Sinopsis

4. 5. 2022

Svatý stolec v lednu ohlásil významné personální změny na svém velvyslanectví (papežské nunciatuře) v Tchaj-peji. Diplomat Mons. Arnaldo Catalan, který na Tchaj-wanu od srpna roku 2019 zastával funkci chargé d’affaires, byl převelen do Rwandy, kde nyní bude sloužit jako apoštolský nuncius. O několik dní později, 5. února, byl odvolán i vedoucí „studijní mise“ Svatého stolce v Hongkongu Mons. Javier Herrera Corona. Stejně jako Arnaldo Catalan byl následně jmenován apoštolským nunciem, a to pro změnu v Konžské republice.

Personální změny na nejvyšších diplomatických postech Svatého stolce se obešly bez větší mediální pozornosti. Tchajwanská i další zahraniční katolicky orientovaná média se o nich zmiňují pouze okrajově a sám Vatikán tuto informaci zveřejnil pouze v italskojazyčné verzi svého bulletinu. Přirozeně tak vyvstává otázka, zda za těmito událostmi nestojí případné snahy Vatikánu o navázání užších diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou. Pokud by tomu tak skutečně bylo, hrozí, že Tchaj-wan přijde o svého jediného právoplatného evropského spojence.

Vatikán je pro Tchaj-wan naprosto klíčovým partnerem, nejen proto, že je de facto jediným západním státem, jenž má s Tchaj-wanem oficiální diplomatické styky, ale také jako jediný uznává tchajwanské vedení jako legitimní vládu celé Číny. Na území Vatikánu se navíc nachází jediné oficiální velvyslanectví Tchaj-wanu v Evropě. Všechny ostatní zastupitelské úřady jsou kvůli čínskému tlaku pojmenovány pouze jako „Tchajpejská ekonomická a kulturní kancelář“. Výjimku, tzv. Tchajwanskou kancelář, můžeme od podzimu loňského roku najít v Litvě, ovšem ani ta přes svůj název nemá na rozdíl od tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vatikánu status ambasády.

Historie vatikánsko-tchajwanského spojenectví

Vztahy mezi Svatým stolcem a Tchaj-wanem, respektive Čínskou republikou, mají dlouholetou historii, počínající v době druhé čínsko-japonské války (1937-1945). K navázání oficiálních diplomatických vztahů došlo v roce 1942. První vatikánský diplomat, nuncius Antonio Riberi, byl po přesunu Čínské republiky na Tchaj-wan vyslán do Tchaj-peje v září 1951. Papežská diplomatická mise v Tchaj-peji byla 24. prosince 1966 povýšena z internunciatury (diplomatická mise nižšího řádu) na nunciaturu (mise odpovídající velvyslanectví) a tento stav přetrvává dodnes. Apoštolský nuncius je nejvyšší diplomatická hodnost Svatého stolce a v dané zemi je akreditován jako velvyslanec. Nicméně poté, co Čínská lidová republika dne 25. října 1971 nahradila Tchaj-wan v Organizaci spojených národů, byl nuncius z Tchaj-peje odvolán a vystřídán v diplomatické hierarchii níže postaveným chargé d’affaires. Pokud země neobsadí nejvyšší diplomatický post v cizím státu dává tím najevo určitou diplomatickou rezervu. Snížení hodnosti vyslance Vatikánu na Tchaj-wanu tehdy svědčilo o snaze normalizovat vztahy s Pekingem a získat zároveň i vliv na katolickou církev v ČLR.

Oddaný společník v rodině národů

Post apoštolského nuncia na Tchaj-wanu ponechává Svatý stolec neobsazený už přes čtyři desetiletí. Od roku 1949 navíc papež nepodnikl žádné pastorační cesty na Tchaj-wan. To však mezi Vatikánem a Tchaj-wanem až do současnosti nezpůsobovalo žádný vážnější problém a jejich vztahy zůstávaly stabilní. Namísto papeže ostrov navštěvují jiní významní hodnostáři Svatého stolce.

