Čína se ještě plně nevypořádala s pandemií viru, a už přicházejí přírodní pohromy jedna za druhou. Týdny neustálého deště vyvolaly rekordní povodně, které způsobují škody ve 26 provinciích střední a jižní Číny. Katastrofami bylo zasaženo přes 19 milionů obyvatel, a to jen podle oficiálních údajů.
K povodním se v posledních týdnech přidaly také krupobití a sesuvy půdy, nemluvě o hejnech nenasytných sarančat, které ničí farmářům úrodu.
Jak uvádí čínský krizový štáb, přírodními pohromami bylo v první polovině letošního roku zasaženo téměř 50 milionů osob. Oficiální údaje hovoří o 271 mrtvých či pohřešovaných lidech a téměř jednom milionu evakuovaných, ovšem opravdové počty budou pravděpodobně daleko vyšší, neboť čínské státní orgány mají tendenci informace zamlčovat a lhát.
Ničivé deště
Takřka denní srážky na velkém území Číny trvající již od začátku června vedly ke zvýšení hladiny přibližně 300 řek. Prudkým přívalům vody padají za oběti auta, lidé, domy i úroda na polích.
Lijáky bylo obzvláště silně zasaženo město Wu-chan, kde se jako první objevil koronavirus způsobující nemoc COVID-19. Místní úřady oznámily, že deště odstavily stovky cest a způsobily vylití více než tisícovky vodních nádrží.
V Šanghaji se lidé vzbudili 6. července nad ránem do dne plného neutuchajícího deště, vichru a burácejících hromů. Více na videu zde. V Čchung-čchingu si zase burácející voda prorazila cestu přes byt ve druhém patře a vytvořila hotový vodopád, jak lze vidět na tomto videu.
Někteří odborníci se obávají, že pokud budou deště pokračovat, jedna z největších přehrad na světě, Tři soutěsky, bude ohrožena a může se pod nátlakem masy vod protrhnout.
Záplavy v provincii An-chuej způsobily, že v jednom z okresů opět došlo k posunutí termínu přijímacích zkoušek na vysokou školu. Kvůli povodním na ně přišla pouze třetina studentů, někteří z nich na loďkách.
Hladina vody v řece Paj-šuej, která se vlévá do veletoku Jang-c‘-ťiang, stoupla 20. června za noc o celých osm metrů. První poschodí řady budov v oblasti byly plně ponořeny ve vodě.
Přívaly vody přinesly masivní sesuvy půdy na několika místech jižní Číny. V provincii Kuej-čou sesuvy půdy částečně pohřbily několik vesnic. Místní z jedné obce řekli Epoch Times, že z celé vesnice zůstaly stát jen tři nebo čtyři domy a že hodně lidí vytažených z bahna nevykazovalo známky života.
Čínské orgány již varovaly, že záplavy a stoupání hladiny řek bude trvat ještě několik dnů.
Jiné pohromy
Od června na několik zemědělských oblastí dolehla další katastrofa – obří hejna sarančat, které požírají úrodu.
V Čchüan-čou u města Kuej-lin, které bylo také postiženo záplavami, zdecimovala sarančata za deset dnů všechna kukuřičná a obilná pole, pomerančovníky i vrby vysázené podél břehů jako prevence proti povodním. „Ani listy nenechaly,“ postěžoval si Epoch Times místní farmář, pan Čao.
Přední čínský odborník na zemědělskou produkci, Jüan Lung-pching, sice popřel, že by mohlo existovat riziko potravinové krize, nicméně úřady ve městě Čcheng-tu v provincii S‘-čchuan vydaly oznámení, v němž se snaží místní pobídnout k přeměně ovocných sadů na rýžová pole, což může naznačovat obavy z možného nedostatku potravin v budoucnosti.
Chovatelům zase dělá starosti africký mor prasat, který vloni zabil kolem 120 milionů prasat. Zatímco státní úřady již v únoru tvrdily, že se s tímto problémem vypořádaly, mor se v posledních měsících opět objevil v devíti čínských provinciích. Americké ministerstvo zemědělství varovalo, že záměrné hlášení nižšího počtu obětí moru je v Číně velmi rozšířené, což znamená, že oficiální čínské údaje jsou podhodnocené.
Úřady ve Vnitřním Mongolsku na severu Číny vydaly varování, že se zde objevil případ dýmějového moru, který kdysi ve středověku vyhladil značnou část evropské populace.
V Pekingu a Pao-tingu zažili 1. a 5. července prudké krupobití, které pokrylo zemi kroupami. Koncem června zase padaly v Pekingu kroupy o velikosti slepičího vejce, navíc tvarem připomínající koronavirus. Krupobití trvalo sedm hodin.
Přeloženo z původního článku newyorské edice The Epoch Times.
