Komentář
Žena se zavázanými očima, v jedné ruce drží váhy, ve druhé meč. Již z dob antických symbolizuje morální sílu nestrannosti, kterou by se měli soudci řídit. Proč tedy momentálně politické strany ve Spojených státech svádí „bitvu“ o jmenování soudce Nejvyššího soudu? Americká média touto událostí doslova žijí.
Poté, co soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová před pár dny zemřela na rakovinu, zůstalo na Nejvyšším soudu v USA osm soudců a jedno volné místo…
Za posledních několik desetiletí se ve Spojených státech čím dál více prosazují levicové a progresivní tendence a útočiště nacházejí především v řadách Demokratické strany. A tedy politika demokratů se stáčí mnohem více doleva, než tomu bylo kdysi.
Naproti tomu Republikáni se snaží udržovat konzervativní hodnoty, i když určitým progresivním vlivům se bránit už také nemohou.
Jinými slovy, zatímco před lety byla soutěž mezi oběma stranami „jen“ politická, dnes proti sobě bojují coby zastánci dvou různých hodnotových systémů – tradičního a k socialismu lnoucího.
Právě „rozevírání nůžek“ vyúsťuje v různé pohledy na ústavu a zákony. A tedy zůstanou Spojené státy Spojenými státy?
Do určité míry na tuto otázku může reagovat Nejvyšší soud, protože jde o nejvyšší odvolací instanci v zemi. Také má v pravomoci zrušit platnost zákonů či nařízení prezidenta, pokud shledá, že jsou v rozporu s Ústavou. A právě pohled na ústavu, resp. její interpretace, je zde to zásadní.
Soudci Nejvyššího soudu USA mají možnost plnit svou funkci doživotně, pokud sami neodstoupí nebo neodejdou do důchodu. Kandidáta jmenuje prezident a schvaluje jej Senát.
Momentálně je na Nejvyšším soudu pět soudců jmenovaných republikánským prezidentem a tři demokratickým. Co s volným místem?
Před čtyřmi roky a několika měsíci byla v USA podobná situace, kdy za Obamovy vlády bylo volné místo po soudci Scaliovi, jenž zemřel. Byl to volební rok. Republikáni byli ostře proti tomu, aby Obama jmenoval nového kandidáta – chtěli, aby se počkalo do voleb a nového kandidáta by jmenoval nový prezident. Tehdy ale drželi většinu v Senátu republikáni. Šéf republikánských senátorů Mitch McConnell tehdy Obamova kandidáta zablokoval.
A právě nyní demokraté poukazují na McConnellův precedent zpoza čtyř let a tlačí na to, aby se i nyní zachoval stejně. McConnell ale poukazuje na to, že tehdejší rozpoložení politických sil bylo jiné, a že situaci nelze srovnávat, protože teď je prezidentem republikán.
Prezident Donald Trump již prohlásil, že má kandidátku na soudkyni, a že proces schvalování bude muset běžet rychle. Ve hře je totiž čas a v případě, že by se proces schvalování natahoval a Trump neobhájil v listopadových volbách prezidentské křeslo, jeho kandidát by vyšel vniveč.
V případě, že by devátou židli obsadila Trumpova kandidátka, byl by poměr soudců Nejvyššího soudu v poměru 6 jmenovaných republikány vs. 3 jmenovaných demokraty.
Demokraté se tomu ostře brání a kromě poukazování na McConnellovo konání před 4 roky také „vyhrožují“, že pokud získají po volbách senátní většinu a prezidentské křeslo získá jejich kandidát Joe Biden, mohli by se pokusit o navýšení počtu soudců Nejvyššího soudu, a tedy dosadit si do něj své kandidáty. Možnost změny počtů soudců je v moci Kongresu.
Nicméně, dle nejnovějších událostí to vypadá, že Senátem by nově nominovaný kandidát neprošel. Republikáni mají v Senátu jen těsnou většinu (53 vs. 47). Zatím se nechaly slyšet již republikánské senátorky Collinsová a Murkowski, že by se mělo počkat s kandidátem až po prezidentských volbách. Dalším „neposlušným“ republikánem by mohl být Mitt Romney, který dokonce hlasoval pro jeden bod impeachmentu proti prezidentu Trumpovi. Tím pádem by Senát neměl potřebnou nadpoloviční většinu.
