Pekingská národní strategie nuceného transferu technologií znamená, že Tesla bude nakonec z čínského trhu vytlačena, stejně jako to v minulosti postihlo jiné západní společnosti, uvedl Robert Atkinson, prezident washingtonské neziskové organizace Information Technology and Innovation Foundation (ITIF).
„Strategie pro Čínu je nakonec celkem jasná. Bude to tak, že vás využijí a pak vás odstrčí stranou,“ řekl Atkinson během nedávného rozhovoru pro NTD, sesterské médium The Epoch Times.
„Čínská strategie pro Teslu podle mého názoru zní: hele, budeme mít z Tesly nějaké výhody. Ale nakonec chceme, aby společnosti jako Geely a další čínští výrobci EV [elektromobilů] ovládli nejen čínský trh, ale i velkou část světového trhu,“ dodal.
Čínský režim je známý tím, že vyžaduje, aby zahraniční společnosti vstupovaly do společných podniků s čínskými firmami, z nichž mnohé jsou podporovány komunistickým režimem, aby získaly jejich know-how, cenné technologie a duševní vlastnictví.
Zdálo se, že Tesla se takovému riziku vyhnula, když v roce 2018 jako první zahraniční automobilka založila v Číně továrnu ve stoprocentním vlastnictví, aniž by jejím partnerem byla čínská společnost. Továrna, která se nachází v Šanghaji, začala vyrábět vozy Tesla Model 3 koncem roku 2019.
Atkinson nicméně uvedl, že Peking získává od společnosti Tesla „přímý nebo nepřímý transfer technologií“. Navíc z toho budou těžit i čínští výrobci elektromobilů, protože někteří ze současných zaměstnanců Tesly nakonec změní zaměstnání a budou místo toho pracovat pro čínské výrobce elektromobilů, sdělil.
Jako příklad uvedl dvě evropské telekomunikační společnosti Nokia a Ericsson s tím, že tyto dvě firmy měly dříve velký podíl na čínském trhu, než ho přenechaly svým čínským konkurentům ZTE a Huawei.
„Myslím, že přesně to nakonec [v případě Tesly] v určitém okamžiku uvidíme. Skutečnou otázkou je, za jak dlouho,“ dodal Atkinson.
Podle Atkinsona je však pro všechny zahraniční společnosti možná důležitější vědět, že Čína se nevzdává svých současných metod získávání západních technologií.
„Nucený transfer technologií, krádeže duševního vlastnictví, získávání znalostí, ať už tomu říkáte jakkoli, bude stále ještě nejméně jedno nebo dvě desetiletí hlavní součástí čínské ekonomiky,“ varoval.
Čínská ekonomika je stále sofistikovanější a podle celosvětového žebříčku složitosti ekonomiky, který sestavila laboratoř pro růst Harvardovy univerzity, v posledních 20 letech rychle předstihla Spojené státy. Vyšší hodnocení v jejím indexu ekonomické složitosti (ECI) znamená, že země vyváží rozmanitější a složitější zboží.
V roce 2000 se Čína umístila v indexu ECI na 39. místě, zatímco Spojené státy byly v tomto ohledu šestou nejsložitější zemí světa. V roce 2019 Čína poskočila na 16. místo, zatímco Spojené státy klesly na 11. pozici. Na prvním místě se v roce 2000 i 2019 umístilo Japonsko.
Pro zvrácení tohoto trendu Atkinson uvedl, že zákon o inovacích a konkurenci v USA (USICA), který Senát schválil v červnu loňského roku, je významným právním předpisem pro budování amerických kapacit v odvětvích vyspělých technologií.
Pokud by byl zákon přijat, schválil by přibližně 190 miliard dolarů na výdaje na vědecký výzkum a vývoj a 52 miliard dolarů na financování zvýšení americké výroby a výzkumu polovodičů – malých čipů, které pohánějí vše od chytrých telefonů, elektrických vozidel až po rakety.
Sněmovna reprezentantů Spojených států musí ještě schválit svou verzi senátního návrhu zákona. V listopadu loňského roku vydali předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a vůdce senátní většiny Chuck Schumer (demokrat) společné prohlášení, v němž oznámili dohodu obou komor o konferenci USICA.
Podle Atkinsona by se ve Sněmovně reprezentantů mohlo hlasovat příští měsíc.
Vláda USA může udělat více, například by mohla čínským společnostem, o nichž je známo, že mají prospěch z krádeží duševního vlastnictví nebo masivních vládních dotací, zamezit přístup na americký trh, míní Atkinson.
Nadměrné vládní dotace a krádeže duševního vlastnictví patřily k nezákonným obchodním praktikám Číny, které obchodní zástupce USA zjistil v rámci šetření „sekce 301“ v roce 2018. To podpořilo čínsko-americkou obchodní válku a podepsání první fáze obchodní dohody v lednu 2020. V rámci této dohody Čína souhlasila, že v letech 2020 a 2021 nakoupí další americké zboží a služby v hodnotě nejméně 200 miliard dolarů a ukončí nucený transfer technologií.
„Myslím, že nakonec musíme v Americe udělat to, že začneme rychleji šlapat do pedálů,“ zmínil Atkinson. „Pokud to neuděláme, pak si myslím, že je v podstatě game over.“
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil MiC.
