Redakce Epoch Times

7. 2. 2021

Již od roku 1333 stojí v Himedži v západním Japonsku na vrcholku kopce pevnost, která se později proměnila v hrad. Současný hrad byl postaven v letech 1601 až 1609 a všechny předchozí stavby byly zbořeny.

Stavba z počátku 17. století je nejlépe dochovaným hradem svého druhu. Hrad je primárně postaven ze dřeva a díky bílé omítce, která pokrývá hliněné hradní zdi, je známý jako Širasagidžó (Hrad bílé volavky). Interiér uvnitř je rozdělen na místnosti řadou posuvných panelů (fusuma) a velkých skládacích paravánů (bjóbu).

Areál hradu se elegantně rozprostírá na 66 kilometrech čtverečních a zahrnuje 82 opevněných budov s rozmístěnými děly tenšu, jako poslední obrana před vpádem do hradu. Děla tenšu jsou dále rozmístěna na řadách bran, příkopů, hradeb a vysokých kamenných zdí.

Bludiště meandrujících cest a chodníků vede k hradu přes pečlivě upravené parky a zahrady pro veřejné i soukromé použití. Každá cesta k hradu byla důkladně promyšlena tak, aby se co nejvíce zvýšila vojenská obranyschopnost. Někdy se stezka zužuje nebo se dokonce vrací zpět, aby zmátla vetřelce a aby obránci hradu snadno zpozorovali nebezpečí. Meandrující cesty rovněž lépe umožňovaly lukostřelcům z hradu snadno zasáhnout svého nepřítele z početných okýnek.

Navíc měla tato přístupová cesta mnoho slepých konců. Ovšem Himedži nikdy nebyl takovýmto způsobem napaden, a tak obranný systém zůstal nevyzkoušený.

Japonci věří v život v souladu s přírodou, a proto jsou v architektuře hradu vyjádřeny doteky přírody. Například některé střešní tašky mají motýly na rodinných erbech. A tvor zvaný šačihoko s hlavou tygra a tělem kapra se objevuje na rohových okrajích střešních štítů, což dává střechám hradu výraznou japonskou siluetu.

Ale tento tvor není jen pro parádu. Podle japonského folklóru šačihoko přivolává déšť a často se vyskytuje na budovách, které chrání před ohněm. Podobné stvoření, kterému se říká čch‘-wen, lze nalézt na tradiční čínské architektuře z doby dynastie Chan (202 př. n. l. –⁠ 220).

Zajímavosti:

V roce 1945, koncem druhé světové války, bylo Himedži bombardováno. Ačkoli vedlejší budova školy byla vypálena do základů, hrad přežil prakticky nepoškozen (až na několik drobných šrámů od výbuchů v sousedství).

Když byl v roce 1871 zrušen systém han, hrad Himedži byl prodán v aukci. Konečná cena byla 23 jenů a 50 senů. Ovšem náklady na rozebrání hradu se ukázaly jako příliš vysoké, a tak se od tohoto záměru opustilo.

Desátý pěchotní regiment obsadil hrad v roce 1874 a Ministerstvo války ho převzalo pod svou kontrolu roku 1879. Hlavní věž byla renovována v roce 1910 za částku 90 tisíc jenů poskytnutých z veřejných fondů.

Himedži byl použit při natáčení filmu Ran Akira Kurosawy v roce 1985 a také se zde točila (za použití umělého sněhu) část filmu Poslední samuraj (2003).

Přeloženo z anglického originálu. Článek byl doplněn českou redakcí.

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.