doplněno 30. května 2020

Poté, co Všečínské shromáždění lidových zástupců (Čínský parlament) ve čtvrtek 28. května 2020 schválilo přijetí návrhu kontroverzního „zákona o národní bezpečnosti“ pro Hongkong, se na čínský režim snesla vlna kritiky. Obyvatelé Hongkongu čelí nepříznivým vyhlídkám. Jaké jsou přímé i nepřímé dopady nového zákona na ostrovní město?

Nový zákon o „národní bezpečnosti“ by mohl být implementován v Hongkongu nejdříve v srpnu 2020 a neměl by podléhat schválení hongkongskými zákonodárci a bude platný bez ohledu na postoj Legislativní rady města. Hongkongská opozice zákon označuje jako „zlovolný“.


Umožnil by čínskému režimu dva přímé a zásadní zásahy do svobody obyvatel ostrova. Jedním je kriminalizace protestů (resp. všeho, co čínský režim označí jako „rozvracení státu“ nebo „tajnou spolupráci se zahraničími silami“ ohrožující čínskou „národní bezpečnost“), jejichž vlna se v Hongkongu zvedla minulý rok v reakci na snahy čínského režimu prosadit extradiční zákon (o vydávání osob do pevninské Číny, což mělo umožnit režimu nepohodlné lidi zatýkat v Hongkongu a posílat je do vězení v Číně). Druhým je umožnění tajné policii čínského režimu na ostrově otevřeně operovat.

Jinými slovy, jde o nástroj Komunistické strany Číny, který může hongkongskou demokratickou opozici výrazně potlačit, ne-li ji přímo dostat do vězení.

Čínský režim ale tímto krokem porušuje podmínku, na kterou v roce 1997 přistoupil, když Británie předala Hongkong Číně. Onou podmínkou byl příslib, že po dobu 50 let bude Hongkong spravován principem „jedna země, dva systémy“, což má ostrovanům zaručit vyšší míru svobody. Hongkong si ponechá demokratický systém a vlastní samosprávu, a zároveň bude oficiální součástí Číny. Taková byla dohoda.

Reakce a důsledky

Velké obavy mají především pro-demokratická hnutí v Hongkongu a disidenti [1]. Poukazují na to, že nejen přímá kritika Číny, ale dokonce i fráze jako „svobodný Hongkong“ by mohly být podle nového zákona vyhodnoceny jako „čin rozvracení státu“. Pokud na ulici takovou větu vykřiknete nebo ji napíšete na internetu, budete čelit trestnímu stíhání.

Dle průzkumu veřejného mínění ze začátku tohoto týdne s novým zákonem nesouhlasí 99 % z 370 tisíc dotázaných obyvatel Hongkongu. 91,3 % dotázaných se domnívá, že tajná policie vyslaná komunistickou stranou Číny bude využívat mimosoudní prostředky k pronásledování disidentů.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

Protože je Evropa nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny, hongkongští aktivisté spustili petici vyzývající evropské lídry k jejich podpoře.

Dle šéfa diplomacie Evropské unie (EU), Josepa Borrella, je Unie jednáním čínského režimu znepokojena a tento krok Pekingu podle něj ohrožuje princip „jedna země, dva systémy“.

Nejvýznamněji se ale proti bezpečnostnímu zákonu ohrazují Spojené státy. V odporu proti čínskému režimu se v Kongresu USA spojily jinak rozdělené politické strany republikánů i demokratů, které čínský režim ostře kritizují.

Senátoři USA apelují na Radu bezpečnosti OSN, aby svolala mimořádné zasedání. Jde o reakci na tvrzení americké mise u OSN, že návrh na svolání zasedání již ve středu Čína zablokovala.

Dle ministra zahraničí USA, Mikea Pompea, přijetím zákona o „národní bezpečnosti“ ztrácí Hongkong svou autonomii a Spojené státy by měly přehodnotit jeho speciální status, který mu garantují od roku 1992.

K tomu se v pátek vyjádřil americký prezident Trump s tím, že jeho administrativa speciální status Hongkongu zruší. Dodal také, že uvalí sankce na jednotlivé úředníky z Hongkongu a Číny, kteří jsou zodpověděni za snižování autonomie ostrovního města.

Odebráním tohoto statusu by Hongkong, ale i americké a čínské firmy působící na ostrově, utrpěly významné ztráty, protože by USA přistupovaly k ostrovu stejně jako k pevninské Číně. Například by došlo k zavedení cel, restrikcím v oblasti citlivých technologií a také ztrátě směnitelnosti mezi hongkongským a americkým dolarem. Zároveň by takový krok ohrozil čínské zahraniční investice. Američtí zákonodárci zvažují i sankce na čínské banky působící v Hongkongu (např. vyřazením z bankovního systému SWIFT).

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien již ve středu varoval USA, že bezpečnostní zákon je „vnitřní záležitostí“. „Pokud má někdo v úmyslu poškozovat zájmy Číny, Čína přijme všechna nezbytná protiopatření,“ odpověděl mluvčí na otázku novinářů ohledně možných sankcí USA.

Krok Pekingu ve společném prohlášení oficiálně odsoudila koalice Kanady, Austrálie, Velké Británie a USA.

Britský ministr zahraničí Raab ve čtvrtek oznámil, že obyvatelům Hongkongu budou umožněny výhodnější vízové podmínky, a tím i získání britského občanství. Obdobnou pomoc nabízí utečencům i Tchaj-wan.


Poznámky:

[1] Disident je v politickém slova smyslu člověk odmítající oficiální vládnoucí ideologii, aktivní odpůrce establishmentu. Zejména v nedemokratických státech bývají disidenti za své přesvědčení pronásledováni a trestáni, a to i trestem odnětí svobody či trestem smrti.