Řeka Sázava, pramenící v české krajině poblíž Žďárských vrchů, svým tokem vytváří malebnou krajinu, která se vlní zejména v Čechách. Jen její horní část protéká krátce i územím Moravy. Zavlažuje především Vysočinu a téměř z poloviny i Středočeskou pahorkatinu.
Kde Sázava pramení?
Spory o tom, kde pramení řeka Sázava, se vedly snad od nepaměti. Jako její pramen byly postupně označovány potoky Stržský, Karlovský a Stružný anebo že Sázava pramení v rašeliništích u rybníka Velké Dářko.
Až před pár lety bylo upřesněno, kde se její pramen nachází. Dnes je označen žulovým kamenem. Řeka Sázava pramení ve výšce 757 m. n. m., v hlubokých lesích mezi Kamenným a Šindelným vrchem. Odtud se rozlévá na svoji téměř 226 km dlouhou cestu.
Husté smrkové lesy v CHKO na Žďársku vyhlížejí zdravě. (Z. Danková / ET ČR)
K prameni se dá dostat z různých směrů, poblíž Vojnova Městce. Jde to od Staré Huti i od Nové Huti. Poslední metry k prameni nejsou nijak značené, a tak se vám bude hodit telefon s GPS. Při některých výstupech je nutno počítat s podmáčeným terénem.
Pokud jdete hledat pramen od Nové Huti, auto musíte nechat u hájovny Borky za Vojnovým Městcem a k Nové Huti jít lesem pěšky. Možná jen cyklista může proklouznout, ale setká se tu se značným stoupáním. Hluboký les náleží do chráněné krajinné oblasti.
V Nové Huti je hlášeno už jen asi pět obyvatel. Původně byla založena pro výrobu skla, odtud huť. Když kapacity Mariánské Hutě u Herálce nestačily, r. 1799 zde došlo k rozšíření výroby tabulového skla. Pracovalo tu přes 20 dělníků. Postupně se osada rozrostla na 12 čísel popisných. Bydleli v nich – taviči, tabuláři, pecaři i nádeníci. Nová Huť jako výroba skla byla zrušena r. 1835, příčinou byl nedostatek paliva, které se přesunulo do tavení rudy v Polničce nebo ve Starém Ransku.
Poblíž se můžete vydat 25 km dlouhou Cestou partyzánské brigády Mistra Jana Husa, která vede z Krucemburku přes Vojnův Městec k Cyklo Areně Vysočina v Novém Městě na Moravě. Stezka je pojmenována na paměť parašutistické skupiny Mistr Jan Hus, jež byla nad českým územím vysazena 26. října 1944 a operovala na Vysočině, Kutnohorsku, Chrudimsku a Žďársku. Před koncem války skupina skončila tragicky.
V Krucemburku můžete zajít ke kostelíku a navštívit tam hrob malíře Jana Zrzavého.
Malebné Posázaví vždy lákalo k navštívení
Posázaví i řeka samotná oplývají malebnou přírodní scenérií, lákají k návštěvě i pobytu a jsou hojně využívány především vodáky, cyklisty a pěšími turisty. Podél toku se nachází mnoho hradů, zámků a přírodních zajímavostí, které lákají turisty z celé České republiky. Dolní a střední částí Posázaví prochází malebná železniční trať tzv. Posázavského pacifiku, která hlavně na dolním toku Sázavy překonává terénní překážky několika tunely. K celému Posázaví se váže řada pověstí; většina se týká vzniku přírodních úkazů a bývají zpravidla strašidelné.
Tématem Posázaví se zabýval například český fotograf Jan Reich ve své fotografické publikaci Posázaví z roku 1988.
Oblast měl v oblibě spisovatel Jaroslav Foglar, který její romantiku zobrazil v řadě svých děl, ačkoliv konkrétní lokality nikdy nejmenoval. Dnes už se však ví, že např. Sluneční zátoka z knihy Hoši od Bobří řeky se nacházela na řece Sázavě u Vilémovic.
