jsme v důsledku této krize přišli asi o 140 BCM, tedy téměř dvojnásobek,“ dodal Birol.
Ceny ropy se ráno 7. dubna pohybovaly kolem 110 dolarů za barel, zatímco se blížil termín, který americký prezident Donald Trump stanovil Íránu k plnému znovuotevření Hormuzského průlivu, jinak mu hrozí „zničení“.
„Celá země může být zničena během jediné noci, a tou nocí může být zítřejší noc,“ prohlásil prezident během tiskové konference v Bílém domě dne 6. dubna.
Den termínu
Trump konstatoval, že termín 7. dubna je konečný pro to, aby íránský režim uzavřel dohodu zahrnující znovuotevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní námořní dopravu. Průliv, sdílený Íránem a Ománem, je klíčovou vodní cestou, kterou za běžných okolností prochází významná část globálních dodávek ropy a plynu.
Podle lodních dat zůstává provoz v průlivu výrazně omezený a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku klesl o více než 90 procent. V posledních dnech průlivem projelo jen malé množství plavidel – včetně tankerů provozovaných Ománem, kontejnerové lodě vlastněné francouzskou společností a japonského plynového nosiče – za přísně kontrolovaných podmínek.
Varoval, že americké síly by mohly vrátit Írán „do doby kamenné“, včetně možných útoků na infrastrukturu, jako jsou mosty a elektrárny, pokud nebude do termínu dosaženo dohody.
„Na základě rozhovorů s pákistánským premiérem Shehbazem Sharifem a polním maršálem Asimem Munirem, během nichž mě požádali, abych odložil ničivou sílu, která má být dnes v noci nasazena proti Íránu, a za podmínky, že Íránská islámská republika souhlasí s ÚPLNÝM, OKAMŽITÝM a BEZPEČNÝM OTEVŘENÍM Hormuzského průlivu, souhlasím s pozastavením bombardování a útoků na Írán na dobu dvou týdnů. Půjde o oboustranné PŘÍMĚŘÍ!“ uvedl Trump 7. dubna na síti Truth Social.
Trump dříve novinářům sdělil, že jakákoli dohoda s Íránem musí být přijatelná a musí zahrnovat „volný tok ropy“. Prezident také zmínil, že některé země zasažené konfliktem nabídly pomoc s jeho zprostředkováním, ale neupřesnil, které.
Podle agentury Tasnim uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baqaei na tiskové konferenci 6. dubna, že iniciativy na příměří slouží jako přestávka pro Spojené státy k přeskupení sil pro další útoky.
Baqaei připustil snahy regionálních zprostředkovatelů a uvedl, že od začátku konfliktu dochází k výměně zpráv, které předávají jak pozici Íránu, tak Spojených států.
Jednání pod hrozbou ultimát nebo pokračujících americko-izraelských útoků je podle Baqaeiho nevhodné, přičemž zdůraznil, že vedení Íránu se soustředí na obranu země.
Na této zprávě se podíleli Tom Ozimek a Aldgra Fredly. Překlad článku byl redakčně aktualizován.
–ete–
