Steven Kovac

28. 4. 2022

TÉMA: Volební podvody v USA / Prezidentské volby v USA 2020

Filmař Dinesh D’Souza je přesvědčen, že důkazy předložené v jeho novém dokumentárním filmu „2000 Mules“ (2000 kurýrů*) dokazují, že v prezidentských volbách v USA v roce 2020 došlo k rozsáhlému nelegálnímu obchodování s hlasy.

V rozhovoru s deníkem The Epoch Times D’Souza řekl, že snímek „vyřeší tuto otázku nade vší pochybnost pomocí dvou mocných a nezávislých způsobů vyšetřování“, a dodal, že „důkazy jsou natolik přesvědčivé a rozhodující, že neponechávají nic, o čem by se dalo polemizovat“.

Film bude mít premiéru v 300 amerických kinech ve dnech 2. a 4. května 2022.

D’Souza, který s deníkem The Epoch Times spolupracuje, uvedl, že vyšetřovací tým použil sledování mobilních telefonů a videozáznamy, aby prokázal, že neoprávnění zprostředkovatelé, tzv. „kurýři“, vybírali od voličů tisíce absenčních hlasovacích lístků ** a za peníze je vkládali do sběrných volebních schránek, což je ve všech 50 státech USA nezákonné.

Mobilní telefony vysílají jedinečný a identifikovatelný signál neboli „ping“. Vyšetřovatelé analyzovali biliony pingů, aby rekonstruovali pohyb tisíců „kurýrů“, kteří se věnovali své práci v týdnech před prezidentskými volbami v USA v roce 2020, tvrdí autoři dokumentu.

„Kdo by si kdy pomyslel, že se vyšetřovatelé mohou podívat do minulosti a objevit takové věci?“ ptá se režisér D’Souza.

Dinesh D’Souza se účastní premiéry filmu America společnosti Lionsgate Films v Regal Cinemas L.A. Live v Los Angeles, 30. června 2014. (Alberto E. Rodriguez / Getty Images)

Vyšetřovatelé dále prošli miliony minut záznamů z bezpečnostních kamer a podařilo se jim na nich zachytit množství lidí, kteří vhazovali shromážděné lístky do sběrných volebních uren, uvedl D’Souza. Na videozáznamech je vidět, jak si dotyční „kurýři“ pořizují selfie jako důkaz, že provedli službu poskytovanou svým zaměstnavatelům, aby si ji mohli nechat proplatit, říká D’Souza.

„Ne všechny sběrné schránky byly pod dohledem kamer, ale bylo jich dost na to, aby poskytly nezvratné důkazy, z velké části získané od vládních subjektů,“ vysvětluje v rozhovoru s deníkem The Epoch Times režisér D’Souza. „Film 2000 Mules obsahuje spoustu dosud nikdy nezveřejněných záběrů, na nichž jsou zachyceni kurýři v rukavicích, jak se přesouvají z okresu do okresu a rozvážejí volební lístky do sběrných volebních schránek, často uprostřed noci.“

Velká část filmu se zaměřuje na stát Georgia, kde prováděla vyšetřování organizaceTrue the Vote. Podle jejích zjištění se v průběhu voleb celkem 242 „kurýrů“ z Atlanty, na konci roku 2020, zastavilo u volebních schránek 5 668krát.

Obyvatelé USA vhazují korespondenční hlasovací lístky do volební urny před pobočkou knihovny Tippecanoe v Milwaukee, 20. října 2020. (Scott Olson / Getty Images)

Podobné nelegální aktivity byly podle vyšetřovací skupiny zjištěny v Arizoně, Wisconsinu, Pensylvánii, Texasu a Michiganu. Organizace True the Vote odhaduje, že v celostátním měřítku došlo k obchodování s nejméně 4,8 miliony hlasů. Prováděnou studii financovala organizace na ochranu lidských práv First Freedoms.

Volebních podvodů se v historii USA dopouštěly obě strany, a proto je podle režiséra „nelze považovat za nenormální“.

„Demokraté mají zvláštní historii páchání specializovaných volebních podvodů v městských oblastech,“ říká D’Souza. „Pandemie covidu-19 vytvořila příležitost k podvodům v dosud nepředstavitelném rozsahu. Lavina rozesílaných absenčních hlasovacích lístků a sběrných schránek představovala mnohem větší příležitost.“

D’Souza poznamenal, že se obává současných snah demokratů (kteří dnes ovládají sněmovnu, senát a Bílý dům) centralizovat způsob provádění voleb na státní i federální úrovni.

„Jednotná republikánská opozice je to jediné, co brání Bidenovi, Pelosiové a demokratům v uskutečnění jejich plánů,“ míní režisér. „Po celé Americe se demokraté snaží zbavit bezpečnostních opatření ustavených pro volby, která zavedly jednotlivé státy. Chtějí legalizovat podvody,“ kritizuje zmiňované události D’Souza.

