TÉMA: Případ Petr Kramný
Případ úmrtí matky a dcery na dovolené v Egyptě v roce 2013 stále přitahuje kritiku expertů. Podle nich mělo dojít k pochybení v průběhu vyšetřování a soudního procesu. Odsouzeného manžela a otce zesnulých Petra Kramného nyní zastupují dva advokáti ze spolku Šalamoun. Na základě vyjádření více než deseti expertů mají za to, že obžaloba je postavená na mylných závěrech.
Ostravský soud poslal Kramného do vězení na základě posudku dvou znalců a hypotézy, že obě ženy zavraždil elektrickým proudem z hotelové zásuvky. Jeho právní zástupkyně JUDr. Jana Rejžková během jednání o obnově soudního procesu v lednu 2023 prohlásila, že obvinění je „vykonstruované“, důkazy se „vytvořily a přizpůsobily“ této konstrukci. Všechny soudní úrovně však odsuzující rozsudek potvrdily.
Oslovili jsme JUDr. Janu Barvíkovou ze spolku Šalamoun, která v současné době zastupuje Petra Kramného, s dotazem, jak se kauza vyvíjí, zatímco je odsouzený již více než 11 let ve vězení.
Máme nějaká omezení, o čem můžete teď mluvit?
Jsem advokátka, takže mám povinnost mlčenlivosti.
Dobře, takže mě zastavíte nebo prostě nebudete odpovídat, když to nebude vhodné… Řekněte mi, prosím, na začátek, jak jste se k případu dostala?
Už v tu dobu jsem byla členkou spolku Šalamoun. Do kanceláře, kde jsme se scházeli, přišla advokátka Petra Kramného doktorka Rejžková. Vybavuji si, že jsme tam rozebírali tu kauzu. Už nevím, od koho vzešel nápad, abychom se procesu také zúčastnili a spolupracovali na obhajobě, ale domluvili jsme se, že by nebylo špatné převzít právní zastupování matky obviněného a mít možnost nahlížet do spisu. Takže ona mi poskytla plnou moc a já jsem do toho vstoupila vlastně až v době, kdy už probíhalo odvolací řízení.
Kdybychom se posunuli do současnosti, jak se ta kauza vyvíjí dál, kam směřujete?
Petr Kramný dal plnou moc mně a jednomu dalšímu advokátovi ze spolku Šalamoun. Sbíráme důkazy a nové věci – tak, abychom mohli podat návrh na odvolací řízení a dosáhli obnovy soudního procesu.
Odcestovali jsme do Egypta. My dva zastupující advokáti. Odjeli jsme do Hurghády, kde obě ženy zemřely. Tam se nám podařilo kontaktovat soudního patologa Walida Muhamada Najiho, který jako ředitel Ústavu soudního lékařství pro oblast Rudého moře prováděl ohledání těl, jejich pitvu a vypracovával pitevní protokol. Uskutečnili jsme se ním dvouapůlhodinový rozhovor.
Odjeli jsme do Hurghády, kde obě ženy zemřely. Tam se nám podařilo kontaktovat ředitele Ústavu soudního lékařství pro oblast Rudé moře, který prováděl ohledání těl a jejich pitvu.
— Jana Barvíková, advokátka
Probírali jsme různé věci, mluvili jsme v angličtině. Co mě zajímalo nejvíc, byly žaludky dcery a matky. Patolog na kameru potvrdil a uvádí to i jeho zpráva, že jejich žaludky byly poškozené, měly skvrny, porušení, která mohou vzniknout vlivem silného zvracení. Potvrdil také, že na hotelovém pokoji, kde ženy zemřely, byly nalezeny zvratky a jejich vzorek byl zaslán na patologii a podroben toxikologii.
To všechno vyvrací tvrzení obžaloby, že si jejich zvracení a nevolnosti Kramný vymyslel. Patolog Naji nikdy nebyl před soudem vyslechnut.
