Po schůzce premiéra se skupinou expertů, která proběhla koncem minulého měsíce kvůli dokumentu Národní očkovací strategie, zaslal MUDr. Vladimír Čížek, jeden z členů České lékařské komory, otevřený dopis ministrovi zdravotnictví. Uvádí v něm, že strategie přemršťuje účinnost očkování proti chřipce a její text uvádí čtenáře v omyl, že očkování povede k velkým úsporám financí. Své závěry podkládá daty.
„Národní očkovací strategie lže o očkování proti chřipce – dělá je mnohem účinnějším, než ve skutečnosti je,“ uvádí v dopise lékař MUDr. Vladimír Čížek, který aktuálně pracuje v cévní ambulanci. Dopis zveřejnilo sdružení SMIS.
Relativní účinnost očkování proti chřipce podkládá Čížek daty amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) viz tabulky níže.
| Sezóna | 2004/5 | 2005/6 | 2006/7 | 2007/8 | 2008/9 | 2009/10 | 2010/11 | 2011/12 | 2012/13 |
| Účinnost | 10% | 21% | 52% | 37% | 41% | 56% | 60% | 47% | 49% |
| Sezóna | 2013/14 | 2014/15 | 2015/16 | 2016/17 | 2017/18 | 2018/19 | 2019/20 | 2021/22 | 2022/23 |
| Účinnost | 52% | 19% | 48% | 40% | 38% | 29% | 39% | 36% | 30% |
| Sezóna | 2023/24 | 2024/25 | 2025/26 |
| Účinnost | 44% | 56% | 36% |
Čížek dále uvádí, že „podle metaanalýzy Cochrane z roku 2018 bylo riziko chřipky u zdravých dospělých sníženo očkováním v absolutních hodnotách pouze o 1,4 % (z 2,3 % bez očkování na 0,9 %) a riziko hospitalizace sníženo jen o 0,6 % (ze 14,7 % u neočkovaných na 14,1 %).“
Poukazuje také na to, že autoři metaanalýzy uvádějí, že „vakcíny mohou vést k malému nebo žádnému snížení počtu dnů pracovní neschopnosti“, což je v přímém rozporu s finanční rozvahou uvedenou v Národní očkovací strategii. Strategie totiž předpokládá, že plošné očkování proti chřipce ušetří miliardy korun snížením dní nemocenské dovolené.
Strategie cituje odhady Hospodářské komory, které tvrdí, že „dopady nízké proočkovanosti (proti chřipce) mohou znamenat pro českou ekonomiku ztráty v řádu desítek miliard korun ročně“. Ministerstvo zdravotnictví doslova uvedlo, že „prevencí chřipky lze zabránit více než 541 tis. dnů pracovní neschopnosti a ušlému produktu ve výši téměř 2 miliard korun“.
Očkovací strategie vytváří mylný dojem, že plošné očkování proti chřipce bude redukovat předpokládané finanční ztráty miliard korun ročně.
Komora však nezveřejnila, z jakých dat ve své analýze vycházela, což v minulém roce kritizovala skupina nevládních organizací.
Požádali jsme tiskové oddělení Ministerstva zdravotnictví i ministra o komentář k otevřenému dopisu. Do doby vydání článku na žádost nereagovali. Nicméně, MUDr. Čížek zaslal redakci vyjádření ředitele odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavní hygieničky ČR Matyáše Fošuma (pdf), které dostal v odpovědi na svůj otevřený dopis.
Fošum se v odpovědi odkazuje na „předběžné výsledky multicentrické studie Vaccine Effectiveness, Burden and Impact Studies (VEBIS)“, které podle něho ukazují, že „na úrovni primární péče sezónní vakcíny používané v EU poskytují ochranu proti infekci chřipkou A(H3N2), přičemž účinnost vakcíny se pohybuje přibližně mezi 52–57 %“.
Další studie, na kterou Fošum v odpovědi poukazuje, je „Influenza vaccine effectiveness in Europe and the birth cohort effect against influenza A(H1N1)“, publikovaná v časopise Eurosurveillance. Podle něho „potvrzuje ochranný efekt vakcinace proti laboratorně potvrzené chřipce v evropské populaci napříč více státy“.
Zástupce dále argumentuje tím, že „vakcíny jsou pravidelně aktualizovány pro danou sezónu, aby přesně odpovídaly cirkulujícím mutacím“, že chřipka ročně způsobí množství případů těžkého onemocnění a úmrtí na respirační potíže, a „vakcinace je klíčovým nástrojem, jak tato čísla minimalizovat“.
Z analýzy Fošumovy odpovědi vyplývá, že nezpochybňuje data předložená MUDr. Čížkem, nereaguje na zpochybnění ekonomické rozvahy o údajném ušetření miliard korun plošným očkováním a finanční tezi nepodporuje argumenty. Odvolává se přitom na odhady o padesátiprocentní účinnosti vakcíny proti konkrétnímu chřipkovému viru.
Tvrzení o údajné finanční úspoře a snížení doby pracovní neschopnosti plošným očkováním mohou motivovat zaměstnavatele, aby pobízeli zaměstnance k očkování.
Efektivitu očkování proti chřipce v minulém roce komentoval také imunolog Jaroslav Drbal, podle kterého by měly být především předloženy důkazy, že „očkování zlepší zdraví jednotlivce a sníží přenos nemoci“. „To by mělo být prokázáno a velice přesně komunikováno, ale o tom tam (v očkovací strategii) nic není,“ uvedl Drbal.
Účinnost vakcín proti chřipce je podle imunologa „poměrně nízká“, což v prezentaci na tiskové konferenci v říjnu 2025 opíral o data CDC nebo Evropské lékové agentury (EMA), která měla v roce 2025 uvádět přibližně 50 % účinnost.
Podle Drbala „je namístě se bavit o tom, zda je vakcína proti chřipce tak účinná, aby zlepšila ekonomiku nebo zvýšila vaše zdraví“, což podle něho studie neukazují.
Hospodářská komora ani Ministerstvo zdravotnictví tehdy na argumenty nevládních organizací a imunologa tehdy nereagovali.
Doktor Čížek dále upozorňuje na to, že propočty o údajné finanční úspoře a snížení doby pracovní neschopnosti plošným očkováním proti chřipce jsou zavádějící, a mohou vést k motivaci zaměstnavatelů pobízet své zaměstnance, aby se nechali očkovat. Přičemž podle Čížka data ukazují, že proklamovaného cíle nebude dosaženo a pouze se zvýší nákup a spotřeba vakcín.
Národní očkovací strategie má za cíl zvýšit proočkovanost obyvatel a propagovat vakcinaci jako prevenci a cestu ke zdraví. S dokumentem strategie přišel bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), a v posledních dnech svého působení jej schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Na tvorbě jejího textu se podílela Česká vakcinologická společnost v čele s profesorem Romanem Chlíbkem.
