Pět renomovaných historiků z pěti předních čínských univerzit vydalo 26. února společné prohlášení proti ruské invazi na Ukrajinu. O hodinu a půl později později však bylo prohlášení smazáno a zmizely i všechny příspěvky z účtu na sociální síti, který příspěvek zveřejnil.
26. února v 18:01 hodin Sun ťiang, profesor historie na Nanťingské univerzitě, Wang Li-sin, profesor historie na Pekingské univerzitě, Sü Kuo-čchi, profesor historie na Hongkongské univerzitě, Čung Wej-min, profesor historie na Univerzitě Tsinghua, a Čchen Jen, profesor historie na Univerzitě Fudan, společně zveřejnili prohlášení na Sunově účtu na WeChatu.
„Stálý člen OSN, který je velkou zemí a vlastní jaderné zbraně, střílel proti svému slabému a bratrskému státu!“ uvedli historici v prohlášení s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu. „Cítíme hluboký smutek, když vidíme ukrajinské rány.“
Historici uvedli, že odborníci z celého světa, ukrajinský i ruský lid jsou proti této válce a proti této invazi. Dodali také, že čínský národ kdysi trpěl válkami, takže „cítí totéž co ukrajinský lid“.
Kritizovali Rusko za porušování mezinárodních pravidel a invazi do suverénního státu. Vyjádřili podporu ukrajinskému národu, který brání svou zemi, a zároveň sdíleli obavu, že ruská invaze způsobí humanitární katastrofu na velkém území, která se neomezí jen na Ukrajinu nebo Evropu.
„Důrazně vyzýváme ruský režim a prezidenta Vladimira Putina, aby zastavili válku a spory vyřešili jednáním,“ uvedli historici.
Všechny Sunovy příspěvky však zmizely v 19:30. Sun ani ostatní profesoři se od té doby ke zmizení příspěvků nevyjádřili.
Na čínské sociální síti Weibo 26. února téměř všechny příspěvky týkající se rusko-ukrajinské války vyjadřovaly podporu Rusku a jen několik příspěvků se týkalo Rusů protestujících v ulicích proti invazi.
Deníku Epoch Times se nepodařilo ověřit, zda čínský režim protiruské příspěvky cenzuruje.
Hlasy na podporu Ukrajiny
V posledních dnech se objevilo více čínských vědců, kteří hovořili o příslibech čínského režimu učiněných Ukrajině z posledních několika let. V nich se Peking zavázal chránit Kyjev, protože Ukrajina podpořila pekingskou iniciativu Pásmo a cesta a další projekty, které režim zahájil v rámci světového společenství.
Někteří další vědci vyzvali režim, aby objasnil svůj postoj k rusko-ukrajinské válce poté, co čínští studenti na Ukrajině zpochybnili, zda Peking podporuje invazi Moskvy.
Většina těchto a dalších souvisejících příspěvků však byla rovněž stažena z internetu, možná kvůli aktivní cenzuře ze strany režimu. Vedení režimu se k těmto otázkám také veřejně nevyjádřilo.
Mlčení ohledně ruské invaze
Dne 25. února během každodenní tiskové konference v Pekingu byl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin opakovaně dotazován na postoj Pekingu k ruské invazi na Ukrajinu.
Wang na všechny otázky odpovídal podobně, tedy že „suverenita a územní celistvost všech zemí by měla být respektována a dodržována“. Odmítl uznat, že současný konflikt byl vyvolán ruskou invazí, a nevyjádřil jakákoli slova podpory Ukrajině. Nekritizoval jednání Ruska ani neřekl, že Čína zvažuje případné sankce.
Čínské velvyslanectví na Ukrajině 26. února varovalo všechny Číňany v zemi, aby zůstali doma. Velvyslanectví označilo boje mezi Rusy a Ukrajinci na ulicích za „extrémní chování“ a uvedlo, že lidé se vzájemně pomlouvají a střílejí kvůli extrémním emocím.
Na rozdíl od komentářů ústřední vlády v Pekingu velvyslanectví uvedlo, že právě organizuje nouzové lety k evakuaci Číňanů v Kyjevě, protože podmínky se „prudce zhoršily“.
Dva dny předtím velvyslanectví Číňanům na Ukrajině doporučilo, aby „při jízdě autem drželi čínskou vlajku“, a tvrdilo, že vojáci na ně nezaútočí, pokud vlajky uvidí.
Číňané, kteří jsou stále na Ukrajině, pak na tyto návrhy na Twitteru odpověděli, že se ve skutečnosti neodvažují dávat ostatním najevo, že jsou Číňané. Raději prý na dotaz tvrdí, že jsou Japonci nebo Korejci. Účet Peishiun Wu na Twitteru sdílel video, v němž čínský student vysvětloval, že velké množství pevninských Číňanů napsalo na čínské sociální sítě, že chtějí, aby byli ukrajinští muži zabiti, aby si mohli vzít ukrajinské ženy. O těchto příspěvcích informovala ukrajinská média, což rozzlobilo Ukrajince a způsobilo problémy části Číňanů na Ukrajině.
Agentura Reuters 26. února citovala západního diplomata v Pekingu, který uvedl, že „první reakce čínského režimu spočívající v popírání invaze pro nás byla překvapivá … Je to v naprostém rozporu s jejich dlouhodobými postoji ohledně suverenity, územní celistvosti a nevměšování“.
Diplomat si podle agentury Reuters nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti této záležitosti.
Přeloženo z angličtiny. Původní článek byl redakčně upraven.