Další možností je, že to poškození stěn žaludků mohl způsobit nějaký jed, nebo otrava nějakou látkou, ale žádný jed toxikologické zkoušky neprokázaly. Patolog vyloučil možnost úmrtí zásahem elektrického proudu a předpokládal úmrtí na základě nějaké neznámé látky, která nebyla identifikována. Tedy otravu neznámou látkou.
Odvolání k ústavnímu soudu ani proces, který měl vést k obnově soudního řízení v roce 2023, nezměnily trajektorii případu. Takže odsouzený může prozatím doufat pouze v podmínečné propuštění?
Může požádat o propuštění po uplynutí dvou třetin trestu. Takže kolik zbývá? Šest, sedm let? Je to ještě hodně dlouhá doba.
Jaká je šance že uspěje další žádost o obnovu soudního procesu?
Právě se snažíme hledat další věci, které by mohly změnit rozhodnutí soudu. Například se nám podařilo v Egyptě získat originály fotografií provedených při ohledání těl na patologii, které jsou ve velkém rozlišení a mohou posloužit pro expertní zkoumání zejména inkriminované části krku Moniky Kramné, kterou obžaloba prohlašuje za stopu po zásahu elektrickým proudem.
Tyto fotografie dosud nebyly soudu předloženy.
Podařilo se nám získat originály fotografií provedených při ohledání těl den po jejich smrti na egyptské patologii, ve velkém rozlišení. Mohou posloužit pro expertní zkoumání.
— Jana Barvíková, advokátka
Tato fotografie byla jedním z podkladů, které dostal pro přezkoumání renomovaný americký soudní patolog James Filkins, jehož výpověď provedenou pod přísahou jsme už zveřejnili. Ta rovněž nebyla před soudem dosud použita.
Z jeho přezkumu je patrné, že rána na krku Moniky Kramné vznikla až během převozu těl z Egypta do České republiky, protože na snímcích pořízených při prvním ohledání den po smrti na patologickém oddělení není rána na těle přítomna a byla zaznamenána až po příletu těl do České republiky při dalším ohledání.
To místopřísežné prohlášení doktora Filkinse jsem viděl. On prohlašuje, že ta rána podle mikroskopických vzorků, jejichž digitální kopie dostal k dispozici, nemá vitální reakci. Tedy že nebyla způsobená v době, kdy byla žena naživu.
Ano, že to bylo jednoznačně až po smrti.
Mě v jeho prohlášení zaujalo, že rozebírá i to, jak byla těla uložena v rakvi při převozu. Že škrábance na zádech ukazují, jak se těla posouvala po podložce v té rakvi. Ty škrábance před převozem rovněž na tělech nebyly. Podle něho ta rána na krku mohla vzniknout v souvislosti s fixací těla. Tělo bylo vloženo do rubáše (plachty) a omotáno páskou (provazy) na několika místech a také kolem krku.
Tělo tlačilo do podložky svojí vahou, tlačilo do místa fixace a tím, a pohybem těla po podložce, došlo k porušení kůže. Při převozu, nakládání těl do letadla, vykládání z letadla, do auta z auta, se těla mohla hodně pohybovat.
Když jste odjeli do Egypta, navštívili jste také hotelový pokoj, kde se to stalo?
Ano, podařilo se nám dostat do toho pokoje, kde byli ubytováni.
Měli jste s sebou nějakého elektrikáře? Můžete to říci, nebo ne?
Bez komentáře. Asi to nemá velkou váhu, protože od té doby už uběhlo dvanáct, třináct let. Tohle měly udělat během vyšetřování české orgány činné v trestním řízení. Nám vadí to, že oni ten pokoj nenavštívili, aby ohledali ta elektrická zařízení. Nic na místě neověřili, nezkontrolovali pojistky, nezkontrolovali vedení, nezkontrolovali elektroinstalaci.
Řekněte mi něco o tom, že do Egypta měl v době vyšetřování odletět tým policistů spolu s tehdejším přednostou ostravského Ústavu soudního lékařství Igorem Dvořáčkem, ale obhajobě o tom nic neřekli a nedostalo se to ani do soudního spisu.
