Čína je známá svým systémem sociálního kreditu, iniciativou založenou na “pověsti”, na základě které odměňují či trestají občany a podniky podle různých kritérií. Omezený zkušební provoz začal již v roce 2009, ale celý systém stále ještě nebyl použit v celostátním měřítku v ostrém provozu.
Tento systém má za cíl kontrolovat chování člověka a vyměřovat mu za to určité bonusy a tresty. Dosavadní známé případy zahrnují například zákaz vydávání letenek anebo jízdenek do rychlovlaků lidem, které režim považuje za “nedůvěryhodné” a naopak dávání kladných bodů lidem, kteří například darují krev.
Manipuluje to se životy lidí způsobem podobným online fóru – příspěvek (člověk), který získává nejvíce lajků (sociálních bodů), může být spatřen více lidmi, zatímco ostatní příspěvky jsou potlačeny. Ovšem tyto “lajky” nedávají lidé, ale komunistická strana.
Celý koncept je snadno pochopitelný a je také snadné si představit jeho možné dopady v rukou diktátorského režimu. Je zde ale ještě další souvislost a tou je kryptoměna.
Tato souvislost se nezakládá na pouhé spekulaci, neboť médium čínské lidové armády na stránkách Scmp.com vyjádřilo názor, že by vojáci mohli být odměňováni kryptoměnou – tzv. tokeny – v závislosti na jejich výkonu. Tento systém odměňování by zahrnoval vše – od tréninku, speciálních dovedností až po plnění úkolů a dalších kritérií.
Kritickou otázkou je, zda je Čína ochotna takový systém nechat běžet nezávisle na systému sociálního kreditu.
Z obchodní a právní perspektivy totiž rozdělení systémů zdánlivě žádné výhody nenabízí, jedinou výjimkou snad může být to, že by jeden z těchto systémů fungoval odlišně a byl například zaměřen jen na úzkou sociální skupinu.
Spojení obou systémů by znamenalo dosažení kompletní kontroly nad životem člověka. Občan může být plně kontrolován ve chvíli, kdy je sledována a kontrolována také jeho finanční situace.
Systém sociálního bodování umožňuje režimu dávat či brát jednotlivcům přístup ke specifickým částem společnosti, zatímco systém kryptoměny by mu umožnil brát či dávat potenciální možnosti interakce s ostatními skrze peníze. Pro bohaté lidi by tak bylo nemožné udržet si své místo v systému, pokud by měli malý sociální kredit, neboť by jim režim mohl jejich prostředky kdykoliv odebrat.
Samozřejmě, jeden článek v PLA Daily není ještě závažnou známkou plánování, ale podstatné je, že čínská centrální banka pracuje na digitálním Juanu od roku 2014. Bitcoin, nejznámější kryptoměna, byl v Číně téměř zakázán (stejně jako ostatní), ale v listopadu 2019 ji najednou čínská státní tisková agentura Sin-chua začala chválit.
Prostředí v Číně je zdá se na takovýto plán již připraveno, neboť podle Peoples Bank of China v roce 2018 platilo 82% dospělých alespoň jednou digitální cestou, a další zpráva časopisu Forbes ukazuje, že 65% “hashrate” – tedy snah o získání kryptoměny Bitcoin v roce 2019 – pochází právě z Číny.