O dobrých vztazích mezi Svatým stolcem a Tchaj-wanem svědčí i aktivity tchajwanské ambasády ve Vatikánu. Jako příklad lze uvést konferenci pořádanou 5. října 2017 na Papežské univerzitě Urbaniana k oslavě 75 let diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a Tchaj-wanem (respektive Čínskou republikou, původně na čínské pevnině, nyní na Tchaj-wanu). Vatikánský sekretář Státního sekretariátu („ministr zahraničí“) arcibiskup Paul Gallagher v projevu k tchajwanskému velvyslanci řekl:

„Svatý stolec bude i nadále vaším oddaným společníkem v rodině národů, podporujícím každou iniciativu, která přispívá k dialogu a ke skutečné kultuře setkávání a staví mosty bratrství a míru pro dobro všech.“

Situace na poli mezinárodních vztahů se však neustále mění a nedávné události mohou nasvědčovat tomu, že současný vývoj nabírá jiný směr. Samotný akt odvolání diplomatického představitele Vatikánu z Tchaj-peje zapadá do běžných diplomatických postupů, a není tak nutné na něj a priori nahlížet jako na něco nestandardního. Zatím se však nikde neobjevila žádná informace o jeho nástupci, ani o tom, zda vůbec bude nějaký jmenován. Takový postup by mohl svědčit o změně zahraničně politické orientace země, která diplomata odvolává.

Na oficiálních stránkách Svatého stolce je v rubrice Rezignace a jmenování uveřejněna pouze informace o přesunu Catalana do Rwandy a jakékoliv další zprávy o jeho případném nástupci chybí. V Tchaj-peji zůstal pouze první tajemník nunciatury Msgr. Pavol Talapka, a vatikánské velvyslanectví tak zůstává již podruhé bez vůdčího diplomata. Poprvé nastala prodleva ve výměně reprezentantů v roce 2016, kdy byl post neobsazený od poloviny března do dubna téhož roku. V současné době je místo neobsazené již téměř tři měsíce.

Nejistá budoucnost křehkého spojenectví

Podle katolického webu The Pillar je možné, že „Svatý stolec má v úmyslu ponechat své tchajwanské velvyslanectví prázdné na neurčito, čímž sníží své diplomatické uznání na papírový závazek, jakožto měkký krok od eskalace napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí“. Pokud navíc post zůstane neobsazený příliš dlouho, může to mít vážnější důsledky. Tchaj-wan v současné době uznává pouze čtrnáct států. V prosinci loňského roku s ním navíc oficiální diplomatické styky rozvázala Nikaragua, a tak by ztráta dalšího spojence v takto krátkém čase otřásla zahraniční politikou ostrova. Většinu tchajwanských spojenců přitom tvoří země, ve kterých má katolická církev nezanedbatelný vliv, a odvrácení Vatikánu by tak pro ně mohlo být signálem k podobným krokům. A to je to poslední, co by si Tchaj-wan mohl ve své situaci přát.

Na základě toho, že informace o odvolání není dohledatelná v anglicko-jazyčné verzi vatikánského bulletinu, web The Pillar soudí, že Vatikán se snaží celý proces udržet diskrétní, a nechává si tak prostor pro manévrování. Státní sekretariát Vatikánu může mít v úmyslu jmenování nového chargé d’affaires oddalovat a ponechat si oznámení vysokého diplomata na Tchaj-wanu jako jakési eso v rukávu pro jednání s ČLR. Mezi Vatikánem a ČLR totiž stále ještě probíhá vyjednávání ohledně jmenování čínských biskupů.

Situaci komentoval britský lidskoprávní aktivista Benedict Rogers, který soudí, že pro Vatikán by bylo „naprosto nepřijatelné“ navázat formální diplomatické vztahy s ČLR, a otočit se tak zády k současnému ostrovnímu spojenci. Apeloval také přímo na papeže Františka, aby diplomaty v Hongkongu a na Tchaj-wanu okamžitě nahradil a ujistil tak veřejnost, že Vatikán zachová diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a nevymění je za vztahy s Komunistickou stranou Číny.

K celé situaci se 15. února v rozhovoru pro média vyjádřilo i tchajwanské ministerstvo zahraničních věcí. V rozhovoru, který byl zveřejněn na oficiálních stránkách ministerstva, ředitel Odboru pro evropské záležitosti Čchen Li-kuo (陳立國) prohlásil, že „Tchaj-wan a Vatikán jsou blízcí přátelé a jejich komunikace je bezproblémová“ (台梵邦誼友好,溝通暢通.) Veřejnost také ujistil, že se jedná o běžnou rotaci diplomatického personálu a Svatý stolec v současné době pracuje na výběru kandidátů na nového chargé d’affaires. Jako důkaz stabilních diplomatických styků uvedl výčet aktivit, které obě země v nedávné minulosti podnikly pro udržování a posilování vzájemných vztahů. Na závěr dodal, že obě strany budou i nadále pracovat na posílení spolupráce v oblasti náboženské svobody a humanitární péče.

