Březen je již tradičně měsícem knihy. Zima končí, avšak na jaro si musíme ještě počkat: „březen – za kamna vlezem“, jak říká lidová pranostika. A tak, sedíce za kamny, můžeme sáhnout po knize. České knihovny každoročně vyhlašují březen měsícem čtenářů, v rámci kterého pořádají celostátní akce podporující a propagující četbu.

Jak jsou na tom ve skutečnosti Češi se čtením? Nejnovější data o českém čtenáři nabízí knižní secondhand Knihobot, který během loňského roku realizoval průzkum na tisícovce respondentů.

Výzkum přinesl zajímavá zjištění:

– Češi mají v knihovnách průměrně 740 knih – většinou vlastního výběru (třetina knihovnu částečně zdědila)

– každý desátý koupí 5 knih měsíčně 

– 40 % dotázaných čte denně – není překvapením, že starší generace má na čtení více času než mladí

– 61 % Čechů do 35 let by klidně vyměnilo celou čtvrtinu knihovny – mladí tím potvrzují, že si chtějí zařídit knihovny dle vlastního, aktuálního vkusu 

– ve více než polovině českých domácností tvoří knihovna dominantní prvek – bohužel ale často přetéká, což nesvědčí knihám – 50 % přiznává, že má knihy i mimo knihovnu, v krabicích.

Češi rádi kupují knihy po celý rok

Podle průzkumu Knihobotu 60 % dotázaných koupí do 20 knih ročně včetně těch, které kupuje jako dárky pro druhé. 19 % koupí 21–40 knih ročně a 12 % koupí až 5 knih měsíčně. Přičemž lidé nad 35 let koupí téměř dvojnásobek knih, než lidé do 35 let věku. Je ale třeba říci, že lidé nad 35 let jsou širší socioekonomickou skupinou a navíc jsou v situaci, kdy knihy kupují také jako dárky pro své děti či vnoučata.

Ve čtvrtině domácností mají knihy víc prostoru, než jejich čtenáři. Nejčastěji máme 740 svazků

České domácnosti nepřestávají stavět své knihy na odiv

Více než polovina respondentů zmiňuje, že knihovna tvoří dominantní prvek alespoň jedné místnosti, 16 % udává, že knihy mají více životního prostoru, než jejich čtenáři. Knihovny si budujeme sami – 54 % respondentů zmiňuje, že si svou knihovnu vybudovalo zcela samo, 35 % pak menší část podědilo.

Průměrná česká knihovna má 740 svazků, více než pětina Čechů má mezi 500 – 1 000 svazky a dvě procenta dokonce více než 5 tisíc knih.

Knížky však také zanedbáváme – v tzv. mrtvých knihovnách

Ne vždy je však vlastnictví velkého množství knih majiteli ke cti. Jejich hromadění má i jeden negativní efekt, který se nám zatím nedaří překonat. Polovina Čechů se hlásí k vlastnictví takzvané mrtvé knihovny – tedy knih, uložených v krabicích například ve sklepě, na půdě nebo komoře. Nejčastěji se jedná o 3 a více „banánovek“, možná i několik stovek titulů. Přesný přehled o obsahu těchto krabic má sotva polovina vlastníků.

Knihy, které se nachází mimo obývaný prostor, mohou zůstat poškozené, často degradují a plesniví. K takovým knihám se stejně nevrátíte a jen ztrácí na hodnotě.

Nejlépe je takovému uložení předejít. Jakmile je vyřadíte z knihovny, nejlepší životnost pro ne je poslat je dál – darovat přátelům nebo místní knihovně. Tím se dostávají do dalšího oběhu a jejich životnost se prodlouží. Navíc někomu uděláte radost.

„Čím déle je v krabicích máte, tím menší pravděpodobnost je, že vám je pak antikvariát nebo Knihobot přijme,”uvádí za knižní secondhand Knihobot Kristýna Hladíková.

Budoucnost bez velkých knihoven? Dnešní pětadvacátníci je nezakládají

Přestože mladé generace považují knihovnu za důležitou součást svého životního stylu, pro většinu dnes postačí jedna knihovna nebo regál. Mladí čtenáři jsou výrazně radikálnější, co se týče obměny knihovny. 61 % z nich by klidně okamžitě vyměnilo celou čtvrtinu knihovny.

„Budoucnost opravdu vidím v tom, že budeme mít jen desítky oblíbených knih, ke kterým se chceme vracet. Přecpané police a krabice škodí nejen knihám, ale radost nedělají ani nám. Nechce se nám do jejich třídění ani úklidu a navíc nám ubírají životní prostor,” přimlouvá se Hladíková.

Knihy z druhé ruky přestávají být tabu. Stále více jich kupujeme s tím, že je pošleme dál

Ke koupi knih z knihkupectví se v průzkumu přiznala necelá polovina Čechů. Druhá polovina sahá po ekologičtější variantě – kupuje knihy v secondhandech, antikvariátech, online bazarech nebo si je půjčuje z knihovny. Důvody jsou zřejmé – větší pestrost nabízených titulů, nižší cena, ale i ekologické cítění. Zvlášť mezi mladými roste trend odpovědnosti k životnímu prostředí.

„Naši zákazníci jsou často lidé, které by předtím ani nenapadlo koupit si knížku z druhé ruky. A když zjistí, že dnes je to otázka pár kliknutí, je to pro ně najednou možnost, kterou zváží,“ dokládá Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu.

Podobně pak uvažují při vracení knih zpátky do oběhu, internetový secondhand je jim nápomocen i tím, že mu knížky lze poslat balíkem zdarma.

Pouze pětina čtenářů se domnívá, že e-knihy budou v budoucnu rozšířenější než papírové knížky.

Knihobot.cz je největší český knižní secondhand, kombinuje moderní technologie, jeho hlavní misí je změnit fungování trhu a naučit Čechy vracet knihy zpět do oběhu.