„Poručíme větru, dešti“, tak znělo heslo komunistické strany v bývalém Československu. Současná komunistická strana v Číně heslo uvádí do praxe. Podle současných zpráv by měla být schopna uměle vyvolávat déšť na 60 procentech území Číny za méně než čtyři roky. Sousední státy se obávají, že Peking tuto technologii na chemické bázi použije k vojenským účelům.
Je možné v dnešní době manipulovat s počasím? Vědci se touto problematikou zabývají již více než 80 let a dosáhli několika menších i větších úspěchů. Jde o vodu, přesněji řečeno o potlačení nebo cílenou produkci deště a krupobití. Čína v této oblasti zaznamenala několik úspěchů.
Pomocí raket vypouštěných ze zadní části dodávky údajně vytvořily čínské státní úřady mraky, které přinesly déšť na území o rozloze větší než 5,5 milionu kilometrů čtverečních, což je více než celková rozloha všech členských států Evropské unie.
Pět centimetrů srážek díky raketám
To, co může na první pohled znít jako průměrný hollywoodský film, není podle čínské vlády fikce, ale realita. V listopadu 2020 bylo ze zadní části pickupu 480 kilometrů jižně od Pekingu vypuštěno 16 „umělých raket pro zesílení deště“, uvádí zpravodajský portál Bloomberg.
Akce, kterou nařídil meteorologický úřad okresu Ťü-jie v reakci na místní sucho, byla podle zpráv a oficiálních kanálů komunistické strany „úspěšná“. Během následujících 24 hodin spadlo v regionu údajně více než padesát milimetrů srážek, tedy více než 50 litrů na metr čtvereční.
Čínská vláda vydala k této záležitosti prohlášení, v němž uvedla, že hlavním účelem uměle ovlivňovaného počasí je snížit škody způsobené katastrofami.
Peking také usiluje o to, aby „do roku 2025 bylo uměle ovlivňováno počasí“ na 60 procentech území země.
Podle zpravodaje Bloomberg jsou přírodní pohromy, jako jsou záplavy a krupobití, zodpovědné za 70 % ročních ztrát způsobených katastrofami v Číně. Je proto velmi pravděpodobné, že Peking nebude šetřit úsilím a náklady na zdokonalení systému pro manipulaci s počasím.
I když jsou podrobnosti takových plánů po více než jednom roce nejasné, rostou obavy z možného vojenského využití těchto technologií a zároveň nejasného vlivu chemické manipulace s počasím na životní prostředí.
1 110 raket vypáleno před olympiádou
Peking již v roce 2008 ohlásil úspěch, když bylo na potlačení deště vypáleno 1 110 raket. To mělo zajistit, aby zahajovací ceremoniál olympijských her v Pekingu proběhl bez deště. A úspěch se dostavil, dešťové mraky skutečně vypršely.
V roce 2015 probíhaly ve 30 čínských provinciích programy na potlačení deště a krupobití. Bylo kvůli tomu zaměstnáno přibližně 35 000 lidí.
Součástí projektu je nový systém na změnu počasí na Čchingchajsko-tibetské náhorní plošině, největší sladkovodní nádrži v Asii. Čínští vědci pracují na ambiciózním plánu nazvaném Tchien-che (Nebeská řeka), jehož cílem je odvádět vodní páru z povodí řeky Jang-c‘-ťiang na sever do povodí Žluté řeky, kde se z ní stanou srážky, informoval o tom v roce 2020 deník The Guardian.
Země sousedící s Čínou sledují experimenty s velkými obavami, protože manipulace s počasím by negativně ovlivnila průběh monzunů a pravidelných dešťů, které po tisíciletí živily jejich národy.
V regionu, kde již roste napětí ohledně přístupu k vodě, jako například v Indii, působí programy čínského režimu na manipulaci s počasím jako diplomatický nátlak, který se však může rychle stát mířenou zbraní.
Manipulace s počasím již 80 let
Kromě potlačování deště je další významnou oblastí tvorba deště. Cloud seeding, tedy nasazování malých částic do mraků, aby z nich pršelo nebo sněžilo, se začal úspěšně prosazovat teprve v roce 2018, ale nikoli v Číně, nýbrž v USA.
Přestože se vědci zabývají tvorbou mraků již od 40. let 20. století, až téměř o 80 let později se vědcům v Idahu podařilo pouze uměle urychlit sněžení.
Základem techniky zasévání mraků byl objev atmosférického vědce Bernarda Vonneguta ve 40. letech 20. století: částice jodidu stříbrného mohou v laboratoři přechlazené mraky vodní páry zmrazit na sníh.
„Částice, jako je jodid stříbrný, mohou tvořit lešení, na kterém se mohou molekuly vody uspořádat do krystalické struktury,“ napsal časopis Science v roce 2018.
Jodid stříbrný rozptýlený do mraků
Vědci s tím experimentovali v laboratoři na zmenšených mracích. Existuje však několik důvodů, proč se tak dlouhou dobu vyhýbali provádění těchto experimentů mimo laboratoř.
Za prvé, částečně zastaralé přístroje nemohou měřit velikost vodních kapek v mracích v reálném čase. Bez znalosti vývoje mraku po aplikaci chemikálie není jisté, zda bude mít jodid stříbrný vůbec nějaký účinek.
Za druhé, nepředvídatelná povaha počasí téměř znemožňuje provádět kontrolované experimenty v přírodě, píše Science.
„Jakmile jednou kontaminujete mrak,“ řekla Katja Friedrichová, vědkyně zabývající se atmosférou na Coloradské univerzitě v Boulderu, není možné experiment opakovat, „protože už nikdy nebudou stejné atmosférické podmínky“.
Tým z Idaha provedl svůj experiment v horách státu Idaho. Vypustili letadlo, které kroužilo mezi dvěma pozemními radary a do mraků ochlazených na -15° Celsia shazovalo jodid stříbrný. Další letadlo letělo provést měření.
Po několika hodinách narostly sněhové vločky z několika mikrometrů na 8 milimetrů v průměru, dostatečně těžké na to, aby spadly na zem. „Byli jsme velmi, velmi nadšení. Nikdo to předtím neviděl,“ říká Katja Friedrichová.
Tento článek poprvé vyšel v německém týdeníku redakce Epoch Times Německo, číslo 24, 24. prosince 2021.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