Ano, přišla jsem na to já. Náhodou. V podstatě to nikde ani v trestním spisu nebylo dohledatelné. Já jsem na to přišla, když jsem šla s panem profesorem Ivem Steinerem, specialistou na myokard a cévy v oboru kardiovaskulární patologie, přímo do fakultní nemocnice v ústavu, který tehdy řídil Igor Dvořáček.
Zjistili jsme, že do Egypta odcestovalo celkem pět zástupců policie a doktor Dvořáček. Není jasné, proč tu cestu utajili, nikdy nebyl doložen zápis o obsahu cesty.
— Jana Barvíková, advokátka
Profesor Steiner, šel zkoumat nekroptické vzorky srdcí zemřelých žen a během rozhovoru se doktor Dvořáček prořekl: „…no my jsme byli s policií v tom Egyptě…“. Takže jsme potom na základě toho dělali šetření a zjišťovali, jestli tam byli, nebo nebyli. Posílali jsme na policii žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zjistili jsme, že do Egypta odcestovalo celkem pět zástupců Policie ČR a Igor Dvořáček, který s nimi ale jel na vlastní náklady. Není jasné, co tam dělal, protože v případu nebyl angažován. Není jasné, proč tu cestu utajili, nikdy nebyl doložen zápis o obsahu cesty a mluvčí policie pouze uvedla, že se „jednalo o právní pomoc“ a že „dokumenty nejsou veřejně přístupné“.
Je známo, že doktor Dvořáček později do případu významně zasáhl, když zničil nekroptické vzorky odebrané z těl obou žen…
Ano, přestože jsme celou dobu upozorňovali, ještě v rámci soudního procesu, že chceme, aby ty vzorky byly převezeny někam jinam. Soud prostě na to nedbal, a jakmile došlo k zamítnutí ústavní stížnosti, nechal Dvořáček vzorky skartovat a řekl, že jednal na základě směrnic o nakládání s odpadem.
Přitom my jsme ještě před tím psali řediteli nemocnice a žádali jsme ho o nějaké zabezpečení těch vzorků. On nám tehdy na to odepsal, že není oprávněn s těmi zorky disponovat, protože to není vlastnictví nemocnice.
Jak je tedy možné, že si doktor Dvořáček dovolí bez toho, aniž by informoval policii nebo soud nebo státní zastupitelství, zlikvidovat ten nejdůležitější důkaz. Máme důvodné podezření, že to bylo záměrné, aby se už k tomu nikdo nikdy nedostal.
Jakmile došlo k zamítnutí ústavní stížnosti, nechal doktor Dvořáček vzorky skartovat a řekl, že jednal na základě směrnic o nakládání s odpadem.
— Jana Barvíková, advokátka
Dvořáček jednal nestandardně už předtím, protože je běžné, že pokud si nějaký znalec potřebuje prohlédnout vzorky tkání, jsou mu zaslány, aby měl možnost je zkoumat na svém pracovišti a na svém vybavení, mikroskopu a projít různými testy, aby na to měl dostatek času.
Tohle byla výjimečná kauza, kdy Dvořáček odmítal vzorky zaslat a každý expert angažovaný obhajobou musel zajet do Ostravy, aby mohl přímo tam v jeho ústavu ty vzorky zkoumat. Nemohl je dostat k prozkoumání ve své laboratoři. Vzorky bez problémů zaslal pouze docentu Vorlovi, který potvrdil závěry jeho týmu patologů Smatnové a Dokopupila.
Vím také o tom, že se dokončuje dokumentární snímek o té kauze. Točí ho Zuzana Piussi. Viděl jsem vás při jeho natáčení v budově České televize. Co na to říkáte?
Zuzana natáčela i tu naší cestu do Egypta a rozhovor s egyptským patologem. Natáčela rozhovory snad se všemi experty, kteří v té kauze vypovídali, i to, co se dělo během žádosti o obnovu soudního procesu. Ten dokument sám o sobě přinese řadu důležitých výpovědí.
Děkuji za rozhovor.
