Svatý stolec v lednu ohlásil významné personální změny na svém velvyslanectví (papežské nunciatuře) v Tchaj-peji. Diplomat Mons. Arnaldo Catalan, který na Tchaj-wanu od srpna roku 2019 zastával funkci chargé d’affaires, byl převelen do Rwandy, kde nyní bude sloužit jako apoštolský nuncius. O několik dní později, 5. února, byl odvolán i vedoucí „studijní mise“ Svatého stolce v Hongkongu Mons. Javier Herrera Corona. Stejně jako Arnaldo Catalan byl následně jmenován apoštolským nunciem, a to pro změnu v Konžské republice.
Personální změny na nejvyšších diplomatických postech Svatého stolce se obešly bez větší mediální pozornosti. Tchajwanská i další zahraniční katolicky orientovaná média se o nich zmiňují pouze okrajově a sám Vatikán tuto informaci zveřejnil pouze v italskojazyčné verzi svého bulletinu. Přirozeně tak vyvstává otázka, zda za těmito událostmi nestojí případné snahy Vatikánu o navázání užších diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou. Pokud by tomu tak skutečně bylo, hrozí, že Tchaj-wan přijde o svého jediného právoplatného evropského spojence.
Vatikán je pro Tchaj-wan naprosto klíčovým partnerem, nejen proto, že je de facto jediným západním státem, jenž má s Tchaj-wanem oficiální diplomatické styky, ale také jako jediný uznává tchajwanské vedení jako legitimní vládu celé Číny. Na území Vatikánu se navíc nachází jediné oficiální velvyslanectví Tchaj-wanu v Evropě. Všechny ostatní zastupitelské úřady jsou kvůli čínskému tlaku pojmenovány pouze jako „Tchajpejská ekonomická a kulturní kancelář“. Výjimku, tzv. Tchajwanskou kancelář, můžeme od podzimu loňského roku najít v Litvě, ovšem ani ta přes svůj název nemá na rozdíl od tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vatikánu status ambasády.
Historie vatikánsko-tchajwanského spojenectví
Vztahy mezi Svatým stolcem a Tchaj-wanem, respektive Čínskou republikou, mají dlouholetou historii, počínající v době druhé čínsko-japonské války (1937-1945). K navázání oficiálních diplomatických vztahů došlo v roce 1942. První vatikánský diplomat, nuncius Antonio Riberi, byl po přesunu Čínské republiky na Tchaj-wan vyslán do Tchaj-peje v září 1951. Papežská diplomatická mise v Tchaj-peji byla 24. prosince 1966 povýšena z internunciatury (diplomatická mise nižšího řádu) na nunciaturu (mise odpovídající velvyslanectví) a tento stav přetrvává dodnes. Apoštolský nuncius je nejvyšší diplomatická hodnost Svatého stolce a v dané zemi je akreditován jako velvyslanec. Nicméně poté, co Čínská lidová republika dne 25. října 1971 nahradila Tchaj-wan v Organizaci spojených národů, byl nuncius z Tchaj-peje odvolán a vystřídán v diplomatické hierarchii níže postaveným chargé d’affaires. Pokud země neobsadí nejvyšší diplomatický post v cizím státu dává tím najevo určitou diplomatickou rezervu. Snížení hodnosti vyslance Vatikánu na Tchaj-wanu tehdy svědčilo o snaze normalizovat vztahy s Pekingem a získat zároveň i vliv na katolickou církev v ČLR.
Oddaný společník v rodině národů
Post apoštolského nuncia na Tchaj-wanu ponechává Svatý stolec neobsazený už přes čtyři desetiletí. Od roku 1949 navíc papež nepodnikl žádné pastorační cesty na Tchaj-wan. To však mezi Vatikánem a Tchaj-wanem až do současnosti nezpůsobovalo žádný vážnější problém a jejich vztahy zůstávaly stabilní. Namísto papeže ostrov navštěvují jiní významní hodnostáři Svatého stolce.
O dobrých vztazích mezi Svatým stolcem a Tchaj-wanem svědčí i aktivity tchajwanské ambasády ve Vatikánu. Jako příklad lze uvést konferenci pořádanou 5. října 2017 na Papežské univerzitě Urbaniana k oslavě 75 let diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a Tchaj-wanem (respektive Čínskou republikou, původně na čínské pevnině, nyní na Tchaj-wanu). Vatikánský sekretář Státního sekretariátu („ministr zahraničí“) arcibiskup Paul Gallagher v projevu k tchajwanskému velvyslanci řekl:
„Svatý stolec bude i nadále vaším oddaným společníkem v rodině národů, podporujícím každou iniciativu, která přispívá k dialogu a ke skutečné kultuře setkávání a staví mosty bratrství a míru pro dobro všech.“
Situace na poli mezinárodních vztahů se však neustále mění a nedávné události mohou nasvědčovat tomu, že současný vývoj nabírá jiný směr. Samotný akt odvolání diplomatického představitele Vatikánu z Tchaj-peje zapadá do běžných diplomatických postupů, a není tak nutné na něj a priori nahlížet jako na něco nestandardního. Zatím se však nikde neobjevila žádná informace o jeho nástupci, ani o tom, zda vůbec bude nějaký jmenován. Takový postup by mohl svědčit o změně zahraničně politické orientace země, která diplomata odvolává.
