Hamry – kovářské řemeslo na vodním toku. Brdíčkův mlýn (tip na výlet)

Ohromné kladivo se pohne a rytmicky buší do kovadliny. Je poháněno vodou z řeky, a tak má větší sílu než lidská ruka. Takto využívali kováři vodní sílu na hamerských kovárnách již od středověku. Dnes je ze Šlakhamru, Brdičkova mlýnu, technické muzeum. Dozvíte se zde velmi zajímavé věci a uvidíte vodní kolo v pohybu.

Během návštěvy hamru uvidíte, jak se spouští vodní kolo, poznáte, čemu se říká vantroky, a jak vodní energie rozpohybuje kovářské zařízení uvnitř.

Dvůr hospodářství musel být tak prostorný, aby se na něm mohl otočit povoz tažený volky nebo kravami. Dozvíte se, že kravky neumí couvat, a koně, kteří to umí, zde k tahu nepoužívali.

Uvnitř je část expozice věnována posledním obyvatelům objektu – mlynářské rodině Brdíčků. V kolně na dvorku najdete výstavu hospodářských strojů, ke kterým se tu vykovávaly součásti, a také ukázku milíře, ve kterém se pálilo dřevěné uhlí a při velmi smolném dřevu vznikala i kolomaz. Dozvíte se také, kde jsou únikové východy z objektu, protože po 30-leté válce se budovy stavěly pro jistotu i se „zadními vrátky“.

Kolonizace Posázaví

Od středověku zakládal řád cisterciáků z kláštera ve Žďáru nad Sázavou hospodářské provozy, dělo se to během osidlování oblasti kolem Sázavy. V tomto místě sloužila kovárna ke zpracování železné rudy, která se těžila v okolí. Pro kovářskou výheň bylo nutno dodávat dřevěné uhlí, které se pálilo v milířích.

Šlakhamr aneb Brdíčkův mlýn je v historických pramenech spojován se jménem Niklase Flexlina, rychtáře v Německém Brodě (nyní Havlíčkově Brodě), nájemcem zmíněného hamru. V okolí sloužily další hamry, jako Václavův hamr v blízkém Najdeku, Fiklův hamr v Dolních Hamrech a Frendlův hamr v Horních Hamrech.

Cisterciáci šířili inovace a nové způsoby hospodaření. Během kolonizace Posázaví poskytoval  pomezní hvozd ohromnou zásobu dřeva. Krom toho zde bylo naleziště železných rud a křemene. Vodní energii dodávala řeka Sázava. Lesy v okolí se mýtily, až nezbylo žádné palivo, a kovárna na Hamrech byla v 17. století zrušena. Na zařízení potom navázal mlýn, jenž využíval pohonu vodních kol k mletí obilí až do do 2. světové války.

V 50. letech byl majetek poslední rodiny Brdíčků znárodněn, pohltilo jej místní JZD. V roce 1976 zakoupilo od původních majitelů objekt Technické muzeum v Brně. R. 2000 bylo provedeno statické zajištění objektu a zahájena stavba technologických zařízení hamru.

Každý rok se sem, po křivolakých cestách, které sem vedou, sjíždějí kováři, aby společně kuli železo ve středověké dílně. Dvůr je pak obohacen jejich kovářskými výrobky.

V lese poblíž sochy Mamuta mohou cyklisté najít trasu (č. 19) vedoucí do blízké Sázavy, anebo se obrátit a dojet do Žďáru nad Sázavou, kde se nacházejí další významné památky.

7. 8. 2021 se zde připravuje Retro výlet na Šlakhamr – akce pro rodiny s dětmi