Dalším faktorem je příliv soukromých financí, které jsou využívány na financování voleb, což považuje D’Souza „velmi znepokojivé“.

„Peníze pocházejí z velké části od neziskových organizací financovaných miliardáři, jako je zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, a vydávají se za politicky neutrální, což nejsou,“ říká D’Souza.

Ředitel Facebooku Zuckerberg daroval 500 milionů dolarů volebním úředníkům. Podle projektu Thomas More Society (zpráva) nezákonně ovlivňoval volby v USA. Více…

„Neziskovky tlačily na obce, aby měly takové věci, jako jsou sběrné volební schránky, a jejich zřízení daly jako podmínku pro to, aby obce mohly získat miliony dolarů z jejich grantů,“ upozorňuje D’Souza.

Je veřejně známo, že v listopadu 2020 platily neziskové organizace v USA programy a reklamu, které aktivně povzbuzovaly „určité lidi, aby přišli volit“.

Spoluzakladatel a generální ředitel sociální platformy Facebook Mark Zuckerberg vypovídá před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů USA ve Washingtonu, 23. října 2019. (Chip Somodevilla / Getty Images)

Podle Zuckerbergem financovaného Centra pro techniku a občanský život byly peníze poskytnuty na pomoc obcím, aby se vyrovnaly s problémy v oblasti veřejného zdraví, které představuje pandemie.

„Prostřednictvím filmu 2000 Mules se pouštíme do největšího tabu v současné americké politice. Tvrdíme, že volby v roce 2020 byly ukradeny systematickým a organizovaným podvodem spáchaným demokraty a levicí,“ řekl D’Souza v rozhovoru s deníkem The Epoch Times.

D’Souza věnoval velkou pozornost tomu, aby byl film uveden na takzvaných „nezrušitelných platformách“, tedy aby nemohl být smazán z platformy nebo aby nemohla být samotná platforma zablokována kvůli vysílání tohoto dokumentu.

„Je těžké uvěřit, že jsme se v Americe dostali do tohoto bodu, ale bohužel se tak stalo,“ říká režisér v reakci na vlnu blokování účtů a mazání obsahu, která se objevila během prezidentských voleb v USA v roce 2020, gradovala po volbách a pokračuje dodnes.

„Dokud jsem byl spisovatelem nebo osobností v think-tanku, moc mě to netrápilo. Teprve když jsem začal oslovovat širší publikum, stal jsem se politickým terčem,“ říká D’Souza.

Na otázku, proč je ochoten vystavit se možnému zablokování od velkých technologických firem, D’Souza odpověděl: „Bráním systém, který umožnil, abych se jako přistěhovalec z Indie, chlapec ze dna, dostal nahoru – systém, který umožňuje tento druh ekonomické a sociální mobility směrem nahoru.“

D’Souza v minulosti natočil řadu dokumentárních filmů, z nichž tři se umístily v žebříčku deseti nejvýdělečnějších politických dokumentů všech dob.

Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.


POZNÁMKY:

* Slovo „mule“ v anglickém slangu označuje prostředníka či kurýra při obchodu s drogami.

** Hlasovací lístky zaslané poštou nebo podané v nepřítomnosti voliče. V USA se nazývají absentee ballots – překládáme jako absenční hlasovací lístky.

Přečtěte si také

Tichý úpadek průmyslu v Německu pokračuje
Tichý úpadek průmyslu v Německu pokračuje

V loňském roce zažilo Německo skutečný průmyslový kolaps. Aritmeticky řečeno, každé tři minuty byl uzavřen jeden podnik. Jen malá část podniků podala návrh na insolvenci. Odumírání podniků již dlouho nahlodává jádro ekonomiky.

Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč
Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč

V Žofínském paláci v Praze dnes vystoupila celebrita světové politiky, ekonom a prezident Argentiny Javier Milei, který se s přítomnými podělil v několika desítkách minut o své myšlenky.

Bouřkový pilot-fotograf zachytil dechberoucí snímky nejintenzivnějších bouří z výšky 12 000 metrů
Bouřkový pilot-fotograf zachytil dechberoucí snímky nejintenzivnějších bouří z výšky 12 000 metrů

Bouřkový pilot-fotograf Santiago Borja, zachytil z výšky 12 000 metrů sérii dechberoucích snímků nejintenzivnějších bouří.

Assange se dohodl s úřady USA na přiznání a bude volný, píší agentury
Assange se dohodl s úřady USA na přiznání a bude volný, píší agentury

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací.

Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“
Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“

Téměř polovina amerických řidičů elektromobilů zvažuje přechod zpět ke spalovacím motorům, zjistil spotřebitelský průzkum. Celosvětově je toto číslo nižší, přesto o návratu k benzínu a naftě uvažuje skoro třetina dotázaných.