Od zveřejnění rozhovoru uplynuly více dva měsíce a na oficiálních stránkách tchajwanského ministerstva zahraničních věcí je v sekci věnované vatikánské ambasádě stále vyvěšeno jméno bývalého chargé d’affaires. Tchajwanské velvyslanectví ve Vatikánu však na konci března zveřejnilo krátkou zprávu, že velvyslanec Matthew Lee (李世明) vysadil společně s vysokými vatikánskými představiteli tři olivovníky na znamení „společné podpory válkou zmítané Ukrajině“. Kromě stužky v barvách ukrajinské vlajky byly olivovníky vyzdobeny pamětním odznakem připomínajícím letošní 80-leté výročí vztahů obou zemí.

Převzato ze serveru Sinopsis.

Přečtěte si také

Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, řekl Macinka

Macinka dnes od českých novinářů dostal otázku týkající se výroku belgického premiéra Barta De Wevera, který se o víkendu vyslovil pro ukončení války na Ukrajině a pro normalizaci vztahů s Ruskem s cílem znovu získat přístup k levným surovinám.

Rozmarýn místo chemie. Čeští vědci vyvinuli nový způsob ochrany obilí před škůdci

Ekologické zemědělské systémy, ale i konvenční zemědělství mohou podle nového výzkumu začít aplikovat rostlinný olej z rozmarýnu a jeho esenciální látky, které obilí ochrání proti škůdcům.

Bývalý eurokomisař Ján Figeľ: Skutečná cesta k míru, která přesahuje válku na Ukrajině

Je logické a bolestně zřejmé, že začít válku je vždy snazší a rychlejší, než ji ukončit. Potvrzují to vnitřní i válečné konflikty na Ukrajině, v Gaze, Íránu a na celém Blízkém východě...

Patoložka Ute Krügerová, spoluautorka knihy o 57 případech úmrtí po očkování proti covidu-19, navštívila Prahu

V pátek vystoupila v Praze patoložka, která je spoluautorkou knihy Geimpft - gestorben (Očkovaný - mrtvý), která nese podnázev Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti koronaviru.

Skončil kvůli válce ráj v Dubaji? Škody po útocích či hrozby se kvůli panice nesmějí ani natáčet

Od začátku války Írán vyslal na území Spojených arabských emirátů přes 1 700 dronů a balistických raket. Za jejich natáčení hrozí v SAE odnětí svobody a velké pokuty.

Evropa musí reagovat cíleně na energetickou krizi, uvedla von der Leyenová v dopise lídrům EU

Reakce Evropy na narušení dodávek ropy a plynu a prudký nárůst cen energií kvůli válce na Blízkém východě musí být podle předsedkyně Evropského parlamentu dočasná a cílená.

Čínský vůdce Si Ťin-pching za potlesku přítomných přichází na závěrečné zasedání čínského parlamentu, Všečínského shromáždění lidových zástupců, do Velké síně lidu v Pekingu 11. března 2024. (Kevin Frayer /Getty Images)
Čína přijímá kontroverzní zákon o „etnické jednotě“ – s dopady i v zahraničí

Peking přijal zákon o „etnické jednotě“ země. Mandarínština má být povinným jazykem ve vzdělávacím systému a bude se podporovat také na veřejných místech.

Kumari: Tradice Nepálu, kde dítě ztělesňuje bohyni

Tradice Kumari v Nepálu: mladá dívka je považována za živoucí vtělení bohyně. Jak se vybírá, jak žije a jakou roli hraje v nepálské kultuře.

S válečnými slony přes Alpy? Nový nález ze Španělska vyvolává otázky

Podle historických zpráv vytáhl roku 218 př. n. l. Kartágec jménem Hannibal s 30 000 vojáky a 37 slony přes Alpy na Řím. Dodnes je tento vojenský čin považován zároveň za epický i za sotva uvěřitelný. Nález ze Španělska však naznačuje, že lidské odhodlání zřejmě nezná hranic. Kdo si ještě alespoň matně vybavuje hodiny dějepisu, […]