Republikánský senátor Josh Hawley v neděli přislíbil, že předloží návrh zákona, který obnoví těžbu fosilních zdrojů v USA „na plný plyn“, protože cena ropy v souvislosti s rekordně vysokou inflací a ruskou invazí na Ukrajinu stále prudce roste.

Tisková mluvčí Bílého domu naopak tvrdí, že jak Spojené státy, tak i další země by se měly zaměřit na snížení závislosti na ropě a hledat jiné způsoby produkce energií.

Hawley při oznámení návrhu nazvaného The American Energy Independence Act of 2022 (Zákon o americké energetické nezávislosti) na Twitteru uvedl, že zákon „zvrátí omezení amerického energetického sektoru prezidentem Bidenem a vrátí americkou energetiku k plné produkci“.

„Zítra v Senátu představím zákon, který znovu spustí americkou energetiku na plný plyn a zvrátí katastrofální kapitulaci Joea Bidena před našimi nepřáteli,“ uvedl Hawley.

Návrh zákona přichází v době, kdy ceny ropy 23. února prudce vzrostly nad hranici 100 dolarů za barel poté, co ruský prezident Vladimir Putin v televizním projevu oznámil, že na Ukrajině bude zahájena vojenská operace. Naposledy se cena ropy dostala nad 100 dolarů za barel v roce 2014.

V posledních měsících ceny plynu a energií ve Spojených státech neustále rostou. Poklesly domácí zásoby benzinu a zároveň vzrostla poptávka. Odborníci varují, že Američany ještě může čekat u benzinových pump nepříjemné překvapení.

Ruská invaze na Ukrajinu vedla prezidenta Joea Bidena k vyhlášení sankcí proti společnosti, která staví plynovod Nord Stream 2, v návaznosti na oznámení Německa o pozastavení projektu. Potrubí mělo ročně přepravit z Ruska do Německa přibližně 55 miliard metrů krychlových zemního plynu.

Současně vyhlásila „masivní a cílené“ sankce proti Rusku také EU. Ty se zaměřují mimo jiné na postihy ropného finančního, energetického a dopravního sektoru země.

Odborníci se obávají, že tyto sankce povedou k ještě většímu nárůstu cen energií, neboť mnoho zemí NATO, jako například Německo, je na ruské ropě závislých. Rusko zůstalo podle Eurostatu v roce 2021 největším dodavatelem zemního plynu a ropných olejů do EU.

Rusko je také jedním z největších světových producentů ropy a zemního plynu – podílí se ze 17 procent na světové produkci zemního plynu a 12 procenty na produkci ropy.

V souvislosti s obavami z cen, které se zřejmě budou dále zvyšovat, Hawley tvrdí, že jeho návrh zákona zajistí, aby Spojené státy dosáhly „úplné energetické nezávislosti a nízkých nákladů na energie pro své občany“.

Zároveň by „pověřil federální agentury k identifikaci a zrušení stávajících předpisů, které způsobují snížení americké energetické nezávislosti“, a zakázal by nové regule, které snižují energetickou bezpečnost nebo zvyšují ceny energie, a rovněž by nařídil agenturám, aby se snažily dosáhnout „energetické nezávislosti“ do roku 2024.

Návrh zákona rovněž navrhuje zrušení dotací USA na jakákoli ustanovení Pařížské klimatické dohody, a také zmírnění regulační zátěže pro energetické společnosti s cílem zvýšení domácí výroby energie i na úkor cílů OSN v oblasti změny klimatu.

V neposlední řadě by „zrušil moratorium Bidenovy administrativy na pronájem federálních pozemků pro těžbu ropy a zemního plynu“ a obnovil povolení pro dostavbu ropovodu Keystone XL mezi Kanadou a Spojenými státy, které Bidenova administrativa loni zrušila s odvoláním na předpokládané dopady na klimatické změny.

„Priority Bidenovy vlády v oblasti energetiky jsou zcela kontraproduktivní a nyní na to doplácejí pracující Američané,“ uvedl Hawley ve svém prohlášení. „Spojené státy si nemohou dovolit být energeticky závislé na našich nepřátelích. Musíme znovu spustit domácí výrobu energie na plný plyn, obnovit naši energetickou nezávislost a zvrátit tuto politiku americké energetické kapitulace.“

Předtím, než Bidenova administrativa zastavila projekt Keystone XL, vlastník ropovodu, společnost TransCanada, předpokládala, že provoz by bylo možné spustit do roku 2023.

Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.