Na oficiálních stránkách Svatého stolce je v rubrice Rezignace a jmenování uveřejněna pouze informace o přesunu Catalana do Rwandy a jakékoliv další zprávy o jeho případném nástupci chybí. V Tchaj-peji zůstal pouze první tajemník nunciatury Msgr. Pavol Talapka, a vatikánské velvyslanectví tak zůstává již podruhé bez vůdčího diplomata. Poprvé nastala prodleva ve výměně reprezentantů v roce 2016, kdy byl post neobsazený od poloviny března do dubna téhož roku. V současné době je místo neobsazené již téměř tři měsíce.
Nejistá budoucnost křehkého spojenectví
Podle katolického webu The Pillar je možné, že „Svatý stolec má v úmyslu ponechat své tchajwanské velvyslanectví prázdné na neurčito, čímž sníží své diplomatické uznání na papírový závazek, jakožto měkký krok od eskalace napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí“. Pokud navíc post zůstane neobsazený příliš dlouho, může to mít vážnější důsledky. Tchaj-wan v současné době uznává pouze čtrnáct států. V prosinci loňského roku s ním navíc oficiální diplomatické styky rozvázala Nikaragua, a tak by ztráta dalšího spojence v takto krátkém čase otřásla zahraniční politikou ostrova. Většinu tchajwanských spojenců přitom tvoří země, ve kterých má katolická církev nezanedbatelný vliv, a odvrácení Vatikánu by tak pro ně mohlo být signálem k podobným krokům. A to je to poslední, co by si Tchaj-wan mohl ve své situaci přát.
Na základě toho, že informace o odvolání není dohledatelná v anglicko-jazyčné verzi vatikánského bulletinu, web The Pillar soudí, že Vatikán se snaží celý proces udržet diskrétní, a nechává si tak prostor pro manévrování. Státní sekretariát Vatikánu může mít v úmyslu jmenování nového chargé d’affaires oddalovat a ponechat si oznámení vysokého diplomata na Tchaj-wanu jako jakési eso v rukávu pro jednání s ČLR. Mezi Vatikánem a ČLR totiž stále ještě probíhá vyjednávání ohledně jmenování čínských biskupů.
Situaci komentoval britský lidskoprávní aktivista Benedict Rogers, který soudí, že pro Vatikán by bylo „naprosto nepřijatelné“ navázat formální diplomatické vztahy s ČLR, a otočit se tak zády k současnému ostrovnímu spojenci. Apeloval také přímo na papeže Františka, aby diplomaty v Hongkongu a na Tchaj-wanu okamžitě nahradil a ujistil tak veřejnost, že Vatikán zachová diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a nevymění je za vztahy s Komunistickou stranou Číny.
K celé situaci se 15. února v rozhovoru pro média vyjádřilo i tchajwanské ministerstvo zahraničních věcí. V rozhovoru, který byl zveřejněn na oficiálních stránkách ministerstva, ředitel Odboru pro evropské záležitosti Čchen Li-kuo (陳立國) prohlásil, že „Tchaj-wan a Vatikán jsou blízcí přátelé a jejich komunikace je bezproblémová“ (台梵邦誼友好，溝通暢通.) Veřejnost také ujistil, že se jedná o běžnou rotaci diplomatického personálu a Svatý stolec v současné době pracuje na výběru kandidátů na nového chargé d’affaires. Jako důkaz stabilních diplomatických styků uvedl výčet aktivit, které obě země v nedávné minulosti podnikly pro udržování a posilování vzájemných vztahů. Na závěr dodal, že obě strany budou i nadále pracovat na posílení spolupráce v oblasti náboženské svobody a humanitární péče.
Od zveřejnění rozhovoru uplynuly více dva měsíce a na oficiálních stránkách tchajwanského ministerstva zahraničních věcí je v sekci věnované vatikánské ambasádě stále vyvěšeno jméno bývalého chargé d’affaires. Tchajwanské velvyslanectví ve Vatikánu však na konci března zveřejnilo krátkou zprávu, že velvyslanec Matthew Lee (李世明) vysadil společně s vysokými vatikánskými představiteli tři olivovníky na znamení „společné podpory válkou zmítané Ukrajině“. Kromě stužky v barvách ukrajinské vlajky byly olivovníky vyzdobeny pamětním odznakem připomínajícím letošní 80-leté výročí vztahů obou zemí.
Převzato ze serveru Sinopsis.
