Vedoucí představitelé největší socialistické politické organizace ve Spojených státech, Demokratických socialistů Ameriky (DSA), se 2. července setkali s venezuelským diktátorem Nicolásem Madurem.
Virginská pobočka DSA setkání s Madurem potvrdila a na sociálních sítích uvedla: „Členové DSA se setkali přímo s prezidentem Madurem. V naší organizaci se dějí velké věci.“
Setkání se podle serveru Telesur zúčastnili předseda Národního politického výboru DSA a dále členové mezinárodního výboru a výborů pro politickou formaci, zahraniční politiku a bilaterální vztahy.
DSA podpořila do Sněmovny reprezentantů kandidáty, kteří se sami označují za demokratické socialisty, mezi nimiž byli kongresmanani Rashida Tlaibová, Alexandria Ocasio-Cortezová, Cori Bushová a Jamaal Bowman.
Na svých stránkách DSA zmiňuje, že po prvním zvolení Ocasio-Cortezové do sněmovny v roce 2018 vstoupilo do jejich organizace téměř 10 000 lidí. Ocasio-Cortezová v březnovém rozhovoru pro DSA řekla: „Prošla jsem procesem získávání podpory pro DSA. A to kromě toho, že jsem stmelovala kolektiv hnutí za práva černochů (Black lives) a hnutí za práva imigrantů.“
DSA dále uvádí, že má 92 000 členů a pobočky ve všech 50 státech USA. Na webových stránkách DSA se píše, že organizace bojuje proti kapitalismu. Na stránce se dále lze dočíst: „Jsme si vědomi toho, že náš ekonomický systém má kořeny v nadřazenosti bílé rasy a že kapitalistická třída závisí na rasismu, aby rozdělila a utlačovala dělnickou třídu.“
Latinskoamerická multimediální platforma Telesur uvedla, že jedním z cílů setkání Madura a DSA bylo „posílit boj proti blokádě a donucovacím a jednostranným opatřením uvaleným vládou Spojených států“.
Vedení DSA sice na žádost The Epoch Times o komentář k tomuto setkání nereagovalo, v březnu však vydalo prohlášení, v němž kritizovalo politiku Bidenovy administrativy vůči Venezuele.
„Ministr zahraničí USA Antony Blinken se setkal s vůdcem pravicové opozice Juanem Guaidóem a nelegitimně a proti vůli venezuelského lidu ho uznal za prozatímního prezidenta Venezuely. Tento akt Bidenovy administrativy je dosud posledním v dlouhé historii bezohledných a nezákonných intervencí USA v regionu, prováděných se souhlasem obou stran,“ uvedl v prohlášení mezinárodní výbor DSA.
„Při této příležitosti znovu odsuzujeme historické a pokračující vměšování USA do venezuelských vnitřních záležitostí, a vyjadřujeme naši širokou podporu hnutí za demokracii a socialismus ve Venezuele.“
„Mezinárodní výbor DSA na závěr vyzývá kandidáty a zvolené představitele podporované DSA, aby využili svých pozic k odsouzení veškerého vměšování USA do dění ve Venezuele, a své pobočky a členy, aby organizovali protesty proti tomuto vměšování a pořádali vzdělávací akce s cílem dozvědět se více o tom, jak podporovat hnutí za bolívarský socialismus v 21. století.“
Ocasio-Cortezová v březnu 2019 v odpovědi na otázku ohledně postupu Trumpovy administrativy v souvislosti s krizí ve Venezuele uvedla: „Ano, myslím, že je to naprosto složitá záležitost, a myslím, že je důležité, abychom k tomu přistupovali velmi opatrně… já sama stejně jako kdokoli jiný, kdo je naprosto znepokojen humanitární krizí, která se děje. A myslím, že je důležité, aby se jakékoli řešení, které máme, soustředilo … v prvé řadě na demokracii venezuelského lidu. Jsem velmi znepokojena intervencionismem Spojených států ve Venezuele a jsem proti němu.“
Nedávné zprávy organizací na ochranu lidských práv přitom nadále potvrzují, že Madurův režim porušuje lidská práva, a zmiňují důvody pro uvalení sankcí na Venezuelu ze strany Spojených států.
Nejnovější zpráva Amnesty International o Venezuele začíná slovy: „V průběhu roku se objevily další zprávy o mimosoudních popravách, nepřiměřeném použití síly a nezákonném zabíjení ze strany bezpečnostních složek. Lidé vyjadřující kritiku vládní politiky – včetně politických aktivistů, novinářů a zdravotníků – byli vystaveni represivním opatřením včetně kriminalizace, nespravedlivých soudních procesů a svévolného zadržování.“
V nejnovější zprávě (pdf) vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, bývalé chilské prezidentky, se uvádí, že její úřad (OHCHR) „nadále dostával věrohodná obvinění z mučení nebo krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání“.
„OHCHR obdržel několik svědectví o bití, elektrošocích, sexuálním násilí a hrozbách znásilnění. … Přetrvávaly dříve zjištěné taktiky nuceného zmizení a zadržování v izolaci,“ uvádí se ve zprávě.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v červnu pro The Epoch Times uvedl, že Bidenova administrativa odmítla Madurovu žádost o zrušení sankcí, které na jeho socialistický režim uvalil bývalý prezident Donald Trump.
Trump během svého funkčního období uvalil na Venezuelu řadu ochromujících sankcí – z nichž poslední měla být reakcí na venezuelské volby, které Spojené státy považovaly za zmanipulované. Trump a řada světových lídrů po volbách uznali prozatímním prezidentem Venezuely Juana Guaidóa.
Přeloženo z původního článku newyorské redakc Epoch Times. (jas)